Výstupy z workshopu: Zážitkový workshop Romská mládež v knihovnách

24. 2. 2020 Eva Víchová

V úterý 4. února 2020 se knihovníci z různých veřejných knihoven ČR sešli v Brně v rámci zážitkového workshopu Romské děti a mládež v knihovnách. 

Romská mládež je často ve specifické situaci

To se týká kupříkladu:

  • sociálního statusu a ohrožení vyloučením a segregací (týká se chudoby, přístupu k zdravotní a sociální péči, bydlení …), 
  • míry informovanosti o společnosti i minoritních aspektech (např. historie, tradice, názory romské minority), 
  • přístupu ke vzdělávání na všech jeho stupních, 
  • možností a kompetencí využívat technologie,
  • příležitostí činit svobodně adekvátnější a sebevědomější volbu ohledně profesní orientace,
  • jazykového a kulturního uvědomění, 
  • zakoušení diskriminace, rasismu, xenofobie, popřípadě extremismu a rasově orientované trestné činnosti. 

 (Srovnej Strategie romské integrace do roku 2020)

Komunitní knihovna a mladí Romové

Romské děti a mládež jsou uživateli knihoven nejen ve vyloučených lokalitách a regionech, ale v mnoha dalších našich městech a obcích. Uvažujeme-li o komunitní knihovně, můžeme si uvědomit dvě základní roviny jejich možností. 

Mladí Romové:

  1. mohou čerpat ze situace, kdy se stanou přirozenou součástí lokální komunity v místě, kde žijí a které knihovna obsluhuje (město, čtvrť …). “Etnicky smíšené” společenství jim umožní kontakt s majoritou a participaci na společenském dění. Aktivity knihovny směřující k místní romské komunitě pak posilují enpowernemnt (sebeurčení, autonomie) a rozvíjí jazykové, kulturní a historické sebeuvědomění a kompetence;
  2. nebo se mohou zapojit do budování komunity kolem služeb a aktivit knihovny (dobrovolnictví v knihovně, komunity vytvořené kolem nějaké zájmu či aktivity v knihovně). 

V obou případech může mít knihovna zásadně pozitivně ovlivnit jejich životy a  přímo (např. nabídka pracovní zkušenosti, zkoušení technologií ...) či nepřímo (např. zábavné programy, relaxační prostory …) působit na zlepšení jejich situace.

“Zážitkový workshop”: od romských lidovek k diskusi knihovníků s romskými teenagera

4. února 2020 jsme v Brně věnovali jeden den problematice vztahu knihoven k mladým romským lidem. 

Workshop se skládal z několika částí.

Hudební workshop. Dopoledne jsme absolvovali hudební workshop (s exkurzí do romských lidových písní a romštiny) s Petrou Borovičkovou a jejími romskými kolegy. Zvládli jej prý s přehledem a radostně i ti, kteří tvrdili, že neumí nebo se stydí zpívat.

Reflexe. Poté jsme zážitek krátce reflektovali a společně přemýšleli, jaký máme jako profesionálové ve službách vztah k romskému etniku, speciálně k romským dětem a mládeži jako uživatelům knihovny. Pátrali jsme, jaké žijeme zkušenosti, stereotypy, intence.

Přednáška. Na reflexi navázal expertní vstup (Kateřina Szczepaniková z IQ Roma Servis), který nás uvedl do problematiky práce s romskými dětmi a mládeží (studijní program Gendalos).

Vzdělávací program Gendalos from KISK FF MU

Diskuze. Finální část workshopu jsme věnovali odborné diskusi ve formátu world coffee*, kde jsme hledali konkrétní řešení a možnosti pro knihovny, které chtějí uvažovat nad prací s romskými mladými. S knihovníky diskutovali také romští mladí lidé. 

* Word coffee. Formát, kde se u stolečků “jako v kavárně” střídají diskutující; proběhne několik kol, pro každé kolo je zadána vždy jedna otázka. Zapojit se může libovolný počet diskutujících (cca 12-200).

Z diskuse: svoboda volby, romský knihovník i prostředí pro studium 

Knihovníci společně s mladými Romy prodiskutovali ve formátu word coffee několik otázek:

  1. Co potřebují mladí Romové? 
  2. Co jim může knihovna nabídnout?
  3. Jaké jsou problematické oblasti a bariéry, aby knihovna účinně pomohla. A jak je odbrourat? 

Výsledky jsme zaznamenávali do mentálních map. 

Co potřebují mladí Romové?

Diskutující se v tomto okruhu zaměřili na potřeby mladých Romů. Naslouchali jsme - stejně jako při promýšlení dalších otázek - nejen svým domněnkám, zkušenostem a znalostem, ale zejména názorům mladých Romů, kteří s námi okruh diskutovali.

Diskuse se zde stáčela - vzhledem k promýšlenému tématu angažmá knihovny v problematice - zejména k vzdělání a kariéře. 

Shodli jsme se, že mladí Romové - stejně jako jiní mladí lidé - potřebují pro svůj rozvoj smysl života, motivaci, podporu a pochvalu, nicméně narozdíl od majority mají i v těchto základních ohledech - vlivem mnoha faktorů - těžcí pozici; musí například vyvinout mnohem větší úsilí při vytváření a udržení motivace (např. při vzdělávání), hůře hledají podporu a nedostává se jim tak často a samozřejmě pozitivní zpětné vazby. 

Jako klíčovou diskutující označovali přítomnost životních vzorů, které by na svých příbězích ukazovali, “že to jde”, a fungovali i jako “rádci a konzultanti”. Dále byla vyzdvihnuto možnost činnit svobodné volby ohledně vlastního života (v širším smyslu bez determinace/diskriminaci, v užším např. pro studijní a profesní orientace). 

Mladí Romové zdůrazňovali, jak důležitá je pro ně podpora rodiny a probrali jsme také možná úskalí v této oblasti (např. nedostatek financí, špatná bytová situace) při podpoře mladých ve vzdělávání. 

Studijní cestu mladým Romům usnadňuje, mají-li prostor k učení a jsou-li vedeni v některém speciálním studijním programu (doučování, rozvoj talentů, kariérní poradenství, stipendia …). 

Byla také formulována potřeba “kurátorství”, tedy služby, která pomůže v situaci “nevím, co s volným časem”, nebo přispěje k cílené volbě aktivit tak, aby rozvíjeli specifický talent. 

Co může knihovna mladým Romům nabídnout?

Knihovna z diskuse vyšla jako místo, které umožňuje seberozvoj a účast na komunitním životě. Relevantní pro všechny promýšlené služby knihovny mladým Romům byla v diskusi několikrát připomínaná podmínka “musím vůbec vědět, že mohu přijít”. V tomto může napomoci úzká spolupráce se školou, ideálně navázání kontaktu a vztahu s celými rodinami. 

Knihovna v prvé řadě poskytuje rovný přístup všem ke svému fondu. Literatura tu může sehrát dvojí roli. Jednak je zdrojem zábavy. Zde je důležité hledat vhodné žánry, které jsou pro mladé atraktivní (např. komiks, sci-fi), případně méně čtenářsky náročné (např. právě komiks). Velkým problém pro mladé Romy je údajně maturita s češtiny, zde může celoživotní rozvoj čtenářství působit jako podstatný pozitivní vliv. Druhým směrem v oblasti literatury je podpora romštiny, romské kultury a znalosti vlastní historie (romská literatura, literatura v romštině). Příznivý může být kontakt s romskými autory (autorská čtení), kteří mohou sloužit jako vzory pro mladé (úspěšná kariéra, hrdost na etnickou příslušnost, jazyk …). 

Knihovna může pro mladé Romy plnit roli prostoru, kde o sobě mohou sami, svobodně a zodpovědně rozhodovat (např. výběr z fondu, použití technologie, zapojení do aktivit a komunit). 

Rovný přístup k technologiím může mít pozitivní dopad na mladé Romy a celé jejich komunity. 

Pro mnoho diskutujících knihovna představuje zejména klidný, kultivovaný, demokratický veřejný prostor. Může sloužit jako prostor pro mladé Romy, kteří se chtějí učit do školy, plnit své úkoly, sebevzdělávat se a doma nemají potřebné zázemí (viz častá špatná bytová situace). Charakteristiky prostoru naznačené výše však umožňují i další uplatnění knihovny. Knihovna může nabídnout své prostory pro minoritní komunity v místě svého působení (kulturní, volnočasové …). Slouží jako veřejný prostor, kde se přirozeně setkává majorita s minoritou, může se tedy snažit o cílené budování smíšených lokálních komunit (zastoupena majorita i minorita) a nabourávání ghett. Knihovna je také místem trávení volného času. Měla by mladým nabízet atraktivní aktivity (nechat je spolurozhodovat o dramaturgickém plánu knihovny:) a “chill- out zóny” pro relaxaci a setkávání s komunitou. V diskusi také několikrát zazněla připomínka k otevírací době veřejných knihoven, kdy mnohé zůstávají v neděli zavřené (ideální studijní čas; čas pro kulturní aktivity s celou rodinou?). 

Ideální by dle diskutujících bylo, kdyby knihovny umožnili romským dětem a mládeži kontakt s romským knihovníkem, který by se stal přirozenou autoritou a vzorem a bylo by s ním možné budovat profesionální podpůrný vztah, který by byl schopen pojmout také kulturní, sociální a jazyková specifika romských uživatelů. 

Knihovnu lze nahlížet také jako příležitost pro pracovní uplatnění mladých romských lidí (od jednorázových brigád, po střednědobé praxe či dlouhodobé stáže). Tento bod úzce souvisí s předchozím přáním potkávat v knihovně mezi knihovníky také zástupce minority. 

Jelikož by knihovna v této problematice neměla působit jako solitér (chybějí znalosti, kontakty, metodiky), zdůrazňují diskutující budování dlouhodobých udržitelných partnerství s lokálními neziskovkami. Knihovna by také měla být schopná své uživatele na relevantní neziskovku v místě v jakékoliv situaci směřovat (např. specifické studijní potřeby, problémy s bydlením, exekuce …).

Jaké jsou problematické oblasti a bariéry, aby knihovna účinně pomohla. A jak je odbourat? 

V závěrečném diskusním kole jsme se zaměřili na vše, co účinnému zapojení knihovny brání. Nejdůležitější pro jakékoliv aktivity se diskutujícím zdála podpora knihovny, sdílení dobré praxe a sebevzdělávání knihovníků. 

Prvním probíraným aspektem se stali sami knihovníci, kteří si zapojit do podpory mladých Romů nemohou (jsou nezkušení a netrénování v této problematice), nebo z různých důvodů nechtějí (předsudky, špatné zkušenosti). V prvním případě by diskutující navrhovali zapojit do vzdělávání zaměstnanců v první řadě místní neziskové organizace, v druhém pak zapojit kolegu - Roma (dobrovolnictví, brigáda, stáž, pracovní poměr …) do kolektivu. 

Další bariérou jsou bezesporu finanční možnosti knihovny, kde může být obtížné financovat např. brigády, pracovníky pro nedělní provoz, lektory aktivit apod. Zde diskutující navrhovali rozvíjet dobrovolnictví ze strany samotných mladých Romů. 

Čas a prostor, který má knihovna k dispozici taktéž není nevyčerpatelnou komoditou.

Bariérou, která odděluje mladé Romy od zapojení do života knihovny může být také nižší atraktivita programu. Zde se nabízí zapojovat uživatele do návrhů v plánu aktivit a akcí a do realizace samotných akcí (“komunitní akce, které jsou skutečně komunitní”). 

Další skupinu bariér jsme v diskusi přidali nálepku “nedůvěra”. Ta může mít mnoho podob: mladí Romové mají nízké sebevědomí a špatné zkušenosti (např. nechtějí se potom zapojovat jako organizátoři akcí, stážisti apod.), jejich rodiče často nevěří v možnosti svých dětí v naší společnosti a vůbec v systém samotný, knihovník nemusí důvěřovat romským uživatelům (neznalost, nezkušenost, nebo naopak špatné zkušenosti) a naopak romští uživatelé nedůvěřují knihovníkům z majority (pozn.:v diskusi zaznívá, že také minorita trpí předsudky vůči majoritě).

V diskusi byla akcentována nedůvěra romské rodiny vůči knihovně. Rodina není v knihovních aktivitách angažovaná a/nebo se necítí tak samozřejmou součástí, jako rodiny z majority (“knihovna není místo pro nás”). Absenci vztahu vůči knihovně může oslabit snaha knihovníků vytvářet prostor pro běžné “setkávání se” v knihovně (rodina, přátelé), angažovanost pak komunitní festivaly (“smíšené komunity”), nebo romské komunitní festivaly (romská kultura, historie, jazyk). 

Co se týče důvěry obecně, tu můžeme považovat za jednu ze stěžejních charakteristik komunity a proto se můžeme domnívat, že rozvíjením vztahů a budováním “smíšených společenství” v knihovně vzroste samozřejmě také ona.

Snahu o budování vztahu a komunit může oslabovat migrace rodiny v rámci města (pozn.: často spojená s problémy s bydlením), kde jsou např. přetrhány vazby na konkrétní městskou pobočku knihovny a její knihovníky. Zde by pomohlo něco, co by vytvářelo kontinuitu (např. stejná půjčovní doba, řád knihovny/kodex čtenáře, návaznost aktivit …). 

Shrnutí

V diskusi nad možnostmi služeb knihovny, které podporující mladé Romy se potkali knihovníci veřejných knihoven a mladí Romové. Probrali potřeby mladých Romů ve vztahů ke knihovně, možnosti knihovny (knihovna jako místo, které umožňuje seberozvoj a účast na komunitním životě) a jak odstranit bariéry, které brání jejich realizaci (angažované vedení, sdílení dobré praxe, vzdělávání knihovníků ...). 

workshop byl realizován v rámci konference Sociální inovace v knihovnách. Konference byla podpořena Evropskou unií v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Projekt byl podpořen Evropskou unií v rámci Operačního programu Zaměstnanost.
CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006474

Více článků

Přehled všech článků