Ve třiceti už je třeba vědět, na čem záleží
Ačkoliv si nemalá část studentů a studentek myslí, že po třicítce život končí , my už víme, že přináší řadu výzev a nových horizontů.
Myšlenky se propojují a třídí. Historie sčítá příběhy do osobních a komunitních legend. Potkáváme další a další mladé lidi, kteří nás občas jen minou, občas s námi žijí, ale vždy nechají svou pozoruhodnou stoupu. A naše "stará" přátelství? Ta už jsou už životem prověřená. Taky procházíme krizemi. Hodnot, témat, priorit, vztahů. A vycházíme z nich proměnění. Už víme, za co máme (spolu)odpovědnost, co má smysl, hodnotu a trvání.
Díky, že s vámi můžeme prožívat dlouhé všední pátky, euforická fóra, tvůrčí bolesti při psaní diplomek, probublávající i bouřlivé vyjednávání společenských shiftů, srážky při týmových projektech, společné učení, enviromentální žal i naději mládí. A hlavně radostnou pýchu, když vidíme jak rostete a pak se vydáváte dál.
Je to všechno velmi KISK příběh.
