Jak se učit ze záznamů z přednášek?

Hlavní problém nastává většinou tehdy, když máme pocit, že přednášku posloucháme, ale vlastně se jí vůbec nevěnujeme, čteme u ní něco jiného nebo si z ní neděláme poznámky. Paradoxně tak může nastat situace, že „lehčí“ přednášky jsou na naučení se náročnější než ty, u kterých musíme viset na každém jednotlivém slovu.

V tomto krátkém inspiromatu bychom vám tedy nabídli deset bodů, na které je možné se při práci se záznamy přednášek zaměřit.

1. Stanovte si přesný čas sledování – záznamy jsou k dispozici pořád, a tak by se mohlo zdát, že jde o úkol, který se dá snadno odložit. Průběžné studium je ale nenahraditelné. Snažte se v průběhu každého týdne vyšetřit čas, kdy se zaměříte na sledování videa.
2. Pište si poznámky – banální rada, která je ale velice užitečná. I když máte pocit, že se z nich nepotřebujete učit, tak samotné psaní vám pomáhá strukturovat obsah, udržet pozornost, sledovat linku. Nebojte se do nich kreslit, přepisovat schémata atp. V mnoha ohledech je to lepší než psát do vytištěných slidů, protože ty obsah už strukturují za vás a s udržením pozornosti pomáhají jen málo.
3. Pauzujte to – nebojte se video rozdělit na menší části podle toho, jak máte čas a jak dokážete udržet pozornost. Není třeba sledovat 90 minut záznamu najednou. Člověk vydrží s plnou pozorností přibližně 20–25 minut, pak si můžete dát klidně krátkou pauzu.
4. Dohledávejte si – nerozumíte něčemu, uniklo vám slovo? Přednášku zastavte a dohledejte si to. Dostanete do hlavy nový kontext, možná užitečné vysvětlení. Dohledávání informací během přednášky je zásadní pro efektivní učení. Pomůže vám pochopit kontext, jít více do hloubky, najít si příklady.
5. Změňte rychlost přehrávání záznamů – mluví vyučující moc pomalu nebo posloucháte přednášku po druhé či po třetí? Změňte si rychlost přehrávání, 1.2–3 je slušná časová úspora a současně nabídne srozumitelný a svižný výklad.
6. Nerozumíte? – Salman Khan říkal, že jeho synovci ho mají raději na videu než živě, protože si můžou problematickou pasáž pustit 2x nebo 3x. A není to vůbec trapné.
7. Využijte kreativní metody – zkuste si během přednášek tvořit myšlenkové mapy nebo třeba sketchnoting. Pomůže vám to o tématu lépe přemýšlet a dostávat do něj vlastní pohledy chápání věcí. Právě tak vypadá proces aktivního učení.
8. Pište reflexe – výzkumy ukazují, že pokud dokážete po shlédnutí přednášky napsat krátkou reflexi s důležitými body, pojmy, myšlenkami, naučíte se toho mnohem více. Nemusí jít o nic velkého nebo náročného, klíčové je však dokázat shrnout si obsah a říci, co je důležité a proč.
9. Učte se průběžně – práce se záznamy umožňuje věnovat se kontinuálnímu učení. Ideální je, když sledujete přednášky průběžně a pak si dokážete v polovině a na konci semestru udělat ještě jedno kolo rychlého poslechu. Projděte si k tomu své poznámky a pak už často stačí jediné kolo přímo před zkouškou.
10. Organisujte si obsah – snažte se ve studijních materiálech vytvořit systém – může pomoci OneNote nebo Padlet, někomu stačí Google Drive, jiný udělá webové stránky s embedy přednášek a materiály. Mít dobře poskládané záznamy a poznámky je pro učení důležité. Ale i praktické, kdykoliv se budete potřebovat k materiálům vracet.

Máte nějaké vlastní zkušenosti, nápady, tipy? Rozšiřte náš inspiromat a napište Michalovi Černému.

A na závěr se můžete ještě podívat na motivační video: