Příklad:

•   Jaké je téma a cíl práce? Proč má smysl se jím zabývat?

Tématem je vrstevnická zpětná vazba, tedy vzájemné hodnocení úkolů mezi spolužáky. Je potřeba se jí zabývat proto, že hraje velkou roli ve třídě – nejen učitel ovlivňuje pokrok žáků.

•   Jaký je současný stav poznání? Kdo o něm píše a co?

Vrstevnická zpětná vazba je velkým tématem, zabývá se jí například pan profesor Keith Topping. Značný zájem o téma můžeme vidět ve Scholaru.

•   Jakou výzkumnou otázku si kladete vy?

Zajímá mě, jak žáci vedlejší třídy vnímají vrstevnickou zpětnou vazbu v online prostředí. Jak ji hodnotí? Co jim přináší? Co naopak vnímají negativně?

•   Jak na ni budete odpovídat? Pomocí kvalitativních nebo kvantitativních metod?

Odpovídat budu pomocí kvalitativních metod.

•   Jaké nástroje vám k tomu pomohou? Rozhovor či dotazník?

Pro žáky vedlejší třídy vytvořím dotazník v Google forms s otevřenými otázkami.

•   Jak budete sbírat data? Jak si zajistíte rozhovor nebo vyplnění dotazníku?

Poprosím třídního učitele vedlejší třídy, aby mi distribuci dotazníku zajistil.

•   Jaký bude vzorek? Koho přesně se budete ptát a proč zrovna jich, v jakém počtu?

Ve třídě je 24 žáků. Vedlejší třídu vybírám proto, že mě zajímá třída na střední škole a třída na mé škole je dostupnější než na jiné – ale i to by šlo zkusit.

•   Jak data zpracujete? Tedy co s rozhovory či dotazníkem uděláte?

Ke každé otázce v dotazníku vytvořím tzv. kódy. To znamená, že se budu dívat do odpovědí a hledat, v čem jsou si podobné a v čem odlišné. Třeba mohu zjistit, že žáci vnímají jako pozitivum možnost podívat se na práci někoho jiného, jak to komentují a jaký byl počet těch, kteří to zmínili.

•   Jak se postaráte o etiku výzkumu? Například o to, aby byl anonymní?

V dotazníku nebudu chtít znát jméno a nebudu sbírat e-mailové adresy. V ideálním případě nebudu data ukazovat nikomu kromě učitele, aby nikdo nemohl nikoho poznat. To by totiž nebylo fér.