Specifika práce s mladými lidmi v knihovnách

Na konci roku 2019 proběhl výzkum s knihovnami, které pracují s náctiletými a mladými lidmi (kategorie 13+). V následujícím textu představujeme výsledky výzkumu ukazující, jaká specifika tato práce nese, jaké potřeby mají mladí lidé i knihovníci, kteří s nimi pracují a na co je dobré se připravit, pokud se knihovna rozhodne věnovat skupině 13+ vyhrazený prostor či program.

12. 6. 2020 Barbora Buchtová

V současné době můžeme reflektovat zvyšující se zájem knihoven začít specificky pracovat se skupinou náctiletých a mladých lidí (13+). Z našich předešlých průzkumů vyplynulo, že mnoho knihoven zvažuje vytvoření vlastního prostoru vymezeného jen skupině mladých a některé knihovny takovým prostorem dokonce i disponují.

Graf zobrazuje výsledky z rychlého průzkumu, který proběhl na podzim 2019 a do kterého se zapojilo 64 respondentů z různých knihoven.

U skupiny mladých lidí (13+) existuje vysoká pravděpodobnost pozitivních dopadů práce s nimi. Problém však nastává v tom, že knihovny jsou sice ochotny vyhradit mladým určitý speciální prostor, většinou však nemají personální kapacity na to, aby se této skupině někdo věnoval. Proto buď teenageři spadají pod dětská oddělení, nebo nemají specificky vymezenou kontaktní osobu, na kterou by se mohli v knihovně obrátit. To nemusí být problém v případě malých obecních knihoven, kde je knihovník či knihovnice pro všechny stejně známá osobnost, ve větších knihovnách však mohou mít teenageři ke knihovníkům neosobní vztah. Jako nový trend se ukazuje zaměstnat speciálního pracovníka pro tuto cílovou skupinu alespoň na část úvazku. Řada knihoven už takového zaměstnance má a mnohé uvažují o proškolení specializovaného pracovníka pro cílovou skupinu mladých.

Graf zobrazuje výsledky z rychlého průzkumu, který proběhl na podzim 2019 a zapojilo se do něj 64 respondentů z různých knihoven. Z grafu vyplývá, že práce s mladými nejčastěji spadá pod pracovníky dětských oddělení.

Knihoven, které zaměstnávají lidi speciálně zaměřené na cílovou skupinu mladých (13+), je v současné době jen několik. Během svého fungování však měli příležitost posbírat řadu zkušeností, dovedností a poznatků, které má význam sdílet s celou knihovnickou obcí.

Shrnutí: proč má význam zkoumat téma mladí v knihovnách?

  • Knihovny mají zájem se této cílové skupině věnovat. Důvodem je i to, že pociťují pokles množství uživatelů ve věku na přelomu mezi dětstvím a dospělostí.
  • V současné době neexistuje žádná metodika, která by poskytovala knihovníkům know-how a příklady dobré praxe při práci s mladými.
  • Vzhledem k tomu, že se mladým již specificky věnuje několik knihoven, je to příležitost pro to, aby od nich ostatní knihovny rovnou přebíraly dobrou praxi a zbytečně netápaly v práci s touto skupinou.

Fokusní skupina pracovníků s mladými v knihovnách

Abychom získali více informací o specificích práce s mládeží (13+), rozhodli jsme se využít dat z rychlého průzkumu, který proběhl na podzim 2019 a díky kterému jsme získali přehled o knihovnách, které s mladými již pracují. S vytipovanými knihovníky, kteří se už skupině mladých věnují, jsme uspořádali online fokusní skupinu, kde jsme s nimi probrali, jak jejich práce s mladými probíhá, jaké mají mladí potřeby, jaká témata řeší a co jsou bariéry nebo co jim naopak pomáhá k tomu, aby byli ve své práci úspěšní.

Výzkumný vzorek

Online focus group proběhla na konci roku 2019 a zúčastnilo se jí 10 knihovníků a knihovnic z 8 různých knihoven, které se zaměřují na praci s mladými (13+) a které nabízí i nějaké specializované programy či prostory pro tuto cílovou skupinu.

Jak focus group probíhala

Fokusní skupina probíhala online formou prostřednictvím facebookové uzavřené skupiny, do které mělo přístup jen vybraných výše uvedených 10 knihovnic a knihovníků, kteří pracují s mládeží. Termín konání byl prosinec 2019. Účastníkům byly postupně během tří týdnů každý týden kladeny 2 otázky, na které museli pokaždé do 3 dnů odpovědět. Mohli na sebe navzájem navazovat a reagovat nebo se vracet zpětně k minulým otázkám. Odpovídali v psané formě nebo vkládali fotografie či odkazy na další názorné materiály.

Seznam otázek

1) Představení

  • V jaké knihovně a oddělení pracujete? 
  • Jak dlouho pracujete s mladými?
  • Co vás na práci s mladými baví?

2) Popište, jak to všechno začalo...

  • Proč jste se rozhodli s mládeží začít pracovat? 
  • Co bylo impulzem? 
  • Jak se u vás mladí ocitli?

3) Knihovny a programy pro teenagery

  • Co všechno s mladými děláte? 
  • Jaké máte programy? 
  • Popište vaši nejlepší akci nebo aktivitu, kterou jste s mladými uskutečnili?

4) Potřeby mladých

  • Narazili jste během vašich rozhovorů s mladými na to, jaké mají problémy nebo potřeby, které se týkají jejich života (osobního, školního či pracovního)? 
  • Co řeší? Co je trápí? Co je štve? 
  • Dokázali jste jim s nějakými jejich potřebami v minulosti pomoci? 
  • Existuje něco, s čím byste jim naopak pomoci chtěli, ale zatím to nedokážete?
  • Co byste potřebovali, abyste to dokázali? 

5) Pomocníci a bariéry při práci s teenagery v knihovnách

  • Co vám při práci s mládeží nejvíce pomáhá a co vás naopak brzdí? 
  • Co potřebujete, aby se vám dařilo? Díky čemu je na konci vašich aktivit úspěch nebo radost? Můžete uvést nějaké příklady metod, které se vám osvědčily? 
  • Existují naopak nějaké překážky, na které narážíte?

6) Co byste dělali, kdyby...?

  • Co byste dělali, kdybyste dostali na služby pro mladé 50 000 Kč? 
  • Co byste dělali, kdybyste dostali 250 000 Kč?
  • Jak byste tyto peníze využili? Do čeho byste investovali?

Zjištění z focus group

Hlavní zjištění o knihovnách a knihovnících pracujících s mládeží (13+)

#zjisteni

Co vnímají knihovníci jako omezení či bariéry?

#bariery

Čím tráví čas mladí návštěvníci knihoven?

#cas

Co knihovníkům naopak pomáhá?

#pomocnici

Jaká témata rozebírají knihovníci s mladými návštěvníky knihovny?

#temata

Na co by knihovníci nejraději využili finanční prostředky?

#finance

Co jsme zjistili o knihovnách a knihovnících pracujících s mládeží (13+) v knihovnách?

1) Práce s mladými (13+) v knihovnách je poměrně novodobou záležitostí. Ani v knihovnách, kde má toto téma dlouholetou tradici (např. Třinec, MKP), se tomuto okruhu čtenářů specificky nevěnuje nikdo z oslovených knihovníků déle než cca 10 let. Nejčastěji však respondenti průzkumu uváděli, že se skupině teenagerů specificky věnují rok až dva.

2) Knihovníci, kteří se věnují mládeži 13+, někdy nedělají tuto práci na celý úvazek. Mívají k tomu ještě další povinnosti nejčastěji se věnují také skupině dětí nebo mají na starosti nějaké další činnosti na dospělém oddělení, např. výpůjční služby. Některé knihovny však vyhradily speciální pozici knihovníka, který se věnuje jen skupině teenagerů.

3) Oddělení pro náctileté se nejčastěji vyčlenilo z oddělení pro děti. Důležitým faktorem pro vznik oddělení pro mladé je i knihovník (často mladšího věku), který má k teenagerům blízko a sám se chce na tuto cílovou skupinu zaměřovat. 

  • “Měl jsem příležitost být součástí akce pořádané knihovnou pro mládež, kde jsem zjistil, že by mě tato práce bavila a to bylo také impulzem zajímat se přímo o práci spojenou s mládeží.”
  • “Začínala jsem na dětském oddělení, kde jsem se vlastně vždycky věnovala spíše mládeži (v té době jsem byla taky v podstatě cílovka).”
  • “Vzhledem k tomu že jsem už předtím byla v knihovně pečená vařená jako dobrovolník a věděla jsem, co dělat, místo jsem získala. V práci jsem se vždy snažila vycházet ze své osobní zkušenosti, tedy z toho, co mě samotné chybělo a co jsem mohla ostatním nabídnout.” 
  • “Já jsem chtěla s mládeží pracovat snad odjakživa. Proto mě moc potěšilo, když mě kolegyně oslovila s prosbou, jestli bych nechtěla v oddělení pro mladé pracovat s ní.”

4) Impulsem pro vznik teen oddělení bývá, když knihovny řeší, že v určitý moment začnou děti odrůstat, dětské oddělení už pro ně není dostačující a zároveň ani oddělení pro dospělé není pro tyto odrostlejší děti a mladé dospělé vhodným prostorem.

  • “...kam by měl jít takový patnáctiletý? Do dětského už nechce a do dospělého úplně nepatří, takže potřeba prostoru pro mladé byla jasná. A řeší to každá knihovna, která si chce tuhle cílovku udržet.“
  • “... vnímali jsme stále větší počet dětí na dětském oddělení – děti odrůstaly, přicházely další, ale maminky s batolaty a mládež 13, 14 pohromadě už nebylo příliš pohodlné řešení pro nikoho…”

5) Oddělení pro náctileté mohou být zpočátku navštěvované spíše mladšími teenagery. Zaměstnanci knihoven, ve kterých se prostor pro teenagery vyčlenil teprve v minulých letech, častěji uváděli, že k nim chodí spíše mladší náctiletí (často odrostlí z dětského oddělení). 

  • “Chodí nám spíše mladší (70 %), cca 11–12 let a to kvůli wifi, xboxu a občas deskovkám. Starší cca 14-19 jen prolétnou pro knížky, v pozdějších hodinách si přijdou i sednout a povídat spolu.”
  • “Nejčastější návštěvníci jsou 12–15,16. Chodí i starší, ale spíše tak, že si přijdou, půjčí komiks/deskovku a jdou. Už se moc nezdržují…”

6) Mládež 13+ se v knihovnách ocitá následujícími způsoby:

  • “odroste” z dětského oddělení,
  • přijde v rámci spolupráce se ZŠ či SŠ (například na knihovnické lekce),
  • přijde si původně pro knížky a zaujme ji prostor či akce,
  • přijde na základě doporučení svých přátel a vrstevníků,
  • na základě výzkumu knihovna začne vytvářet prostor či akce na míru požadavkům mladých a aktivně je do knihovny zve.
  • “Část jsme si vychovali, část se nabalila na komiksy a na herně-literárních akcích atp. Další skupiny jsme oslovili konkrétně s nabídkou prostoru, programu na míru. A další část začala chodit na doporučení přátel nebo na základě programů, kterých se zúčastnili se třídou.”
  • “Hodně u nás taky fungují knihovnické lekce, když přijdou se školou, tak jim prezentujeme v čem jsme jiní a jak se u nás mohou zapojit. A to je skvělé sledovat, protože po škole pak velká část té třídy opravdu přichází udělat si tu kartičku a nebo jen tak pobýt. Hlavně chceme tvořit s nimi pro ně.” 
  • “Na základě dotazníků u cílové skupiny pak byl prostor vybaven sedacími vaky, fotbálkem, rozrostla se sbírka komiksů a mangy, pořídily se deskovky, Xbox a vznikl nejrůznější program.“

7) Knihovníci a knihovnice, kteří odpovídali ve fokusní skupině, často přemýšleli o práci s mládeží ve smyslu vyčlenění prostoru pro mladé – bylo pro ně klíčové najít nějaké konkrétní místo, které bude jen pro ně a bude fungovat jako samostatné oddělení.

  • “S mládeží pracujeme jako knihovna již delší dobu. Nějaký čas nám k tomu však chyběly prostory, kde by se mládežníci mohli scházet a cítili by se dobře. Proto u nás na podzim roku 2018 vzniklo nové oddělení, taková větší klubovna, kde se od té doby schází jak mládež, tak i ostatní děti, které bydlí v okolí...”
  • “Tento prostor vznikl díky tomu, že hudební přestěhovalo sklad do jiných prostor a tuto místnost si tak zabralo dětské. Dříve byla zpřístupněna hudební klubovna v určitý čas mládeži jako takové pokusné místo, jestli je o něj bude vůbec zájem. A samozřejmě byl. “
  • “Z prostor bývalé studovny tak vzniklo nové oddělení Teen zóna, kde se nyní sdružuje mládež 11–18 let.”
  • “Prvotním impulsem bylo připravit děckám "jejich" prostor, kde by si mohli povídat, bavit se, učit... “

Výjimku ale tvoří například jedna z velkých knihoven, která o práci s mládeží uvažuje ve smyslu aktivit: 

  • “U nás je ten problém, že jsme velká síť 42 poboček... Nemáme žádné teen oddělení, žádného specializovaného teen knihovníka, ale když sečtu, co všechno se u nás děje, je toho pořádný balík i když pokaždé jinde a s jiným kolegou.”

8) Většina pracovníků s mládeží v knihovnách tuto práci vidí jako nestereotypní, inspirativní, kreativní, smysluplnou či zábavnou. 

  • “Na práci s mladými je super to, že občas zapomenete, že jste vůbec v práci.”
  • “Každý den je něčím zajímavý.”
  • “Nepřipadám si stará. :D Mě na mladých baví, jak jsou každý jiný…”

9) Někteří pracovníci s mládeží v knihovnách navíc oceňují, že se mohou od mladých lidí a s mladými učit nové věci a vzájemně se obohacovat.

  • “Mladí jsou navíc hodně otevření a dokáží o věcech přemýšlet v jiných souvislostech, přistupovat k věcem kriticky, bývá to mnohdy zajímavý úhel pohledu a někdy mě dostává právě to, jaký názor nebo pohled na určitou věc mají. Dokážou prostě překvapit.”
  • “Bavím se tím, že se pořád něčemu navzájem učíme. Práce s mladými vnímám jako každodenní experiment, pořád něco zkoušíme a žádný rok není stejný.”

10) Někteří zmiňovali, že jim přijde zajímavé vidět vývoj a možnost mladé směřovat.

  • “Baví mě sledovat, jak mládež roste, jak se stávají čím dál lepšími, ale baví mě i být s nimi, učit a získávat důvěru.”
  • “Baví mě kreativita a možnost zapalování mladých mozků.“

Zpět na seznam zjištění


Čím tráví čas mladí návštěvníci knihoven?

1) Mladí do knihovnách chodí kromě knížek na různé atrakce např. virtuální realita, playstation či Xbox, deskovky, fotbálek...

2) Knihovníci pro mladé chystají v knihovnách akce nejrůznějších formátů kvízy, larpy, turnaje, tvořivé workshopy (vyrábění, výtvarná činnost i tvůrčí psaní), čtenářské kluby, konverzace v angličtině s rodilými mluvčími, promítání, cestovatelské přednášky či besedy.

3) Několik formátů funguje v knihovnách napříč regiony například Book!Con nebo Noc bez Andersena (přespání s mladými v knihovně).

4) Co se literatury týče, nabízí knihovny teenagerům např. komiksy nebo tzv. young adult literaturu a pak také povinnou četbu, kterou po mladých vyžadují většinou školy.

5) Knihovníci mladé také vzdělávají především v informační či mediální gramotnosti, bezpečnosti na internetu, ale i literatuře.

6) Mladí si za knihovníky přicházejí i jen tak popovídat.

  • “Hodně si spolu povídáme a občas jim dáme nějakou tu radu do života.”
  • ““A druhá věc je komunikace. Rozhovory s děckama, pokec atd. Je to skvělý způsob, jak vytvořit komfortní zónu a příjemnou atmosféru pro ně.”
  • “Hrají deskovky, dávají si u nás randíčka, půjčují si knihy, koukají na filmy, ale občas přijdou jen za námi pokecat.”
  • “Nejlepší jsou takové případy, kdy prostě jen mládežníci chtějí, aby je někdo poslouchal a to my děláme .”

Zpět na seznam zjištění


Knihovníci rozebírají s mladými návštěvníky knihovny následující témata:

Škola:

  • “Mladí u mě opravdu nejvíc řeší školu (občas pomůžu s technickými věcmi k prezentaci apod).”
  • “Co jsem nejčastěji s mladými řešila, tak určitě problémy se školou, někdy přehnané nároky ze strany rodičů a jejich nátlak na výkon.”
  • “Ty moje nejčastěji trápí problémy ve škole, přestože jsou všichni velmi inteligentní, dva např. neudělali maturitu a pak najednou řešili, co dál, co se sebou. Ale může to být i naopak – chodím na vysokou, všechno jsem zvládl... a najednou nevím, co dál, nemám cíl.”
  • “Nejsou například spokojení s učiteli, nemají dobrý kolektiv nebo se ve škole necítí dobře. Během zimy a jara jsme nejvíce řešili maturitu, výběr vysoké školy a s mladšími zase výběr střední školy.”
  • “Někteří za námi chodili po maturitě zase s tím, že se nedostali na vysokou školu, a chtěli poradit, co mají dělat. “
  • “Mladí k nám chodí s různými problémy, často je to spojené se školním životem a vzděláváním, vypracováním projektů a úkolů.”
  • “Trápí je tlak ve škole a doma na vynikající výsledky ve všem, to, že neví, proč se učí něco co jim k ničemu není a proč je vlastně nikdo nepodpoří v tom, co jim jde nejlépe.”

Práce, brigády:

  • “S těmi staršími řeším většinou, kde najít brigádu, práci a podobně.“
  • “Štve je, že nestíhají brigády, jelikož stráví ve škole spoustu času. Tady jim občas radím, ať zkouší hledat spíše jednorázové brigády, aby si toho na sebe nenaložili moc.”
  • “Obracejí se na nás v otázkách výběru školy či zaměstnání, tvoříme společně životopisy, motivační dopisy a hledáme pracovní příležitosti v okolí, regionu či ČR. Řešíme dotazy na možnosti uplatnění v zahraničí (EU i jinde) a doporučení programů. Věnujeme se také lekcím o zaměstnatelnosti, školení a aktivitám spojených se zvýšením znalostí a dovedností.“
  • “Štve je, že jsou moc mladí na samostatný život, prožívají problémy s hledáním práce pod 15 let.”

Vztahy s přáteli, spolužáky:

  • “Mladí k nám přicházejí také s problémy ve vztazích a sociálních vazbách. Chtějí si promluvit a hledají člověka, který je vyslechne a podpoří. Často je štve chování v jejich okolí, nezájem, škatulkování, nepochopení rodičů či učitelů a dalších autorit. “
  • “Řeší, kdo je sleduje na instagramu, konflikty se spolužáky.”
  • “... například se mi stávalo, že si mládež stěžovala na to, že jejich vrstevníci nechtějí chodit vůbec ven a radši sedí doma (u PC, herních konzolí atd.). Některé to vážně mrzelo, a tak si chodili povídat za mnou. Bohužel, většinou se jednalo o mládež ze sociálně slabších rodin, kde peníze na technologie prostě chyběly.“

Šikana:

  • “Na základě zkušenosti s projevem šikany, kdy nás její oběť vyhledala jako první pomoc, bychom byli rádi za jakoukoliv metodiku s podobným jevem – ať už v podobě samotné šikany či závislostí.”
  • “...zmiňovala se i šikana a nepříjemné narážky spolužáků či vysloveně spory.“

Zpět na seznam zjištění

Koníčky, volný čas:

  • “Mladí si s námi zpočátku chodí povídat hlavně o věcech a zájmech, které je baví.”
  • “Povídám si s nimi o knížkách, o různých seriálech i filmech…"
  • “S mladými čtenáři v podstatě hovoříme především o tom, co je baví, co dělají ve volném čase, o komiksech, filmech, hudbě a například ještě sportu.”
  • “Radíme mladým lidem, jak se kreativně a aktivně mohou zapojit, pokud vnímají tu potřebu ve svém volném čase (dobrovolnictví, aktivní občanství, hledání přátel a nové komunity).“
  • “Všímají si také okolí, nevyhovuje jim nepořádek... Někdy jim chybí prostor, kde se scházet, třeba v neděli a o prázdninách, když nemají co dělat a rodiny s nimi netráví čas, reflektují nedostatečnost dopravní infrastruktury – často řeší zastávky, na kterých tráví hodně času, finančně pak nedostatek fastfoodů (rychle, levně).”

Rodina:

  • “Obvyklé jsou taky problémy v rodině, často s rodiči, kteří se rozvádí, křičí po sobě, vyhrožují si. Mladí mají často pocit, že se snaží, ale stejně je rodiče zdrbou za všechno a nevšimnou si toho pozitivního, co udělali, neváží si jich a spíš je stírají. Rodičům nerozumí a nechápou, co řeší za problémy, ale nikdo z běžných dospělých nemá potřebu to s nimi probrat a vysvětlovat.” 
  • “... stěžování si na sourozence. Občas se objevily i věci týkající se rodičů.”
  • “Mají pocit, že dospělí jim nevěří a že nemohou nic změnit.“

Láska, sexuální orientace:

  • “... už jsem třeba řešila problémy s láskou či sexuální orientací. V takových případech jsem opravdu ráda za knihy s LGBT tématikou, kterých u nás máme celkem dost...”
  • “Už jsem řešila i sexuální orientaci, jelikož dotyčný nevěděl, jak to má říct své rodině.“

Problémy se sebevědomím, identitou, deprese, závislosti...

  • “Mám tam třeba slečnu z gymplu, premiantku, s nízkým sebevědomím,... dost jsme se spolu bavily o škole, o známkách, o tom, proč nemá přijímat za své to, když ji někdo řekne, že něco neumí, nezvládne atd...“
  • “Nějaké problémy se sebevědomím jsou základ skoro každého teenagera.”
  • “Řešila jsem problémy týkající se vztahů, nebo hledání vlastní identity.“
  • “Co mi přijde v poslední době zajímavé je, že registruju více... "poruch nálad", často až "depresivní stavy". (Laická diagnostika).”
  • “Nedokážeme asi vyřešit jejich závislosti a štve nás, že i přes všechny prevenční programy, které znají, k nám přicházejí a užívají látky,  které je nenávratně poškozují. S většinou problémů jim chceme a dokážeme pomoct, ale u drog se obracíme na spřízněný nízkoprah.”

Knihovníci jako omezení či bariéry uváděli následující:

Nedostatek času věnovat se aktivitám pro mladé (+ pružnost pracovní doby):

  • “Aby se mi /nám akce dařila, potřebuji především čas na to ji připravit, vymyslet... A taky ideálně finance... Což jsou zároveň i věci, které mě brzdí. Na oddělení jsem sama knihovnice, ale navíc mám i služby veřejnosti. Je to věc, která mě na tom všem nejvíc mrzí – že na mladé nemám čas a ti, co tam chodí, by někdy fakt rádi pokecali... Takže to občas dopadá tak, že kvízy, besedy atd. si prostě chystám doma. Protože je to vlastně moje dobrá vůle, že to dělám. Nechci vedení hanit, to ani nahodou, chápu, že je to otázka ekonomiky (nový člověk na pomoc, byť na půl úvazek nebo peníze na akce), ale u nás je úplně nereálné sehnat dobrovolníky.“
  • “Potřebuji mít dostatečně pružnou pracovní dobu a možnost se rozhodnout, jaké vzdělání potřebuji pro svou další práci.”

Nevyhovující prostor:

  • “Naše knihovna je malá a nemáme už moc kam dávat program. A to nemluvím o tom, že teens nemám kam dát. :/ Máme teďka takový provizorní koutek, ale bylo by super mít pro ně oddělenou místnost. Což zatím nemáme.”

Občasná přepracovanost knihovníků:

  • “Zhruba jednou do roka maličko bojuji s náznaky lehké přepracovanosti, kdy toho všeho mám plné zuby, ale to je asi normální.”

Zpět na seznam zjištění

Nedostatečné finance:

  • “Jediná překážka jsou asi finance. Někdy nám to prostě nevyjde a musíme improvizovat.”
  • “Řeknu to asi rovnou, na to, aby se nám dařilo (ještě víc), potřebujeme finance. Když děláme akce, je třeba občas nakoupit nějaké ty propriety, a tak se stane, že musíme sáhnout do vlastní kapsy. Nechci zde nějak hanit naše vedení, ale bohužel neustále narážím na problém s financemi a neochotou pochopit fakt, že dnešní mládež má trochu jiné potřeby.”

Nesamostatné oddělení pro mladé:

  • “Spadáme s kolegyní i do oddělení pro dospělé – ideální by bylo, kdyby jedna byla čistě knihovnice pro mládež a druhá k ruce.”

Když se knihovníci snaží určovat, co by mladí měli dělat:

  • “Jako největší překážku pro užší práci s mladými u nás vidím v dostupnosti wifi. Když se nám náhodou děcka podaří přesvědčit k jiné aktivitě (byť i za pomoci telefonů či počítače), tak nás spíš oblaží otráveným obličejem. Nebo sice jdou, ale při další návštěvě opět klepou prstíky po obrazovkách.”

Vlastní stárnutí, prohloubení věkové bariéry.


Jako to, co jim naopak pomáhá, respondenti uváděli:

Osobní přístup, dobrá komunikace, diskuse, zapojování, důvěra:

  • “Snažíme se s teenagery hlavně diskutovat, ptát se jich, co by se jim líbilo, co si chtějí vyzkoušet, kterou akci by chtěli zažít.”
  • “Veselí na konci aktivit je, pokud aktivity tvoříme s týmem mladých lidí společně, když si definujeme cíle a role, kterým se pak věnujeme. Nejlepší akce jsou ty, kde se může zapojit každý, jako třeba festivaly.”
  • “Když to alespoň trochu jde, tak se snažím tam být s nimi. Ukázat jim, že knihovníci nejsou prostě zkostnatělí – dokážu si s nimi zahrát na PSku, vím, jak funguje instagram, pomůžu jim s prezentací a nerazím takové to heslo – "jooo, to my jsme byli jiní, za nás to bylo takové a makové"...”
  • “Je podstatné navázat „vztah“ se čtenáři. Mám na mysli vztah důvěry a přátelství, aby se tito mladí lidé rádi do knihovny vraceli a aby tím i pomohli ostatním „najít cestu“ k nám.”

Přistupovat k nim jako dospělým, být upřímný, mít neautoritativní přístup, dávat volnost:

  • “Co se mi nejvíc osvědčilo a za co dám ruku do ohně, je brát je jako dospělé. Na nic si nehrát. Poslouchat je, upřímně jim říct, když je něco píčovina, a nebát se před nimi to slovo použít, pokud ho normálně používám i jinak. Učitelky to sice občas vidí jinak (hlavně jsem na to narazil, když jsem byl rok v Brně, ale zároveň děcka tam byly díky tomu mnohem zaujatější), ale ta upřímnost v chování se mi už mockrát vrátila.”
  • “Při práci s mládeží se mi osvědčila volnost. Když přijdou, neříkám jim, kde si mají sednout a co mají dělat, ale nechám je prostě tak. Dost to ocení, jelikož doma i ve škole jsou většinou pod nějakým tlakem. S některými si dokonce navzájem i tykám. Občas to přirovnávám k chození do hospody. Když jdu s přáteli do oblíbeného podniku, taky mi tam nikdo neříká, co mám dělat. Člověk se chce po práci jen uvolnit a pobavit. A přesně takhle by se měla mládež cítit u nás.”
  • “Osvědčilo se mi na nikoho netlačit, do aktivit je nenutit... sami se přidají, když chtějí – a když ne dnes, příště už ano. :) Nejsem učitel ani dozor, jsem tam "parťák".“
  • “Z vlastní zkušenosti znám, že bych rád nedocházel do prostředí, které by bylo příliš autoritativní a bez zájmu o mě samotného.”

Velké osobní nasazení knihovníka pracujícího s mládeží:

  • “Za naším fungujícím oddělením je vždy nějaká osobnost, která tím žije. Vždy to musel být hodně zapálený člověk, který (i když to zní jako klišé) viděl v této práci spíš poslání. Takže nejdůležitější je takový člověk, který to povede, který má vizi, zná mladé a vymýšlí, co by je bavilo a věří tomu, že to má smysl. Pak se to daří.“

Dobrá propagace:

  • “Aby byly akce úspěšné, snažíme se je hodně propagovat. Když je čas, točíme videa, fotíme fotky, postujeme na Instagram a Facebook. Akce samozřejmě dáváme i na naše webovky, ale například plakáty rozvážíme po školách a spřátelených organizacích.”

Podpora vedení knihovny:

  • “U nás je tomu navíc nakloněna i paní ředitelka, která skoro nikdy neřekne ne. Třeba letos jsme třikrát nocovali s mladými v knihovně, což jsem si myslela, že na to nikdo nikdy nepřistoupí, protože u nás už je to zajištění celé budovy hodně komplikované, ale bylo nám vyhověno. :)”
  • “Určitě potřebuji vedení, které má společnou vizi a strategii, jak chceme s mladými lidmi v knihovně pracovat. Řekneme si v týmu, co nám jde, v čem potřebuje podporu a hledáme tématická partnerství napříč zaměstnanci.“

Peníze:

  • “Samozřejmě by se to taky nedařilo bez peněz, které každý rok získáváme z grantu K21, ten si sami píšeme a vymýšlíme, co chceme v následujícím roce podniknout a nikdy se nestalo, že by nám nebyl od Ministerstva kultury schválen.”

Drobné materiální pozornosti např. pohoštění, atraktivní ceny.

Zpět na seznam zjištění

Knihovníci by finanční prostředky navíc nejraději využili na následující:

Program:

  • “Nějaký větší hudební festival v knihovně, který by ukázal, že knihovna umí být i cool.”
  • “Pozvala bych hosty,... uspořádala nějaké workshopy, přednášky…”
  • “Peníze bychom použili na opravdu velké akce – setkání se spisovateli, jejich autogramiádu, soutěže apod. ve stylu ComicConu + propagaci programů.”
  • “V neposlední řadě bych se určitě zaměřila i na nějaké ty přednášky s youtuberama, nebo někým, koho dnes mlaďoši chtějí vidět. Prostě dle přání by se někdo pozval.”
  • “DPP pro účinkující lektory, spisovatele,”

Prostor + vybavení:

  • “Menší mládežnická experimentální pobočka.”
  • “Pořídil bych nějaké VR, díky čemuž bych pak mohl začít řešit i programy mezigenrační a nejenom ukazovat, že máme skvělou technologii.”
  • “Nějaká herní konzole, VR brýle apod., další deskovky, pořádný fotbálkový stůl či air hockey...”
  • “Investovala bych do pořádného vybavení prostoru, kde se mládežníci scházejí. Zatím máme pouze pár sedacích vaků, ale kvalita je nic moc.”
  • “Nakoupila bych vybavení – regálů, knih a deskovek není nikdy dost.”
  • “Výtvarné materiály, spousta deskovek, občerstvení, hry na Xbox, nějaký další nebo jiný nábytek, další regály, koberec, lepší sedací vaky, ..., případně VR.”

Propagace:

  • “Nemáme tady nikoho, kdo by uměl dělat dobře plakáty, dělat dobře sociální sítě (Instagram si víceméně lepím já sama ve volném čase) a i u toho vidím, že se spuštěním začalo chodit těch děcek víc…”
  • “Chtěla bych rozjet velkou propagaci. Bylo by třeba fajn, kdyby plakáty na naše akce visely po celém městě. Zatím vylepujeme plakáty spíše po školách a na jiných pobočkách naší knihovny. Ale ti, co do knihovny nechodí, se vlastně nedozví, že se u nás něco chystá. S celou propagací souvisí i sociální sítě, na kterých se snažíme být aktivní, ale někdy to prostě nejde.”
  • “... propagační materiály, grafické služby, upomínkové předměty, odměny do soutěží.”

Lidé / úvazky:

  • “Osobně bych to dala jako odměnu někomu, kdo by se tady s námi staral o program pro teenagery (a nebo by zaskakoval za pultem, zatímco bych to dělala já. :D)” 

Jednou se vyskytl nápad vyřešit utracení rozpočtu navíc společně se čtenáři:

  • “Uspořádal bych posezení se čtenáři 😅, uvedl bych částku, která je k dispozici, a nechal bych je napsat podněty k jejich využití.”

Zpět na seznam zjištění

Shrnutí: co může být role knihoven?

  • Poskytnout informační podporu připravovat do školy i do života – od mediálního a informačního vzdělávání, přes specifické zájmy, kterým se věnují, až po poradenství v jejich soukromých záležitostech a ohledně literatury (např. doporučit knihu, která se zabývá tématem, které je trápí či zajímá, doporučit knížky důležité pro jejich vzdělávání), možnost poskytnutí prostoru pro učení či doučování, pomoc s nalezením brigád a přivýdělků. 
  • Rozvoj místní komunity mladých – za pomoci volnočasových aktivit propojování mladých mezi sebou, zvyšování vzájemné tolerance, nalezení zázemí a azylu pro ty, kdo jsou buď výjimečně nadaní (a tedy outsideři) a ti, kteří pocházejí z horších sociálních poměrů (a rovněž se mohou řadit mezi outsidery), sociální kontakt a emoční podpora od knihovníka, koordinace a facilitace knihovníkem.
  • Empowerment, aktivizovat mladé hledat jejich talent podle jejich zájmů, upevňovat jejich sebevědomí, nechat jim prostor pro uskutečnění vlastních aktivit a akcí, podporovat je v dobrovolnictví pro knihovnu i mimo ni.

Doporučená literatura k tématu mladí v knihovnách:

 

Problémy mladých lidí jinýma očima

Zajímá vás, jaké problémy například řeší mladí lidé, nebo do jakých se dělí skupin? Chcete vědět, jak zjistit to samé o mladých přímo ve vaší lokalitě?
Nechte se inspirovat výzkumnou zprávy projektu Průzkum mládeže a definice rizikových jevů s využitím metod human centered design. Jejími autorkami jsou Petra Kutálková a Barbora Pšenicová, které na tomto projektu několik let pracovaly. Jedná se o pilotní projekt podpořený prevencí kriminality z Magistrátu hlavního města Praha.


Jinýma očima k novým službám

Barbora Pšenicová a Petra Kutálková vydaly také navazující rozšířenou výzkumnou zprávu, ve kterém prezentují navržený prototyp služby pro mladé. Ve zprávě je popsán celý postup prototypování za využití metod human centered design. Zpráva také rozšiřuje seznam původních person mladých o další tři. Může vám dát dávku inspirace, především pokud byste sami chtěli pro mladé nějakou službu navrhnout.

Slabikář neformálního vzdělávání v práci s mládeží

Na co všechno byste měli myslet, pokud se věnujete neformálnímu vzdělávání mladých? Metodická příručka Slabikář neformálního vzdělávání srozumitelně přibližuje to nejpodstatnější pro kvalitní neformální vzdělávání při práci s mládeží nejen v teoretické rovině, ale i na příkladech z praxe a praktických cvičeních. Autory jsou Tomáš Pešek, Tibor Škrabský, Monika Novosádová a Jolana Dočkalová. Tato skupina vytvořila rovněž e-learning se stejným tématem. E-lerning je k dispozici na těchto stránkách.

Dokumenty YALSA

Podívejte se také na různé dokumenty a zprávy na stránkách YALSA (Young Adult Library Services Association) - http://www.ala.org/yalsa/

Doporučujeme například následující:

Více článků

Přehled všech článků