Digital wellbeing je velice obtížně přeložitelný pojem, který odkazuje na hledání rovnováhy mezi používáním technologií a vlastní spokojeností. Výše uvedený příklad od Googlu nebo různé kurzy digitálního detoxu (času, kdy nepoužíváme žádné technologie) ukazují, že jsou to nyní právě technologie, kdo získává nadvládu nad našimi životy. Cílem této kompetence je získat nad nimi znovu kontrolu. 

Schválně – uměli byste spočítat, kolikrát se denně podíváte do telefonu? Kolik na něm trávíte času? Jak dlouho vydržíte, než si přečtete pod lavicí zprávu, která vám v něm právě zavibrovala? A kolik času trávíte na sociálních sítích? Jste s tím spokojeni? To jsou jen některé otázky, které se v souvislosti s digitálními technologiemi objevují. Asi nejde o to, abychom je přestali používat nebo se báli digitální demence, což je pravděpodobně zcela nesmyslný koncept, ale o to, abychom se s technologiemi cítili dobře. 

Kurz univerzity v Yorku se věnuje doporučením, která je možné aplikovat na to, abychom s technologiemi dokázali vyváženěji pracovat. První oblastí je obecně práce s pozitivní psychologií, respektive se schopností zaměřit se na dvě důležité dovednosti – soustředění a zaujetí pro věc, tedy schopnost ponořit se do nějaké činnosti a pak sledování věcí, které jsou pro člověka důležité a dělají mu radost. (Znáte třeba tři pozitivní věci nebo populární mindfulness?)

Druhou oblastí je samotné zaměření se na technologie a práci s nimi. Zkuste si nastavit, kdy kterou aplikaci chcete využívat a k čemu. Od toho, že například na sociálních sítích nechcete trávit večery, přes posílání e-mailů jen odpoledne po škole až třeba po čas na sledování videí. Čím lépe budete mít nastavená pravidla, tím lépe pro vás. Velice pěkně vám může pomoci aplikace Morph. 

Šéf Apple Tim Cook doporučuje vypnout si notifikace – jsou většinou docela k ničemu a člověka hodně rozptylují. Obecně platí, že každá notifikace, a tím pádem každé vytržení z práce, komplikuje nejen soustředění a pracovní výkony, ale i celkovou spokojenost. S tím souvisí i to, že je na uvážení, kdy před spaním ještě používat telefon a případně, zda ho nenechat přes noc v letovém režimu. Ušetříte baterii a budete mít klidnější spaní. Nebo můžete telefon rovnou vypnout a použít normální budík. 

Jedno z dalších hesel je odložení telefonu – pokud něco děláte, nechte telefon vypnutý a někde bezpečně uložený. Získáte čas na to se skutečně soustředit. To neznamená, že by technologie byly špatné nebo že by nešlo o užitečné nástroje. Jen je třeba vědět, kdy kterou chceme využít. Lidé jezdí i na dovolené, kde nemají k dispozici techniku a hlavně signál, jen aby si od ní odpočinuli.

Třetí oblastí, která je pro digital wellbeing velice důležitá, je otázka vztahová. Doporučení jsou poměrně jasná – zkuste se vyhnout lidem, kteří jsou nepříjemní a negativní, projděte si své přátele nebo seznam sledovaných a zkuste je zredukovat. Nebojte se oddělat ty, co vám více energie odebírají než přidávají. Není důvod mít sociální sítě plné flame war a trollů. 

A současně pamatujte, že je vhodné zkusit se vyvarovat informačním bublinám. Ty známe dobře všichni – na mém Facebooku i Twitteru všichni volí za prezidenta právě toho druhého kandidáta, než který vyhraje. Kde se berou voliči, které nevidím? Jsou také na sociálních sítích, jen v bublině mých přátel je nenajdeme. A právě jejich chybějící hlas jinakosti mě může připravit o spoustu zajímavých a důležitých věcí. 

Cílem digital wellbeingu je vytvořit si takové prostředí s technologiemi a takový vztah k nim, ve kterém vám bude dobře, které vás nebude stresovat a umožní vám se v něm dobře pohybovat. K tomu se samozřejmě hodí mnoho dalších nástrojů – od úkolníčků přes psaní poznámek až třeba k meditacím.