Knihovní katalog

Knihovny mohou být malé i velké, soukromé i veřejné. To, co mají ale všechny společného, je knihovní katalog. Ten může být napsaný v nějakém sešitku, mít formu lístků v dřevěném boxu anebo (dnes už téměř vždy) digitální podobu. K čemu jsou ale vlastně dobré a proč je výhodné s nimi umět pracovat?

Upravit text Aktivity Pracovní list Prezentace Kvíz Chatbot Podcast

Představte si, že hledáte knihu s esejemi od Václava Havla, napsanou česky nebo anglicky. Můžete vsadit na Google a hledání po všech čertech s tím, že stejně nevíte, zda jste našli vše, co potřebujete, nebo využít právě knihovní katalog. Stejně tak se vám může hodit, když hledáte něco o… (a teď přesně nevíte co a o čem). 

Obecně se říká, že knihovní katalog má tři základní funkce: 

  • Lokační – takto ho asi používáme nejčastěji. Jdeme do knihovny a chceme v ní nalézt nějakou knihu. Pak buď víme, kam jdeme, nebo použijeme katalog, který nám řekne, kde se daná kniha nachází nebo jakou má signaturu (tedy popisek, díky němuž je možné se k ní dostat v nějakém rozumném čase). 
  • Rešeršní – to je ta, o kterém jsme mluvili v úvodu. Pomůže vám zjistit, co o daném tématu nebo neostrém zadání je v knihovně vůbec k dostání. 
  • Bibliografickou – pokud chcete danou knihu, DVD nebo článek citovat, tak v katalogu najdete všechny údaje, které k tomu potřebujete. Je to mnohem pohodlnější, než si je dohledávat sám.
Bez popisku

Funkce online knihovního katalogu Moravské zemské knihovny. Zdroj: Katalogový záznam knihy v MZK. Autor screenshotu: KISK.

Možností, jak s katalogem pracovat, je více. V Česku dokonce existuje více služeb, které vám umožní vhodnou knihu (nebo jiný dokument) vyhledat. Pro začátek doporučujeme Knihovny.cz. Práce s nimi probíhá tak, že do vyhledávacího pole zadáte nějaký obecný pojem, jako je „Václav Havel“ nebo „Psychologie“. Systém vám po chvíli nabídne velké množství výsledků, ve kterých můžete dále filtrovat. K tomu slouží levé menu – to umožňuje například zvolit obor, který vás zajímá, časový rozsah vydání knihy, žánr, jazyk nebo vydavatele. Těmito filtry si postupně omezujte nabídku, až máte výběr, který je tak malý, že se v něm dá rozumně zorientovat. Vedle každého výsledku si můžete rozkliknout, kde všude danou knihu najdete.  

Tip: Téměř vše mají v Národní knihovně v Praze, Moravské zemské knihovně v Brně a Vědecké knihovně v Olomouci. Tyto tři knihovny mají tzv. právo povinného výtisku – pokud v ČR vydáváte knihu, máte povinnost ji zaslat do těchto tří institucí. 

Někdy se může hodit pokročilé vyhledávání, které umí omezit váš vyhledávací dotaz jen na určitá „pole“ – jako třeba na jméno autora, název knihy, ISBN nebo téma. Tím se ovšem nezbavujete možnosti filtrování výsledků, stejně jako v předchozím případě. 

Druhou možností, která se nabízí, je využití knihovního katalogu v knihovně, kam běžně chodíte (třeba v Knihovně Jiřího Mahena). Výhodou je, že se dostanete jen k výsledkům, které jsou pro vás hned dostupné. Současně mají knihovny často ve svých katalozích lepší lokační služby, takže ani ono hledání knihy v knihovně nemusí být tak náročné. 

Tip: Píšete ročníkovou práci nebo chystáte nějaký projekt? Pak se vám bude určitě hodit vědět, co o daném tématu někdo napsal. Tvorbě takového přehledu se může říkat různě – rešerše je vlastně jen sepsaný soubor relevantních výsledků, přehledová studie má už nějakou analytickou složku (třeba že si do tabulky píšete, jakými způsoby co kdo v tématu zkoumal, na co přišel, jak velký měl výzkumný vzorek atp.). I když takovou činnost nebudete dělat nějak systematicky, mít základní přehled se před začátkem psaní nebo práce obecně určitě vyplatí.

RNDr. Michal Černý, Ph.D.

řešitel projektu, asistent na KISKu

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info