Pokud jsme vyhmátli výzkumný problém, myšlenku, oblast, kterou chceme zkoumat, je potřeba zapracovat na jasném zacílení a zužení. Rozhodně nelze zůstat u obecného tématu jako "kyberbezpečnost" nebo "online vzdělávání". Neměli bychom totiž otázku, kterou se snažíme zodpovědět nebo problém, který se snažíme řešit. Zacílení dosáhneme pomocí stanovení výzkumné otázky, záměru a cílů. Tento proces nutně probíhá při intenzivním studiu literatury, která ukáže, co již bylo zkoumáno, na co by bylo vhodné se zaměřit (autoři studií to uvádějí na samém konci výzkumných článků), ale také jakým způsobem se dané problémy zkoumají.

Otázka a způsoby odpovídání

Otázka se utváří s možnostmi jejího zodpovězení. To znamená, zda-li na ni budeme odpovídat takzvaně od stolu (přehledovou studií, konceptuální a teoretickou studií) či empirickým výzkumem (kvalitativním, kvantitativním, smíšeným). Například v kvalitativních výzkumech se jasná otázka objevuje postupně s probíhajícím výzkumem - zužuje se, zpřesňuje, zaměřuje. U kvantitativních výzkumů musí být otázka stanovena jasně již na začátku a spolu s ní zvolena teorie, vybraná z nastudované literatury. Ve výzkumech od stolu pracujeme s dostupnými zdroji.

Formulace otázky

Otázky mohou začínat formulacemi typu "co, kdy, kde, kdo, jak". Otázku "proč" si klademe s opatrností či se jí spíše vyhýbáme – vede k do velké šířky. Pomoc si můžeme jednoduchými otázkami:

• So what? Takže co?
• Co přinese můj výzkum ve vybrané oblasti?

Otázka musí být zodpověditelná. Kontrolu zodpověditelnosti lze provádět reflektivními otázkami tohoto typu:

• Lze na otázku odpovědět nějakým výzkumem?
• Lze otázku zodpovědět od stolu?
• Mám na ni čas?
• Jaké údaje potřebuji pro její zodpovězení?
• Mám zdroje (peníze, pomocníky, nástroje, přístup k datům)? 

Pokud chceme, můžeme otázky členit i podle typů výzkumu. Není to však zřejmě to, od čeho výzkumník běžně začíná - otázka by se měla řídit problémem a jeho řešením. Systematizace ale může pomoci uvědomit si možnosti, například:

• Exploratorní = objevovat. Jaká je role…? Jaké jsou klíčové faktory…?
• Deskriptivní = popsat. Jaké jsou charakteristiky…? Jak probíhá…?
• Explanatorní (kauzální) = vysvětlit. Jaký je vliv…?
• Evaluativní = zhodnotit. Jak funguje…? Jaké jsou výhody…?
• aj.

Zužování a rozšiřování

Pokládaná otázka by neměla být ani moc složitá, ani moc jednoduchá. To není moc dobrá rada, že?  Tvorba zodpověditelných otázek je však do značné míry o citu, který si musíte vypěstovat, o výzkumech, které musíte pročíst. Ideální je tedy začít čtením podobných studií a sledovat jejich červenou nit - jakou otázku výzkumník zvolil? Jak na ni odpovídal?

Různý rozsah výzkumu pochopitelně udává vaše situace. Při psaní seminární práce pracujeme typicky od stolu - originálním způsobem vyložíme nějaký koncept, analyzujeme a syntetizujeme současné poznání, přidáváme své myšlenky. Při psaní bakalářské práce, která je na půl roku, musíte krotit své ambice jinak než student doktorátu, který disponuje čtyřmi léty na svůj výzkum, a ještě jinak než výzkumník s grantem a celým týmem pracovníků. Pro orientaci v možnostech studentských výzkumů vám poslouží Theses (čtěte k nim ale posudky, ať si nenaběhnete). V každém případě spojuje všechny výzkumy nejméně jeden nutný aspekt – to je přinést nový vhled, menší či větší.

Pokud stojíme před otázkou zúžení či rozšíření tématu, může pomoci několik bodů:

• Čas, situace
• Místo
• Cílová skupina
• Metoda, nástroj, platforma atp.
• Dílčí faktor

Příklad:

Naším výzkumným problémem je například zvládání distanční výuky v karanténě, čímž bychom rádi přispěli ke zlepšení aktuální situace nebo získali informace pro distanční výuku, kterou bychom rádi zavedli i mimo karanténní stav.

Mohli bychom si položit otázku: Jak vnímají děti distanční výuku v období karantény? To je hezká otázka, ale pro výzkumné šetření je příliš široká.

• Čas – Jak vnímaly děti distanční výuku po zahájení karantény? Jak vnímaly děti distanční výuku v době maturitních zkoušek? Jak vnímaly děti karanténu v době přípravy na přijímací zkoušky na střední školy?
• Místo – Jak vnímaly děti v České republice distanční výuku? Jak vnímaly děti malotřídních škol distanční výuku? Jak vnímaly děti z vyloučených regionů distanční výuku?
• Cílová skupina – Jak vnímaly distanční výuku děti cizinců žijících v České republice? Jak vnímaly distanční výuku děti z dětských domovů?
• Metoda, nástroj, platforma – Jak děti vnímaly distanční výuku prostřednictvím nástroje Microsoft Teams?

Rozšiřování a zužování ovšem nemá probíhat adhokraticky, ale po úvaze a opět ruku v ruce literaturou.

Zdroje:

Agee, J. (2009). Developing qualitative research questions: a reflective process. International Journal Of Qualitative Studies In Education, 22(4), 431-447. https://doi.org/10.1080/09518390902736512