Jedná se, stručně řečeno, o místo, kde se můžete k digitálním dokumentům dostat a pracovat s nimi. A jak uvidíte, nabízí toho vlastně mnohem více než ty zavřené knihovny.  

Pokud bychom se podívali do teorie, tak cílem digitálních repozitářů (toto sousloví dobře znají i hráči počítačových her nebo uživatelé Linuxu) je uchovávat nějaké digitální artefakty, ve kterých je možné trochu vyhledávat a něco si z nich stáhnout. Hráči her takto stahují skrze Steam svoji oblíbenou hru, ale stejně tak můžete stahovat i třeba knihy a další dokumenty. O některých jsme již psali v modulu Kde hledat knihy, takže nyní se můžeme podívat na nějaké další zajímavé zdroje. Asi je nevyužijete všechny, ale některé z nich se vám určitě budou hodit. 

První skupinou zajímavých repozitářů jsou hudební (zvukové) – pokud chcete dodělat zvuk k videu, natáčíte film nebo děláte podcast či se věnujete remixu, určitě oceníte místa jako jsou Freesoud, Freesoundeffects, Findsounds či Soundrangers. V těchto zvukových bankách můžete vyhledávat zvuky, které jsou volně ke stažení a dalšímu zpracování. Toto vám určitě žádná běžná knihovna nenabídne a výběr je přitom velice široký a zajímavý. 

Podobně se vám mohou hodit fotobanky, což jsou vlastně poměrně hezky udělané repozitáře snímků a dalších obrázků. Jestliže děláte web, prezentaci do školy nebo cokoli jiného, jde o materiály k nezaplacení. Z klasických fotobank je možné doporučit například bezplatné Unsplash, Pixbay, Gratisography či Pexels. Hodit se mohou také různé ikonky, ke kterým se dostanete třeba z Flaticon, IconArchive nebo třeba icons8. Opět něco, co v běžné knihovně budete poptávat marně. 

Jestliže budete chtít z nějakého důvodu najít určitou diplomovou práci (třeba vás zajímá, o čem psali vaši učitelé), zkuste štěstí na Theses. Není tam zdaleka vše, ale velkou část diplomových prací z českých vysokých škol zde najdete – buď v plném textu, nebo alespoň základní informace (jako je téma práce, anotace atp.). Jak asi tušíte, jde o výborný nástroj i pokud jste novináři a chcete se podívat, o čem že to psal nějaký politik. A zda náhodou neopisoval. Pak si k tomu jistě přidáte také Odevzdej.cz, ale to už je jiný příběh. 

Jestliže je předmětem vašeho zájmu třeba obchod nebo se chcete dozvědět něco více o určité firmě, určitě zkuste NUŠL – Národní uložiště šedé literatury. V běžných knihovnách mají knihy a periodika, které vychází oficiálně. Ale třeba diplomové práce, výroční zprávy (pokud nemají ISBN), letáky nebo informace z konferencí v nich nenajdete. A právě k tomu se skvěle hodí NUŠL. Ne, že byste v něm byli vždy úspěšný, to asi nikdo, ale pro spoustu případů jde o výborný zdroj. Třeba Moravská galerie v Brně zde zveřejňuje výroční zprávy. A to může být zajímavé čtení. 

Tím se volně přesouváme ke skutečným tradičním digitálním knihovnám. Ty by měly umět totéž, co repozitáře, ale současně nad svými sbírkami nabízet různé funkce navíc. Jak asi uvidíte, hranice nejsou nikdy tak ostré, ale pár zajímavých nástrojů se určitě hodí.  

The World Digital Library je místo, které určitě nemůžete minout – spravuje ho společně Knihovna Kongresu a UNESCO. Najdete zde asi 20 000 pečlivě vybraných objektů z let 8000 před Kristem až do roku 2000. Jde o výběr nejdůležitějšího písemného dědictví, které je zabalené do krásné grafické podoby. Užitečné jsou pečlivé popisky děl, filtrování podle témat nebo času, který vás zajímá. 

Open Library je součástí Archivu. K dispozici je asi 26 000 položek v plném textu a další k nahlédnutí. Velice pěkně jsou udělané seznamy nebo kolekce, které pracují s věkem čtenáře nebo s tématem. Pokud zde knihu v plné verzi nenajdete, můžete se po ní podívat někde jinde na internetu. Určitě nejlepším zdrojem „upirátěných“ knih v angličtině je LibGen (stahování v ČR není trestné, to je jen distribuce) u českých pak stále ještě Uložto. Open Library ale nabízí moc pěkné nástroje na vlastní výběr toho, co byste asi rádi četli. 

UDL je knihovna, která má k dispozici velice zajímavé knihy z originálních jazyků a oblastí – těžiště fondu je v čínštině, arabštině nebo hindštině. Samozřejmě zde ale najdete publikace také v angličtině nebo v jazycích Telugu či Urdu. Ideálním způsobem je hledání podle témat a pak už můžete zamířit do jednotlivých exotických zdrojů. 

A na závěr bychom měli zmínit také české projekty. Digitální knihovna se snaží nabídnout vyhledávání nad digitalizovanými knihami a dalšími publikacemi z různých knihoven na jednom místě.  Konkurenčním projektem s trochu hezčím rozhraním je Česká digitální knihovna, ze které se dostanete nejen ke všem českým digitalizovaným publikacím (teoreticky), ale na jedno kliknutí si můžete procházet také rukopisy nebo staré mapy. Už jste někdy měli v ruce skutečný Husův spis? Čtení pro většinu z nás asi nic moc, ale zážitek k nezaplacení.