RNDr. Michal Černý, Ph.D.
řešitel projektu, asistent na KISKu
Pokud se chcete v knihách, které máte doma, vyznat a pěkně v nich vyhledávat, pak se vám mohou hodit nástroje na správu domácí knihovny. Když se pak podíváte po různých online nástrojích, můžete využít i to, že vám systém umí doporučit knihy, které se vám pravděpodobně budou líbit, protože se líbí lidem, kteří mají podobný čtenářský vkus, jako vy.
K čemu vůbec něco takového?
Důvodů, proč si pořídit nějaký nástroj pro organizaci domácí knihovny, je více. První motivací je, že člověk „zdědí“ knihovnu po rodičích či prarodičích a prostě se v ní jen chce vyznat. Potřebuje vědět, kde v ní co je. Třeba nejen pro sebe, ale i pro zbytek domácnosti. Pokud jsou knihovny malé, tak žádný speciální nástroj obvykle nepotřebujete, ale u větších knihoven, které navíc nejsou tak „úplně vaše“, se něco takového určitě hodí.
Druhou motivací je práce s elektronickými knihami – ty totiž na rozdíl od papírových nezabírají žádné místo, ale také se podstatně hůře dohledává, co že jsme to vlastně četli. Digitální knihy nabízejí hodně zajímavých funkcí (hezkou práci s anotacemi, záložky, psaní poznámek, kopírování, fulltextové vyhledávání), které jsou v běžných knihách buď nedostupné, nebo obtížně dostupné. A byla by škoda je nevyužít.
Poslední skupinou důvodů může být snaha o evidenci toho, co jste přečetli a současně případná snaha nechat si doporučit obsah, který je v určitém ohledu relevantní – například bavil někoho s podobným čtenářským vkusem, jaký máte vy. Tyto platformy, sloužící jako evidence přečteného, současně nabízí mnoho zajímavých funkcí, jako je možnost koukat na recenze knih, jejich hodnocení anebo třeba pracovat se seznamy toho, co byste si chtěli přečíst, či se čtenářskými milníky. Záleží jen na vás, co budete chtít využít.
Možnosti
Když zalistujete diskusními fóry najdete určitě hodně rad, jaký nástroj si pro správu domácí knihovny vybrat. Zajímavou kategorií je MS Access, který je součástí MS Office a slouží pro práci s databázemi. Můžete si v něm udělat datovou strukturu, ve které budete knihy spravovat. Jde o podobné řešení, jako je práce s tabulkami v Google Dokumentech. Ne, že by to nešlo, ale pokud si nechcete procvičovat databáze (což ale pro někoho může být relevantní důvod), tak takové řešení nedává moc smysl.
Co se týče klasických nástrojů na správu domácí knihovny, je možné uvést například bookTome, který umí pracovat s různými kolekcemi a seznamy toho, co má člověk přečtené nebo rozečtené. Dobře funguje u anglicky psaných knih, protože umožňuje stahovat záznamy o knížce z Amazonu, což je hodně pohodlné oproti ruční editaci. Hezké a přehledné rozhraní nabízí All My Books, který má hodně funkcí, ale je bohužel placený.
Asi nejlepší klasické prostředí je ale Libib – do 5000 knih je zdarma a můžete si vytvořit i více knihoven, pracovat se statistikami, nebo využívat mobilní aplikaci nejen pro čtení, ale i pro skenování čárových kódů, což vám opět může při práci s novějšími knihami hodně pomoci. Pokud máte rádi systematičnost a chcete si vytvořit online katalog pro domácí knihovnu (kterou pak můžete i vzájemně sdílet), pak jde o ideální řešení.
V Goodreads se můžete zapojit do čtecí výzvy, objevovat nové knížky dle žánru a různých fanouškovských seznamů nebo řadit své kousky do přehledných poliček. Zdroj: Osobní účet na Goodreads - 2020 reading challenge, explore by genre, shelves. Autor screenshotů: KISK.
Pokud vás láká více nástroj na evidenci přečtených knih, tvorba listů s četbou v plánu nebo doporučování obsahu, tak určitě dobrou volbou je český projekt Databáze knih nebo mezinárodní (který doporučujeme) Goodreads. Především druhý jmenovaný přidá ke čtení zajímavou sociální složku a nabídne mnoho funkcí navíc. Jestliže u výběru knihy nechcete kupovat zajíce v pytli, pak se vám tyto dvě služby budou určitě hodit.
Pro elektronické knihy je pravděpodobně nejlepší knihovnou Calibre – přečte téměř jakýkoliv formát (a umí mezi nimi bezkonkurečně převádět, poradí si s DRM, …), je zdarma dostupná pro více platforem a nabízí spoustu pokročilých funkcí i hezkou integrovanou čtečku knih. Pokud zde chcete zpravovat i klasické knihy, tak to samozřejmě jde, byť na tuto činnost Calibre primárně necílí. Výhodou tohoto nástroje může být i to, že je k dispozici v češtině.
Poslední skupinou nástrojů, které bychom zřejmě neměli minout, jsou klasické knihovní systémy, jako je třeba open source nástroj Koha. Pokud ale nečekáte, že si od vás budou lidé masově knihy půjčovat, tak takové nástroje příliš nedoporučujeme, protože jejich správa je zbytečně složitá a náročná.
řešitel projektu, asistent na KISKu