Dostupnost a bezpečnost, Srozumitelnost a interpretovatelnost
Dostupnost výchozích zdrojů autora
Kritériem hodnocení informací jsou také jejich původní zdroje. Autor by měl usilovat o to, aby byla jejich dostupnost čtenáři co nejsnazší. Při čtení textu tak můžeme ověřit, zda-li jsou zdroje vhodné, zda je autor správně interpretoval či jestli vůbec obsahují, co autor tvrdí.
Jiná situace je u starších textů. Je třeba mít na paměti to, že citační pravidla se značně proměňují. Můžete tedy narazit na autory, kteří odkazují velmi málo, protože to nebyl nutný požadavek, nebo proto, že zkrátka neměli na co odkázat, pokud neexistovala např. elektronická databáze dat.
V současnosti ke zvyšování dostupnosti slouží několik nástrojů.
> V prvé řadě je to vhodný systém citování. Volbu má autor spíše u vlastních knih, u článku se řídí pravidly daného časopisu.
> Způsob práce se zdroji – odkazuje autor všude, kde je potřeba? Odkazuje také na konkrétní stranu původního dokumentu, nebo na celé dílo? Odkazování celého díla pochopitelně ztěžuje dohledatelnost a vytváří dojem, že to čtenář dohledat nemá nebo na tom autorovi nezáleží. Jinak je to v případě, že úmyslně zmiňujeme celé dílo, nebo není značení stran.
> Kvalitně zpracovaný seznam zdrojů je ideálně s uvedenými DOI (Digital Object Idetifier) formou odkazu – při kontrole pak stačí jen kliknout a jste u původního zdroje. Např. https://doi.org/10.1109/5.771073
Možné otázky při čtení odborného textu
> Východiska a současné poznání – Jsou dostupné zdroje východisek? Jsou dostupná data výzkumů, o které se studie opírá?
> Výsledky – Jsou dostupná data, na kterých se výsledky zakládají?
> Závěry – Jsou dostupné všechny informace, na kterých závěry staví?
> Seznam zdrojů – Je seznam zdrojů kvalitní? Nekomplikuje či neznemožňuje cestu ke zdroji? Existují zdroje?
Bezpečnost
Kritérium bezpečnosti se týká etiky výzkumu a nakládání s informacemi. Napříč výzkumem je tedy potřeba dbát na soukromí a anonymitu respondentů či na citlivé údaje, ke kterým máte třeba i náhodně přístup. To se může stát, pokud jste například správci nějakého informačního systému nebo vám dali přístup jako výzkumníkovi.
Srozumitelnost
Srozumitelnost se do značné míry vztahuje k jazykové a formální úpravě sdělovaného. Jsou využité vhodné jazykové prostředky? Jsou věty smysluplné? Jsou odstavce smysluplné? Je text typograficky v pořádku? Je zvolena vhodná struktura textu?
Interpretovatelnost
Interpretovatelnost je spojena s kvalitou obsahové stránky sdělovaného. Znamená vyložitelnost, pochopitelnost, možnost vztažení.
> Diskuse, závěr – Je zřejmé, co z výsledků vyplývá? „Co z toho?“ Jsou aplikovatelné?