Výběr tématu a problému práce se pojí se zvědavostí, touhou zodpovědět si nějakou otázku či nalézt řešení. Co znamená…? Jak bychom mohli lépe…? Jak souvisí…? Problém není zlo, jak máme ve zvyku jej vnímat, nýbrž výzva – ve studiu, v práci, v zájmu, v podnikání. Výzkum je pak systematický způsob řešení.         

Dobrá, tedy dobře definovaná témata a problémy však nepadají z nebe, jakkoliv nám je může někdo nabídnout, například v rámci participace na svém výzkumu. Ideální je umět vytvořit vlastní téma, protože takové se může vztahovat k zájmům člověka – osobním, profesním.

Cílem by mělo být nalezení tématu, které je odborné, potřebné, přínosné, zvládnutelné a bude nás k tomu všemu bavit. Klíčem může být několik technik, které je také možné dle potřeb kombinovat. Tyto techniky či aktivity nám pomohou k předběžnému výzkumnému problému, který ale bude potřeba dále precizovat ve výzkumném plánu, a rozdrobit jej do výzkumných otázek, cílů a vůbec záměru. Precizování probíhá zároveň s pečlivým studiem odborné literatury.     

Reflektujte svět okolo a zapisujte myšlenky

Témata se jen tak nevynořují z hlubin našeho nitra. Totiž ono „nitro“ existuje díky tomu, že existuje také okolní svět, na který reagujeme. Myšlenku podmiňuje reflexe toho, co kolem sebe vidíme. Můžeme se dívat s úsměvem na profesní deformace přátel, kteří si neodpustí svůj „učitelský“, „sociologický“, či „biologický“ komentář ani na výletě či u páteční skleničky. Možná je ale právě to přivede k zajímavé otázce, myšlence či nápadu. Ty je dobré zapisovat do výzkumného deníku – bloku, poznámek do telefonu.

S čím máte zkušenost?

Zcela legitimní je zkusit zkoumat to, co vám v životě vstoupí do cesty. Pokud se zabýváte vzděláváním a narodí se vám dítě, mohou vám vyvstat výzkumné otázky k rozvoji dětí předškolního věku. Pokud se zabýváte kyberbezpečností a vaši kamarádi mají heslo 12345, může vás začít zajímat edukace v této oblasti. Důležité je zároveň udržet si spojení s vlastním oborem, přecijen nelze jen tak být v pondělí virolog, v úterý geograf, ve středu ekonom.

Co řešíte v práci? Mohlo by se zlepšit…?

Na problém, tedy otázku, kterou je potřeba řešit, můžete narazit při výkonu své profese. Výzkum může být také potřebnou součástí vašeho pracovního procesu. Pokud například nabízíte nějakou službu, může vás zajímat výzkum potřeb vašich klientů či spokojenost s produktem. Pokud se věnujete specifickému tématu či metodě, například jako učitel angličtiny, může vás zajímat její zlepšování a evaluace.

Co se aktuálně děje? O čem se píše v médiích?

Cenným zdrojem, který může pomoci k definování potřebného tématu, jsou média. Sledujte aktuální dění. Najděte si odborné weby a magazíny. Sledujte oborové aktéry a instituce na Twitteru či jiné sociální síti. O čem píší? Co řeší? Jak se to vztahuje k vašemu oboru?

Co potřebuje společnost?

Velkou inspirací může být aktuální potřeba společenská. Jak můžete z pozice svého oboru přispět k tématu změn klimatu, distanční výuky v karanténě či důsledků pro malé podniky?

O čem diskutuje odborná komunita?

Problém můžete odhalit také v diskusi. Je proto dobré je sledovat, ať už online nebo například na konferencích. Prohledejte sítě jako Research Gate a LinkedIn, podívejte se na stránky oborových pracovišť, kdy se konference konají. Zapojte se do skupin, které jsou vám studijními či profesními tématy blízké.

Jaké výzkumy proběhly či probíhají?

Podívejte se, jaké projekty se řeší nebo řešily. Typicky bývají s anotací vypsány na stránkách výzkumných pracovišť nebo u konkrétních výzkumníků. Co výzkumy řeší?

Co se řeší v odborné literatuře?

Najděte oborové časopisy a podívejte se do několika posledních čísel. Zadejte obecný dotaz v databázi odborných textů. O čem se píše, o čem se diskutuje? V odborných studiích, typicky na jejich konci, najdete navíc autorovo doporučení pro další výzkum. Tento krok můžete udělat již při hledání předběžného tématu, jistě jej pak musíte udělat při jeho zpřesnění a hledání výzkumných otázek.

Platí to? Neměli bychom to znovu prozkoumat?

Vzhledem k tomu, kolik informací věda nastřádala a schraňuje, není možné hlídat aktuálnost všeho, co se pod jejím deštníkem skrývá. Poznatky jsou dočasné. Právě zpochybnění předpokladů, přístupu, výsledků může vést k výzkumnému projektu. Není navíc ojedinělou záležitostí, že se i po léta literaturou tradují koncepty či výsledky, které byly už ve svém prvopočátku chybné – i to je součástí vědy. Znovu si tak můžeme klást na pohled jednoduché otázky, na které je však mnohem složitější odpovědět. Například, co je to učení?

Neměli bychom to promyslet teoreticky?

Když se mluví o výzkumu, často se má na myslí ten empirický, kdy běžíme něco měřit do terénu.  Výzkum však může být také tzv. konceptuální, například vytvoření či přepracování existujícího konceptu nebo teorie. To znamená, že například vytvoříte nový kompetenční model tlumočníka v kontextu nových technologií. Ten slouží k tomu, aby jej následně někdo mohl evaluovat v praxi.

Proč se o tom víc nepíše?

Můžete narazit na zajímavou oblast, která je z různých důvodů málo pokryta. Například alternativní a soukromé školy mohou být ve velkých výzkumech méně zapojovány než běžné školy, protože se zkrátka hůře komparují nebo jsou hůře dostupné.

Nesouhlasím, nelíbí se mi!

K tématu vás může vést odlišný postoj k výsledkům výzkumu či jejich aplikaci. Můžete se sami pokusit o hlubší prozkoumání. Představte si, že se jako výzkumník v oblasti vzdělávání dostanete k výzkumu, který navrhuje způsob testování u státních maturit. Nemusíte souhlasit s koncepty, metodologií, výsledky. A nejlépe se ohradíte tak, když máte vlastní důkazy v ruce.

Zdroje:

• Saunders, M., Lewis, P., & Thornhill, A. (2009). Research methods for business students. Pearson education.
• Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2013). Research methods in education. Routledge.
• Framework for Information Literacy for Higher Education. (1996–2020). Ala American Library Association. Retrieved October 06, 2020, from www.ala.org/acrl/standards/ilframework