Společnost má tendenci dělit děti na čtenáře a konzumenty audiovizuálních obsahů. Realita dětské každodenní zkušenosti je mnohem pestřejší. Přednáška představí nový mezioborový výzkum dětského prožívání příběhů, v němž jsme zkombinovali kvalitativní a kvantitativní, kontaktní a digitální, verbální a multimodální metody a v němž jsme se řídili tím, aby naše otázky vycházely od dětí samotných.

Mgr. Anežka Kuzmičová, Ph.D., vede na Univerzitě Karlově mezifakultní skupinu Integrální výzkum textu a četby. Doktorát získala na Univerzitě ve Stockholmu (2013), dlouhodobě se věnuje tématům spojeným se čtením a čtenářstvím. Dříve se podílela např. na řízení COST Action IS1404 E-READ (Evolution of Reading in the Age of Digitisation, 2014-2019), kde vedla celoevropskou pracovní skupinu zaměřenou na čtenářský prožitek.

Práce se zdroji a ověřování informací je pro novináře základ. V době dezinformací  a společenského tlaku nejklíčovější. Veřejnoprávní novinář si nemůže dovolit udělat chybu. Jak vznikají zprávy v hlavní zpravodajské relaci? Jak obstát dobře a pravdivě informovat i ve vypjatých situacích jako jsou živelné pohromy, pandemie, volby nebo demonstrace? Nejen o tom přijde debatovat redaktorka ČT Lea Surovcová, která se specializuje na sociální a zdravotní témata. Za své reportáže získala řadu ocenění - například Cenu Olgy Havlové. Za dokument Nejsme down získala letos ocenění od Úřadu vlády i Novinářskou cenu OSF.

Společnost EBSCO je jedním z předních poskytovatelů elektronických informačních zdrojů a to nejen pro akademické knihovny, ale i společnosti, státní správu a oblast zdravotnictví. V přednášce si EBSCO představíme, řekneme si něco z historie a ukážeme jaká řešení a technologie pro knihovny nabízí. Dále představíme knihovní iniciativy, které EBSCO podporuje, především s důrazem na open access. Autorka se s vámi také podělí o své zkušenosti z pohledu školitelky.

V roce 2014 zakončila magisterské studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. V posledním ročníku studia absolvovala roční stáž v knihovně European University Institute v Itálii. Poté nastoupila v knihovně Akademie věd ČR na pozici administrátora institucionálního repozitáře, kde spolu s kolegy měla mimo jiné na starosti metodickou podporu knihovníků jednotlivých ústavů AV ČR a předávání dat do RIV. Prezentovala na konferencích a seminářích a publikovala o problematice Open Science. Nyní pracuje jako školitelka společnosti EBSCO, kde je zodpovědná za oblast střední a jihovýchodní Evropy.

S nástupem online sociálních sítí a dalších platforem pro sdílení a distribuci informací se od základu změnila architektura veřejného informačního prostoru. Algoritmy online platforem na základě behaviorálních dat v reálném čase personalizují na míru obsah pro miliardy uživatelů z celého světa a a dá se proto hovořit o Algokracii, tedy o algoritmicky řízeném systému vlády nad informačním prostorem (a díky digitální transformaci jednotlivých oblastí lidské činnosti nejen nad ním). Jak tyto algoritmy fungují? Kdo je vytváří a proč? Jaká jsou pravidla? Jaké jsou dopady na společnost? A je současný stav udržitelný?

Josef Holý začínal kdysi jako programátor, poté pracoval několik let v Sun Microsystems (dnes Oracle) jako Social Network Designer a nakonec spoluzaložil vlastní startup proactify.com. 6 let pak strávil v MSD, kde se věnoval UX, Design Thinkingu a také Umělé Inteligenci. Teď pracuje v Semantic Visions jako Head of Product. Přes téma etiky Umělé Inteligence se dostal až k algoritmům sociálních sítí a dezinformacím. Spolu s Alexandrou Alvarovou dělá podcast o algoritmické propagandě  “Kanárci v Síti”.

Anotace bude doplněna.

Knihovny mohou poskytovat obrovské množství informací a znalostí, přičemž kvalitní, použitelné a mobilně optimalizované webové prezentace mohou sloužit jako vstupní brány k tomuto informačnímu bohatství. Přednáška se zaměří na současný stav webových sídel v prostředí českých knihoven a představí základní doporučení pro tvorbu použitelných a mobilně optimalizovaných rozhraní.

Světlana Hrabinová pracuje jako UX designér + markeťák v Knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Má PhD. z Univerzity Komenského v Bratislavě (obor knižničná a informačná veda), ve své disertační práci se zabývala testováním použitelnosti mobilních webových sídel v prostředí knihoven. V posledních letech je součástí hodnotící komise Bibliowebu. V univerzitní knihovně má na starosti především návrh, tvorbu a celkové zlepšování uživatelských rozhraní u systémů a webových služeb knihovny.

Kde všude se hodí učitelský pohled na věc a jak vám může pomoci vyřešit pracovní i životní situace. Jaké jsou vlastnosti dobrého učitele a proč je autenticita důležitá? Jak elegantně porušovat pravidla a nikomu při tom neublížit? Jak se vyrovnat s nepřijetím okolí, nenávistí a závistí v online i offline životě učitele? Jaké je to začínat pořád znovu a proč to nevadí?

Václav Maněna je učitel, lektor, ajťák a jůtůber. Několik let připravoval budoucí učitele informatiky na univerzitě Hradec Králové. Nyní učí informatiku na lyceu ve Školách Březová, kde probíhá výuka výhradně online. Má bohaté zkušenosti se zaváděním a využíváním technologií ve výuce. Je správce facebookových skupin Výuka informatiky a Moodle CZ & SK. Provozuje kanál Videovýuka s Václavem Maněnou. Spolupracuje s Národním pedagogickým institutem ČR, ve kterém se podílí metodické podpoře škol v online výuce.

Další informace najdete na https://manena.info/kdo-jsem/.

Anotace bude doplněna.

Co číhá na mladé lidi na internetu? Co vůbec znamená bezpečí? A co by se s tím mělo dělat? Odpovědí je mnoho a každý na to má jiný názor. V Konsentu v tom máme též jasno. Náš postup je pro některé možná ne úplně očividný, ovšem už tři roky se osvědčuje, ať už v práci se samotnými mladými lidmi, nebo i jejich rodiči a vyučujícími. Během let 2019-2021 jsme na prevenci kybernásilí pracovali se skupinou 20 mladých lidí ve věku 15-24 let. Program byl financován grantem Evropské komise a realizován současně i v Rakousku a Rumunsku. Přijďte si poslechnout víc o našem přístupu, hodnotách a i výsledcích naší práce.

Ivan Kobelev je lektorem a členem týmu v neziskovce Konsent. V Konsentu je naším cílem, aby se každý cítil bezpečně, ať už v posteli, venku na večírku, práci, škole nebo na internetu. Ivan se jako metodik a lektor podílí na prevenci kybernásilí a sexuálního násilí mezi mladými lidmi (Power, Když to chce), na přípravě učitelů v sexuální výchově (Žádná tabu před tabulí), na vzdělávání rodičů (Jak mluvit s dětmi), a na kultivaci pracovního prostředí zaváděním systému prevence sexuálního obtěžování (Respekt je Profi). Pomimo Konsent je lektorem mezinárodních školení a workshopů, facilituje porady a pomáhá vše převádět do online formy, a to bez ztráty interaktivity, pocitu blízkosti a efektivity. Pracoval i pro velké instituce jako je Rada bezpečnosti OSN, Microsoft, Asijsko-Evropský fond. Sám pochází ze studentské organizace Erasmus Student Network (ESN).

Anotace bude doplněna.

Anotace bude doplněna.

Přednáška se zaměří na sémiotické znaky v UI a ukáže, jak je můžeme analyzovat a využít pro design užitečných, dobře použitelných a přitažlivých aplikací. Budeme analyzovat příklady z kulturní historie, sci-fi filmů a UI. V případové studii ukážeme, jaké jsou přínosy a úskalí využití sémiotiky v mezikulturním výzkumu. Na základě výsledků výzkumu představíme vodítka využitelná v UX/UI designu webových stránek a aplikací.

Jan Brejcha je podnikatel v zahraničním obchodu a konzultant v oblasti digitálního marketingu a v designu zaměřeného na člověka. Na Univerzitě Karlově vystudoval humanitní, mediální a komunikační studia, doktorát pak získal v oboru informační vědy. Během své akademické praxe přednášel o interakci člověka a počítače a vedl výzkumné projekty zaměřené na mezikulturní UX. Zajímá se o využití moderních technologií, proto se podílel na několika startupových projektech zaměřených mj. na “programovatelné peníze” na blockchainu.