Aktuálnost a relevance
Aktuálnost a relevance jsou do jisté míry spojená kritéria – aktuálnost je časovou relevancí. Přesto se však může hodit na ně pohlížet zvlášť.
Relevance
Relevance znamená vhodnost a významnost informace vzhledem k danému účelu. U relevance můžete mít pocit jisté podobnosti s hodnocením správnosti. Správnost můžeme vnímat formálněji, kdy jsou pravidla jasněji dána metodologickými postupy.
Relevance je vztah významnosti mezi dokumentem a člověkem, který hledá informace. Nejrelevantnější jsou tedy ty informace, které se nejvíce blíží informační potřebě či otázce, kterou si člověk klade. Vztah relevance je také mezi spojovanými informacemi, je záležitostí tvořeného kontextu, který je poté více smysluplný a kompaktní, nebo se naopak rozpadá v nespojité střípky.
Relevance druhu dokumentu, ze kterého čerpáme
Relevanci je možné sledovat například u využívaného dokumentu. Typickou chybou, na které to lze pěkně ilustrovat, je využívání učebnic v seminárních pracích. Pokud není seminární práce analýzou učebnic, není to relevantní zdroj informací. Seminární práce je odborný text. Učebnice je didakticky zpracovaný a zjednodušený zdroj informací, jehož účelem je pomoci k učení a vzdělávání. Musíme tedy vždy hledat takové zdroje informací, jejichž účel je kompatibilní.
Referenční materiály – slovník, příručka, encyklopedie
Informace ze slovníku a encyklopedie jsou vhodné například pro uvedení do tématu, vymezení pojmů. Nejsou však vhodné do samotného textu jako podpora argumentace.
Popularizační kniha
Nakladatelství Nová beseda vydávání knihy o tom, co je nového v různých oborech. Co je nového v psychologii? Co je nového v umělé inteligenci? Pokud tyto knihy budeme zvažovat jako zdroj informací, můžeme o tom uvažovat zhruba následovně. Pro odborný text můžeme využít například vybranou myšlenku, kterou sami rozvádíme a doplňujeme dalšími zdroji. To například znamená: „Roman Barták v edici Nové besedy Co je nového v umělé inteligenci nastiňuje popularizační formou problematiku nahrazování určitých druhů práce umělou inteligencí. To nás inspirovalo k myšlence téma hlouběji rozvést…“. Naopak kniha není vhodná jako podpora tvrzení v odborném textu „Barták tvrdí, že umělá inteligence nahradí pracovní místa…“ – takto ne, popularizační text je zjednodušující a pan Barták to psal s ohledem na popularizaci tématu. V takovém případě bychom měli sáhnout po jiném zdroji. Účelem popularizační knihy je zajímavou a jednodušší formou seznámit méně zasvěcené publikum s tématem.
Odborná recenzovaná kniha
Odborná kniha je komunikací v rámci odborné komunity a prošla hodnocením nejméně dvou lidí. Obvykle se tedy počítá s její relevancí pro vlastní výzkumný článek, ale lze ji také bez problémů použít jako podklad pro popularizační text, v němž problematiku zjednodušíme.
Odborné články
Webové stránky a blogy
Sociální sítě
Kulturní posun
Relevanci informace může ovlivnit také možnost kulturního přenosu. To znamená budeme-li psát kritickou esej o českém školství, musíme k autorům z jiného prostředí přistupovat se značnou opatrností. Nelze jen tak postavit vedle sebe systém český a například americký, protože sociální a historický kontext se liší.
Hloubka
Narazit můžeme na problém přílišné obecnosti a povrchnosti informace. Stejně tak nám v určité situaci nemusí vyhovovat ani přílišná hloubka. Typicky to může být u popularizačního a odborného textu
Možné otázky při čtení odborného textu
> Úvod – Jak byly vybrány klíčové pojmy/koncepty?
> Východiska a současné poznání – Byli pro téma vybráni významní autoři? Byla pro daný problém vybrána významná díla? Byly vybrány adekvátní druhy zdrojů?
Aktuálnost
Jedním z charakteristických rysů informací je jejich rychlé stárnutí. Pokud přicházíme s novými poznatky, měli bychom sami usilovat o to, aby se rychle dostaly k těm, kteří je mohou dále využít. Při posuzování zdroje je nutné uvažovat, zda-li jsou pro naše bádání aktuální. To může být velmi různé.
Možné otázky při čtení odborného textu
> Úvod – Je otázka aktuální? Má smysl ji nyní řešit? Pokud je práce starší, jaká byla aktuálnost v té době?
> Východiska a současné poznání – Byla vybrána literatura vhodného data? Nestaví na zastaralých výzkumech? Nestaví na myšlenkách autorů, které však sami autoři překonali ve svém pozdějším díle?
> Výsledky – Přináší něco nového?
> Diskuse – Jsou aktuální podněty pro další výzkum?
Vnímejte autora jako proces
Představte si, že budete ve své práci využívat staršího autora, který za svůj život napsal mnoho děl. Sáhnete po knize, kterou napsal ve třiceti, protože tematicky nejlépe odpovídá tomu, co potřebujete. Jakkoliv si to možná kontaktem s autorem prostřednictvím knih a článků neuvědomujete, autor se jako každý člověk vyvíjí.
Je tedy potřeba zjistit například pomocí životopisu autora (může být i na Wikipedii), jakým směrem se jeho úvahy a poznání vyvíjelo. Můžete totiž zjistit, že své dřívější dílo z části či zcela popřel! Před vámi pak bude úkol vymyslet, co s tím. Pokud se zdůvodněním popřel své dřívější výzkumné závěry, což se může s prohlubujícím poznáním stát celkem snadno, potom byste měli sáhnout po jeho novější tvorbě.
Přemýšlejte nad rychlostí stárnutí informace
Vždy uvažte, jak daná informace stárnutí pravděpodobně podléhá. Pokud se věnujete technologiím ve vzdělávání, sportu nebo třeba lékařství, musíte vědět, že systém využitý ve vybraném výzkumu už nemusí existovat, či že jeho podoba, poplatná době vzniku, ovlivňovala jistým způsobem výzkum. Výzkum e-learningu či e-health z devadesátých let už může být passé – uvědomte si, jak velký rozdíl v technologii to je třeba na srovnání sociální sítě Lidé a Instagram nebo na podobě a využívání telefonu.
Přemýšlejte nad tím, o co se dá opřít delší dobu
Trvalejšího charakteru jsou obecnější teorie a myšlenky. Ty je vždy nutné chápat v daném kontextu a být si vědomi limitů, ale ani sto a více let nemusí být problém.
Hledejte to nejnovější na trhu
Pro ověření aktuálnosti sáhněte znovu po databázi odborných textů. Vyhledejte postupně dokumenty v posledním roce, dvou třech – kolik bude potřeba. Sáhnout můžete také po datech například na statistickém úřadě (Český statistický úřad, Eurostat, …). V určitých případech zde poslouží i Wikipedie.
