Vyhledávače pro odbornou veřejnost

Prozatím jsme svoji pozornost věnovali především vyhledávačům, které mohou sloužit jak odborné, tak také široké veřejnosti. Nyní bychom se měli podívat na ty, které jsou určené primárně pro první cílovou skupinu, tedy pro vědce, akademiky, výzkumníky, studenty, …, pro odbornou veřejnost. Tyto nástroje se od sebe liší ve třech základních charakteristikách: 

> Obsah – vědecký článek je většinou něčím, co si běžný čtenář spíše nepřečte, protože je to příliš složité a náročné. Naopak u vědeckých databází takový obsah potřebujeme a chceme. 

> Výběrovost – zatímco všeobecné vyhledávače se snaží mít typicky co nejširší množství zdrojů, u vědeckých databází to neplatí – důraz je primárně zaměřený na kvalitu. Jde o to nabízet zdroje, které budou dobře popsané, vyhledatelné a kvalitní. 

> Specifické funkce a nástroje – typicky se zde pracuje s abstrakty článků a klíčovými slovy, což jsou vyhledávací pole, která u běžných vyhledávačů nejsou v popředí. Nabízejí také možnost měřit význam článku, evidovat jeho čtenost nebo detailnější možnosti filtrování podle speciálních kritérií. 

Obecně můžeme hovořit o databázích otevřených, které čerpají z OpenAccess přístupu – všechny zdroje jsou zde dostupné bezplatně. V současnosti jde ale o minoritní část databází, jako je třeba preprintový Arxiv.  

Mnohem častější je, že je databáze licencovaná, tedy placená. Články z ní je možné získat buď koupením jednotlivého textu, nebo formou předplatného. Předplatné je zásadně výhodnější a využívají ho typicky vysoké školy a další výzkumné instituce. Aby se člověk k takovým databázím a zdrojům dostal, musí být určitým způsobem spojený se svojí univerzitní identitou. Typicky tak stačí být přihlášený na počítači v knihovně. Pokud se ale chceme připojit z vlastního zařízení nebo dokonce z domova, musíme využít jednu ze dvou nabízených variant pro tzv. vzdálený přístup. 

Shibboleth nevyžaduje žádné složité nastavování. Zkrátka se přihlásíte, např. pomocí univerzitního čísla a hesla, a můžete databáze využívat stejně, jako byste byli třeba na počítači v knihovně. Tyto postupy ale nemusí být podporovány všemi databázemi a někdy nefungují zcela bezproblémově. Jinou možností je využití VPN, kdy si nainstalujete a nastavíte aplikaci, kterou spustíte a opět se přihlásíte, když chcete získat přístup k databázím. Návody, jak dané připojení využívat, najdete popsané v nápovědě, kterou obvykle zpracovává instituce, jejíž licenci využíváte. 

Ne všechny databáze jsou plnotextové, téměř vždy ale obsahují nějakou „zkratku“, kterou je možné se dostat k plným textům, pokud je má daná instituce k dispozici. Takovou službou je například SFX. Ta nespolupracuje jen s placenými databázemi, můžete se pomocí ní dostat i k otevřeným zdrojům, např. Google Scholar. Protože zkratka není pro uživatele příliš návodná v tom, co umožňuje, Masarykova univerzita ji využívá ve svých licencovaných databázích pod (pro uživatele) mnohem výstižnějším označením „Full Text Finder”. Po kliknutí na ikonu se vám otevře vyskakovací okno s nabídkou různých databází, ke kterým máte přístup a které obsahují plný text daného článku. 

Pokud se ani tak k textu nedostanete, můžete zkusit některou z následujících cest: 

> Přístup skrze Google Scholar – zadejte název článku nebo knihy do Scholaru, často nabídne přístup k plnému textu. 

> Využijte akademické sociální sítě jako je Researchgate či Academia.edu – mnoho akademiků zde zveřejňuje své texty, aniž by příliš řešili autorská práva. 

> Zkuste napsat autorovi – většinou ho to potěší a jen málokdy vás odmítne. Poslat někomu článek je totiž výhodné i pro něj, neboť bude citovaný a získá jistou sociální vazbu. 

> Můžete zkusit knihu „upirátit“, což je však právně i eticky problematické. Libgen.io nabízí možnost vyhledávat a stahovat knihy, Sci-hub.tw zajišťuje přístup k téměř libovolnému článku, který má DOI. 

Pokud jde o výběr samotné databáze, kterou chcete použít, nejjednodušší je zřejmě podívat se do seznamu databází, které nabízí univerzita na Portálu elektronických informačních zdrojů. 

Sáhnout můžete po obecné databázi. Mezi nimi typicky vybíráte podle toho, k jak kvalitním (jak indexovaným) článkům se chcete dostat. Světový top je databáze Web of Science (WoS) a Scopus, od kterých vám doporučujeme začít. Významné jsou však mnohé další jako EBSCO, SpringerLink, ProQuest, Taylor&Francis, Science Direct. Důležité jsou pro vás také vaše oborové databáze, jako je např. pro anglisty a amerikanisty Literature Online, která obsahuje texty z anglické a americké literatury, či pro pedagogy ERIC. Pokud chceme vyhledávat ve více databázích současně, pak se hodí tzv. discovery služby. 

Jak vyhledávat v databázích?

Jak vypadá vyhledávání v databázi prakticky? Pro ilustraci vyhledávání v databázích odborných textů je nutné vybrat konkrétní nástroj. Pro ukázku byl zvolen EBSCO Discovery MU, protože pokrývá více databází, ale podobné možnosti vyhledávání nabízí i většina dalších databází. 

Nejdříve je nutné získat přístup k systému přihlášením pomocí UČO a sekundárního hesla. Následně se nabízí jednoduché vyhledávání, do kterého položíte základní dotaz, ideálně v angličtině, protože omezením na češtinu byste velmi limitovali výsledky. 

Pokud je výsledků příliš mnoho, upravte dotaz pomocí některé z vyhledávacích strategií, které fungují stejně jako v internetových vyhledávačích. Upřesňování je vhodné tak dlouho, dokud nenajdete adekvátní počet výsledků, které si chcete projít a současně odpovídají vašemu zájmu. Pokud si nejste jistí, jak dotaz upravovat, může vám pomoci nápověda.