RNDr. Michal Černý, Ph.D.
řešitel projektu, asistent na KISKu
Nejde o to, že by váš text nebyl vydán, to se stane asi každému, ale spíše abyste pořádně přemýšleli, co o vás text zanechá za informaci. S velkou pravděpodobností to dlouho bude základní informace, kterou o vás druzí najdou jako první, když zadají vaše jméno do Google.
Obecně se nabízejí asi dvě možnosti, jak nějakou vaši myšlenku publikovat:
1. Máte vlastní blog, dnes typicky třeba na iDnes či Lidovkách.
Výhoda této varianty je, že je to rychlé, pohodlné a takové publikování není spojené s žádným omezením. Žádná redakce vám neřekne, že text je špatný, potřebuje předělat nebo něco takového. Současně na rozdíl od blogu třeba na Bloggeru, Wordpressu či Blogu, vám spojení s médiem přinese poměrně zajímavou čtenost.
2. Pošlete text do redakce.
Druhou možností je najít redakci nebo obecně médium, které se věnuje něčemu, co je vám blízké. A zkusit jim text poslat. Určitě doporučujeme podívat se vždy do pokynů (pokud jsou k dispozici) nebo alespoň prolistovat daný web nebo časopis, abyste věděli, jak to má být dlouhé, členěné atp. To vám ušetří hodně práce. Velkou výhodou této cesty je, že váš text někdo pročte a dá vám na něj zpětnou vazbu, takže bude moci výrazně přispět k tomu, že bude skutečně dobrý. Současně jsou běžné například korektury nebo pomoc s nadpisem článku. Hledáte příklady takových médií? Pokud vás zajímá Linux, určitě se nabízí Root, pokud marketing na internetu, tak třeba Lupa, o digitální fotografii píše Digiarena a politické komentáře jsou k vidění na Britských listech nebo Neviditelném psovi. A někdy za to dostanete i drobný peníz. Nebojte se, že to není dost dobré, redakce vám většinou pomohou.
Nad čím u článku přemýšlet? Pokud si řeknete, že byste rádi něco napsali, pak klíčem k úspěchu je mít co říci. Tedy jasné a zajímavé téma, které jste schopni adekvátně zpracovat a někomu o něm něco sdělit. Čím běžnější téma je, tím více do hloubky mu budete muset rozumět, abyste mohli říci něco zajímavého.
Klíčem k dobrému článku je mimo promyšleného tématu, kondenzovaného sdělení a dobré znalosti věci také práce se zdroji. Dobrý článek musí být především dobře nazdrojovaný. Pokud to doposud nepoužíváte a chcete začít psát, určitě je dobré doporučit něco na styl Evernote Web Clipper nebo alespoň Pocket. Tedy službu, která vám umožní si někam hezky rychle uložit zajímavou stránku nebo jinou informaci a doplnit ji o nějakou notičku, která vám pak umožní s ní dále pracovat.
Klíčem k dobrému článku je také práce se sekundárními zdroji. Co to znamená? Třeba když jsem psával pro Lupu, četl jsem Techcrunch, který je asi nejdůležitějším webem o technologických novinkách. Dá vám přehled jednak o tom, že je něco nového, ale také základní kontext nebo možnost s ním souhlasit či nesouhlasit. Pokud píšete česky, téměř nezbytné je pracovat i se zdroji v dalších jazycích a naopak. Mnoho dobrých článků je postavených na tom, že vedle sebe srovnáte dvě nebo tři zprávy z médií, které jsou odlišné, a dáte čtenáři svůj pohled na věc, který z nich vychází.
Obecně platí, že žádná média nejsou nestranná. Například ve Velké Británii každý ví, že The Daily Telegraph podporuje konzervativce, The Independent je přibližně centristický a naopak The Guardian či The Sun jsou levicové. To neznamená, že nikdy nekritizují „své“ zástupce, ale že ideové směřování redakcí je právě takové. V českém prostředí je možné vidět jasnou orientaci u Haló novin na KSČM a Dnes a Lidových novin na hnutí Ano.
Tyto preference se ale mohou objevovat i jinde, než jen v politice. Na Root málokdy najdete pozitivní zmínky o Microsoftu a Windows, na Jablíčkáři zase o Androidu. Není to proto, že by se tato média vůči daným platformám nebo korporacím vyjadřovala schválně zaujatě, ale lidé, kteří je čtou a píší tam, mají určité preference, zkušenosti, postoje. Jako autoři s tím musíte počítat jak při přebírání informací z nich, tak také při volbě média, do kterého chcete poslat článek.
To, co se do článků hodí, jsou určitě komentáře odborníků. Pokud si vezmete třeba Respekt a podíváte se na tamní články, skoro vždycky (když to není komentář) obsahují informace o tom, že někdo něco říká. Nebojte se, pokud chystáte článek, e-mailem oslovit dva tři odborníky s několika krátkými otázkami. Nechtějte po nich rozhovor nebo dlouhé odpovědi, často postačí jedna nebo dvě věty. Vám odkryjí jejich svět a perspektivu a současně výrazně zlepší celkový dojem z textu. Má obecná zkušenost je, že mnoho lidí reaguje poměrně rychle a pružně. Nebojte se toho!
Na co si obecně dát pozor?
řešitel projektu, asistent na KISKu