Mgr. Hana Tulinská
odborná pracovnice
Hledání nejnovějších informací, tedy nejčerstvější ovoce
Pokud například hledáme informace o počtu obyvatel v České republice, podíváme se do posledního sčítání lidu na Českém statistickém úřadě. Po posledním roce či dvou jdeme v pracích, které mají aktualizační charakter nebo je srovnáváme se současností. Novinky, přehledy, komparace.
To znamená, že pokud budete psát ročníkovou práci o Facebooku a současných středoškolácích, potřebujete zřejmě hledat co nejaktuálnější zdroje. Proč? Tento druh poznatků velmi rychle zastarává a proměňuje se. Aktuální situace je například taková, že středoškoláci opouštějí Facebook ve prospěch Instagramu a Twitteru.
Příklady: Aktuální programy v oblasti prevence kyberšikany, Umělá inteligence v současném vzdělávání, Souvislost mezi technologiemi a občanstvím aneb digitální kompetence.
Stanovení relevantního období
Pokud vám nejde o „žhavé novinky“, můžete si při vyhledávání stanovit jakési období relevance.
Pokud hledáte například studie týkající se učení v online kurzech, zajímavá hranice je třeba 15 let. Proč? To, jak vypadalo učení v online kurzech nyní a před dvaceti lety, je ohromný rozdíl. Neexistovaly sociální sítě. Možnosti interakce ze strany uživatele byly velice omezené – webové stránky byly spíše nástěnky. Připojení k internetu bylo (někde) placené od toku dat.
Je tedy důležité přemýšlet nad milníky a vlivy, které aktuálnost informací pro vaši potřebu určují. Není na to žádné pravítko ani váha. Hodnocení je subjektivní a mělo by dávat logicky a v kontextu dostupných informací smysl.
Příklady: Středoškolská ekologická hnutí, Proměny preferencí ve využívání sociálních sítí středoškoláky.
Záměrné vyhledávání v jiném časovém období
Může se vám také stát, že ve svém vyhledávání zcela vynecháte současnost. To může být třeba tehdy, pokud se zaměřujete na raná díla nějakého autora, neboť své pozdější poznatky vyvrátil. Z toho vyplývá, že to na pohled nejaktuálnější časově nemusí být vždy to nejvhodnější.
Zvažování kulturně-politických vlivů
Do aktuálnosti informací zasahuje také politika. Například vyhledáváme-li v českých filosofických publikacích za poslední půlstoletí, bude značný rozdíl nejen v množství prací díky technologiím, ale také vzhledem k předchozímu režimu. To znamená, že byla omezována nejen svoboda myšlení, ale také přístup k informacím, které mohly tehdejší poznání učinit kvalitnějším.
Podobně to však platí i v současnosti u zemí s jiným politickým režimem (jako je Čína, která cenzuruje informace) nebo s větší mírou kulturní odlišnosti. Je proto potřeba dávat pozor na přejímání informací z oblastí, které se špatně srovnávají. Například hovoříme-li o počtu úspěšných absolventů vysokých škol v České republice a v Americe, je třeba zvážit vliv rozdílu mezi bezplatným a zpoplatněným vzděláváním.
Hraběcí radou na závěr těchto doporučení je snažit se vidět informace v kontextu, v síti vztahů. Odkud informaci vytrhávám? Kam ji vložit?
Přehledové studie
Na tomto místě by bylo vhodné zmínit ještě jeden žánr odborného textu, kterým je přehledová studie. Cílem přehledové studie je určitým systematickým postupem zmapovat dostupné poznání k nějakému určitému problému. Takové studie můžete pochopitelně tvořit nebo hledat a využívat. Poskytují skvělý odrazový můstek pro řešení nějakého problému a bádání.
Příklady: Aktuální projekty virtuální reality ve vzdělávání, Přehledová studie evaluačních výzkumů e-learningových kurzů, Interpersonální styl učitelů: teorie, diagnostika a výsledky výzkumů, Offline vs. online hráči: Systematická přehledová studie srovnávající uvedené formy hazardního hraní.