Informační věda

(Information science)

Téma se vyskytuje například v předmětech: Informační vědy, Informační politika a management, Organizace znalostí, Pojem informace a informační věda

Kdo se tématu věnuje: PhDr. Michal Lorenz, Ph.D., PhDr. Jiří Stodola, Ph.D.

Definice TDKIV:

„V nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy." [1]

Informační věda je v širokém pojetí chápána jako věda o informaci. V užším pojetí se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. 

Informační věda je teoreticko-praktický obor, jehož tématem je zkoumání vztahů mezi člověkem, informacemi a technologiemi v jejich společenském kontextu.

Teorie informace (Information theory)

• problematika přenosu, kódování a měření informací

Co je to informace?

1. definice informace podle Norberta Wienera, amerického matematika a zakladatele kybernetiky

“Informace je název pro obsah toho, co si vyměňujeme z vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.”

2. definice informace podle Jiřího Cejpka, informačního vědce a knihovníka

Informace je zaznamenané lidské poznání i jako psychologický jev a proces, jímž se uskutečňuje interakce člověka s jeho okolím, je významnou kulturní hodnotou. Je stavebním materiálem, z něhož se vytváří stavba lidské kultury.

Dokument, dokumentalistika (Document, Documentation science)

Dokument je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě potencionální informace. Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.

Dokumentalistika je teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást informační vědy.

Umělá inteligence a kybernetika (Artificial Intelligence – AI and Cybernetics )

Kybernetika je věda zabývající se teorií řízených pochodů v živé hmotě, společnosti, automatizovaných výrobních zařízeních a matematických strojích. (Definice dle Norberta Wienera, zakladatele kybernetiky).

Informační společnost (Information society)

Informační společnost je společnost založená na začlenění informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že jej nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi.

Za počátek informační společnosti se v západní Evropě považuje článek Vannevara Bushe "As we may think" uveřejněný v roce 1945 v časopise Atlantic Monthly.

Informační politika (Information policy)

Jedná se o způsoby ovlivňování informačních procesů a jejich aktérů. Způsoby a principy procesu předávání poznatků, resp. zpráv (informací) mezi lidmi jsou odjakživa rozhodujícím faktorem společenského vývoje. Informační politika je tedy nedílnou součástí společenského děje a politiky v klasickém slova smyslu.

Informační povolání:

• UX designér
• Informační manažer
• Informační architekt
• více informací o informačních povoláních naleznete zde

Trendy v informační vědě:

• internet of things
• virtuální realita
• digital humanities
• sémantický web

Informační etika (Information ethics)

Informační etika je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ Vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi a dopadu moderních informačních technologií na společnost.

Osobnosti

• Norbert Wiener
• Jiří Cejpek
• Claude Shannon
• Vannevar Bush
• Alan Turing

Doporučená literatura

• BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.
• MARCHIONINI, Gary. Information concepts: from books to cyberspace identities. San Rafael, Calif.: Morgan & Claypool, 2010, 91 s. ISBN 9781598299625.
• NORTON, Melanie J. Introductory concepts in information science. 2nd ed. Medford, N.J.: Information Today, 2010, 210 s. ISBN 978-1-57387-394-9.
• DAVIS, Charles Hargis a Debora SHAW. Introduction to information science and technology. Medford, N.J.: Information Today, c2011, xii, 272 s. ISBN 978-1-57387-423-6.

Co byste na konci studia měli znát...

Otázky z BlackBoxu – kategorie: Informační věda

Tip: víte, že si můžete nastavit jestli se vám bude zobrazovat první termín nebo definice?

Použitá literatura:

1. JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2019-08-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.
2. LORENZ, Michal. Studijní materiály: VIKBA06 Informační věda 2. Brno: Masarykova univerzita, 2016.

Stránky jsou v testovací verzi. Naleznete-li nějakou chybu, budeme rádi, když nás na ni upozorníte prostřednictvím formuláře.