Texty

Základní studijním materiálem v našem kurzu je – trochu staromilsky – text. V jeho konstrukci jsme se snažili držet několika zásad:

• Text je psán jazykem, který by měl být dostupným a pochopitelným pro středoškoláka – bez ohledu na to, zda jde o gymnasistu nebo studenta odborné školy.
• Jako klíčová se jeví délka textu – z reflexí učitelů uplyne, že pro mnoho žáků je náročné texty učíst, proto jejich délka byla volená na cca 2 normostrany, tedy jednu stranu ve Wordu, na délku, kterou nahlas přečíst trvá méně než pět minut.
• Text je spojen s velkým množství URL odkazů. Tento koncept práce používáme u více kurzů. Cílem je vést studenty k tomu, aby si mohli informace ověřovat, doplňovat, pracovat s dalšími materiály, které tvůrci kurzu považujeme za relevantní a užitečné. Není třeba klikat na vše, ale alespoň občasné přečtení si něčeho navíc je žádoucí.
• Rozhodli jsme se k textům vytvářet podcasty, takže pokud je problém vlastní čtení, mohou si texty studenti sami poslechnout.
• Všechny text začínají perexem – většinou spojeným s nějakou situací nebo konkrétním problémem. Jejich cílem je ukázat studentům, proč právě toto téma by pro jejich pozornost mělo být zajímavé.

Jak již bylo řečeno, texty jsou určené především studentům, což ale nevylučuje možnost práce s textem také pro učitele. Užitečná pro ně může být struktura tématu, základní informace, případně konkrétní zpracované příklady. U každého textu je také k dispozici možnost text stáhnout a editovat, což otevírá možnost pro méně ortodoxní způsoby práce s ním – od rychlé tvorby selektivních „skript“ z témat, která učitel považuje za zajímavá, přes redukci textu nebo třeba spojování textu a pracovních listů do jednoho celku atp.

Předložené texty mají charakter určitých úvodů – tam, kde lze očekávat větší profesní zdatnost (například u tématu knihoven u studentů knihovnictví) lze vyžadovat větší hloubku znalostí, čemuž bude odpovídat učitelem vybraná sada rozšiřujících informací. Texty jsme totiž museli tvořit univerzálně, bez možnosti konkrétního zacílení na určitý druh školy. Právě tento specifický spirit oboru bude muset vždy dodat učitel.

U textů můžeme vidět tři základní roviny možné práce s nimi:

• Učitel může celý web použít jako systematickou učebnici a pracovat s nimi tak, jak je s učebnicí zvyklý – od podpory frontálního výkladu, až po oporu pro koncept převrácené třídy.
• Může texty použít jako nástroj pro vlastní přípravu do hodiny a studentům dávat k dispozici pouze sebou upravené a vybrané materiály.
• Může předložené texty použít pro podporu samostudia studentů, například jako podporu pro přípravu na středoškolskou odbornou činnost, na ročníkové práce atp. A následně s nimi pracovat nikoli jako s jednotlivinami, ale jako s celými oblastmi společné reflexe a podpory, například tam, kde uvidí, že student určitou dovednost (například práci s citacemi, vyhledávání zdrojů atp.) nezvládá dostatečně.

Tři praktické náměty na to, jak pracovat s texty ve výuce:

1. Můžete je použít místo klasické učebnice – studenti si je mohou číst na mobilním telefonu nebo v počítači během hodiny, lze je vložit do školního LMS (Classroom, Moodle, Edupage,…).
2. Upravujte si je – můžete si text libovolně upravovat, doplňovat nebo měnit. Doporučujeme ho propojit s pracovním listem nebo třeba z více textů udělat materiál, který po studentech budete „chtít“.
3. Využijte nástrojů jako je Hypothes.is nebo Perusall (a nebo i obyčejné Google Dokumenty) a nechte studenty, ať s textem pracují sami, dohledávají k němu informace, komentují ho nebo společně rozšiřují.