Proces zkoumání je proces plný otázek. Kdo se umí ptát, je ve výzkumu král (či královna), protože může získat bohatství odpovědi. Cesta k pokladu ale nikdy není přímočará... Nejprve je třeba ujistit se, že skutečně řešíte výzkumný problém a otázku a že jste se posunuli od předběžného výzkumného problému. Není totoiž problém jako problém, a hlavně výzkumný problém není pouhé téma (například "informační bezpečnost", "programování v Python" apod.). Problém společně s otázkou, kterou budete zodpovídat je potřeba vykopat. Nástroji jsou nám čtení, myšlení, kreativita, diskuse. Čtení, myšlení, kreativita, diskuse. Čtení, myšlení, kreativita, diskuse. 

Jak ale číst? Na vysoké škole se číst i psát učíme trochu nanovo, jinak. Například odborné studie můžeme číst a psát podle struktury IMRAD. Krásné je na ní to, že nám pomáhá rychle najít již zmíněné otázky (a taky se jimi inspirovat při tvorbě vlastních), ale také aktuální vědění, o něž se autoři opírali (úvod, přehled literatury), způsoby, jimiž autoři hledali odpovědi (metodologie), a samotné odpovědi (výsledky a závěry výzkumu). Kdo se naučí ve struktuře orientovat, bude mít království vědění na dlani.

Brzy také může zjistit, že není výzkum jako výzkum, ale záleží na přístupu výzkumníka k realitě (Jaká je její povaha? Jak ji poznáváme?). Ten může být například důvodem nesouměřitelnosti výsledků různých výzkumů nebo nemožnost je vůbec postavit vedle sebe. To už je však kapitola pro pokročilé (magistry a doktorandy). Dokážete odlišit přístupy vašich vyučujících nebo je identifikovat v článcích?

Jak můžete vidět v článcích, na začátku každého výzkumu je literatura. Stavíme na práci předchozích autorů a zviditelňujeme ji v tzv. přehledu literatury. Ten tvoří začátek článku, bakalářek, diplomek, disertací, ale může být i samostatnou studií, studií přehledovou. Ta je příkladem výzkumu od stolu a také skvělým formátem pro seminární práci do tohoto (i jiného) kurzu nebo pro bakalářskou práci. Pochopitelně k tomu potřebujeme parádně vyhledávat v databázích.