Selekční jazyky

(Indexing languages)

Téma se vyskytuje například v předmětech: Organizace znalostí, Informační chování, Digitalizace kulturního dědictví

Kdo se tématu věnuje: Mgr. Josef Schwarz

Společně s přibývajícím množstvím dat a informací (tzv. informační exploze) přišel i problém v těchto informacích něco efektivně vyhledat nebo je nějakým způsobem zpracovat (information overload). Proto vznikla potřeba informace nějakým způsobem třídit a uspořádat. Právě k uspořádání informací je používáno selekčních jazyků.

Definice TDKIV: "Umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.”[1]
Je to umělý jazykový systém, který usnadňuje katalogizaci a zpracování informačních zdrojů.

Vývoj selekčních jazyků a jejich struktura

Pojem „selekční jazyk“ pochází z 50./60. let 20. století. Historii systémů, které dnes označujeme jako selekční jazyky, lze však sledovat až do antiky.

Velké klasifikační systémy, které jsou dnes užívané, vznikaly na přelomu 19. a 20. století. Patří mezi ně například:

Deweyho desetinné třídění (DDC, DDT)
Třídění Kongresové knihovny (LCC)
Mezinárodní desetinné třídění (MDT)
Dvojtečkové třídění (CC; S. R. Ranganathan)
Blissovo bibliografické třídění (BC; H. E. Bliss)

Selekční jazyk vychází z jazyka přirozeného, a to tak, že redukuje nevýznamová slova a zestručňuje sdělení. K vyjádření užívá klíčových slov. Selekční jazyk by měl být dostatečně bohatý, aby se zabránilo užívání synonym a homonym. Dále se ke vzniku notace užívá různých symbolů. [2]

Slovníček pojmů

Klasifikace = Uspořádání pojmů nebo jiných entit do tříd a dalších skupin za účelem vyjádření jejich sémantických vztahů

Proces třídění = Přidělování notací (znaků tříd) klasifikačního systému za účelem vyjádření obsahu dokumentu

Kategorie = Primární členění speciálního klasifikačního systému nebo hlavní třídy obecného systému

Třída = Skupina klasifikovaných pojmů vzniklá na základě shodných charakteristik za účelem definování sémantických vztahů mezi nimi, která je označená notací

Notace = Symbol vyjádřený posloupností znaků, který se používá k označení tříd klasifikačního schématu, popř. systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich užívání (notační systém)

Fazeta = Kategorie entit vytvořená uplatněním jedné klasifikační charakteristiky, která je pro danou kategorii (třídu) podstatná, strukturální [3]

Tezaurus = Soubor lexikálních jednotek používaný ke zpracování a vyhledávání dokumentů [4]

Indexace (indexování, heslování) = proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání [5]

Dělení selekčních jazyků

Identifikační selekční jazyky slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu, jako je například jméno autora, počet stran atd.

Věcné selekční jazyky nám umožňují vyhledávání podle obsahu. Používají se ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů.

Věcné selekční jazyky se dělí na dva druhy: systematické a předmětové

Systematické selekční jazyky jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd.
Příklady: Deweyho desetinné třídění DDT nebo Mezinárodní desetinné třídění MDT
Předmětové selekční jazyky jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory.
Prekoordinované selekční jazyky mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu.
Příklady: Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).
Postkoordinované selekční jazyky vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu.
Příklady: Ranganathanovo dvojtečkové třídění (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).

Organizace znalostí

(Knowledge Organization – KO)

Organizace a reprezentace zaznamenaných znalostí s cílem zajistit efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích. Pořádání informací zahrnuje vytváření organizovaných souborů identifikačních a obsahových informací získaných informační analýzou dokumentu podle předem stanoveného systému.

Co byste na konci studia měli znát...

Otázky z BlackBoxu – kategorie: Organizace znalostí

Tip: víte, že si můžete nastavit jestli se vám bude zobrazovat první termín nebo definice?

Použitá Literatura

BALÍKOVÁ, Marie. Selekční jazyk. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2019-09-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001625&local_base=KTD
Selekční jazyk. Wikisofia [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk
Popište princip kategorizace a jeho využití v pořádání informací a znalostí. Vysvětlete pojmy kritérium členění, faseta a fasetová analýza. Wikisofia [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Popi%C5%A1te_princip_kategorizace_a_jeho_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD._Vysv%C4%9Btlete_pojmy_krit%C3%A9rium_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_faseta_a_fasetov%C3%A1_anal%C3%BDza
Selekční jazyk. Wikipedia [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk
Indexace dokumentů [online]. 2012 [cit. 2019-09-02]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2012/VIKBA11/um/33367266/33367295/

Stránky jsou v testovací verzi. Naleznete-li nějakou chybu, budeme rádi, když nás na ni upozorníte prostřednictvím formuláře.

Web vznikl v rámci předmětu Aplikační seminář v akademickém roce 2018/2019. Jeho autoři jsou:
Alena Frydrychová, Andrea Šichtová, Jana Folková, Lenka Malá a Klára Mašková.