Jiné zdroje použije ke stejnému tématu dítě při řešení projektové úlohy a expert při přípravě přednášky, jiné vysokoškolský student při psaní diplomové práce a pro orientaci v místní politické situaci (pokud není studentem politologie nebo souvisejícího oboru).

Účel, pro který zdroje informací využíváte, je možné nejobecněji rozdělit do tří kategorií:

• zorientovat se v tématu, např. když chcete pochopit, co znamená lékařská diagnóza, kterou vám jako laikovi v oboru právě řekl váš lékař;
• hledat podrobné odborné informace, např. při psaní seminární práce;
• dohledat dílčí doplňující informace, např. komu patří pozemek, který chcete koupit.

Textové zdroje - stále číslo jedna

Pro každý z těchto účelů jsou vhodnější jiné zdroje. V současnosti je stále většina odborných informací zpracována textově, pozornost je tedy zaměřena na textové dokumenty. Proč se textové zdroje stále preferují? Snadno se v nich vyhledává, můžete v textu přeskakovat a orientovat se díky nadpisům a jiným pomůckám ve struktuře, ale hlavně jsou dobře zavedeny postupy jejich tvorby a publikování. Někdy ale může být snazší využít informace v jiných formátech. Dobrou ukázkou jsou například návody či pracovní postupy, názorněji někdy tyto informace zprostředkují videa. Každý formát má své výhody a nevýhody, o žádném se nedá říct, že by byl za všech okolností nejlepší nebo nejhorší.

Text představuje tradiční způsob sdělování odborných informací, proto již bylo možné zavést postupy ověřující kvalitu i zpřístupnění a standardizovat formu usnadňující orientaci v textu. Můžete tak využít řadu služeb, které jsou určeny pro vyhledávání nebo publikování textů. Přes tyto výhody se stále silněji prosazují multimediální formy, které u řady lidí zvyšují motivaci seznámit se s obsahem, budují lépe vztah mezi autorem a příjemcem informací a oproti textu umožňují lépe vyjádřit některé informace.

Popularita videa a audio dokumenty

Na popularitě získávají především videa, která nabízejí to, co textům chybí. Především podporují pochopení informací, které jsou textem hůře sdělitelné, jako jsou emoce nebo dovednosti. Někdy můžete pochopit obsah videa, i když nerozumíte jazyku, ve kterém je zpracované – podstatu řekne vizuální složka. Právě zapojování více smyslů podporuje lepší zapamatování sledovaných informací. Přesto i videa mají své slabiny. Mezi ty patří datová náročnost (se slabším nebo mobilním připojením je sledování videa problém), nutnost využití technického zařízení k jeho sledování a možné problémy s nekompatibilitou formátů. Dalším problémem je náročnost hledání informací v obsahu nebo přeskakování mezi částmi videa – to je u textu mnohem snazší.

Auditivní dokumenty mají podobné vlastnosti jako videa, ale v pozitivech i některých negativech jsou slabší. Např. jejich datová náročnost není tak vysoká, ale zapojují méně smyslů. Za zmínku ale stojí jedna výhoda audia, kterou ostatní formáty nemají, a to možnost snadno přijímat informace, i když u toho děláte něco jiného, např. domácí práce nebo řízení automobilu.

Orientace v tématu

Pro základní orientaci v tématu se využívají informace, které nejsou určené expertům, proto jsou zjednodušené – to však neznamená, že by měly být nepravdivé nebo zavádějící. Umožňují pochopit podstatu, ale ne všechny souvislosti, podrobnosti a možné problémy. Tyto zdroje vám usnadňují první kroky v práci s tématem, slouží pro přípravu na odbornou práci. Pokud je ale vaším cílem vytvořit odborný text v akademickém prostředí, měly by představovat jen doplněk zdrojů informací, které k tomu využijete.

Při poznávání tématu postupujte od jednodušších zdrojů k náročnějším:

• Je-li pro vás téma úplně nové, „vplujte“ do něho nejprve přes popularizační články – ty totiž cílí na širokou veřejnost, nejdou odborně do hloubky, ale podávají téma záživnou formou s vysvětlením toho podstatného.
• Pokud je téma předmětem aktuálních diskuzí, můžete využít zpravodajské články. Ty obvykle prezentují konkrétní události, často v lokálním kontextu. Protože již rozvíjí diskuzi nad tématem, je potřeba, abyste už znali základní souvislosti. Důležité je uvědomovat si, jak taková zpráva vzniká, např. že kvůli rychlosti vydání je omezená možnost ověřování informací.
• Příležitost získat relevantní základní informace a poznat obecně přijímaná fakta vám dávají učebnice, mají navíc větší rozsah i odbornou hloubku než články. Vyžadují od vás ale určité povědomí o tématu (zejména vysokoškolská skripta). Informace jsou spíše přehledové, obecně v oboru známé, ne nejnovější poznatky.
• V heslovité formě, také s požadavkem na znalost kontextu, najdete základní informace k tématu ve slovnících a encyklopediích. Tyto zdroje mají nastavenou strukturu (řazení pojmů, příp. vazby mezi nimi), což může pomoci v orientaci v tématu. Obsahují ale jen ty nejzákladnější informace.

Tabulka podrobně srovnává tyto zdroje z hlediska výhod a problémů při použití. Uvedeny jsou také příklady zdrojů, abyste si pod danými typy mohli představit konkrétní materiál. Když získáte dostatečnou orientaci v základních pojmech a souvislostech, jste připraveni pracovat s odbornými zdroji a využívat je k následné tvorbě vlastního odborného textu včetně akademické práce.

Hledat hranice mezi různými typy článků pro potřeby odborného psaní nebo studia nemusí být snadné. V anglicky mluvícím prostředí je snadným rozlišovacím kritériem periodik podle odbornosti článků pojmenování:

• newspaper: zpravodajské články;
• magazine: popularizační články;
• journal: odborné články.

Podrobné odborné informace

Nejdůležitějšími zdroji pro tvorbu odborné práce jsou publikace expertů na stejné nebo související téma. Věda a výzkum se vyvíjí, není potřeba vymýšlet kolo, tedy řešit něco, co už odborníci přijali. Naopak žádoucí je navázat a posunout poznání dál – a to by měl být cíl také vašeho odborného snažení. Návaznost na předchozí práce jiných odborníků je důkazem, že nepublikujete své subjektivní názory, nýbrž stavíte nové publikační výstupy na doložených faktech. Tyto informace a jejich zdroje jsou často pro laiky náročné, vyžadují již existující znalosti tématu. Pokud znalosti chybí, může dojít ke špatné interpretaci informací.

Nové, originální odborné informace přináší tzv. primární informační zdroje – jsou to výsledky původní vědecké a výzkumné práce autorů. Řeší více do hloubky užší téma než zdroje vhodné k seznámení se s tématem. Pro snazší orientaci v těchto dokumentech vznikají tzv. sekundární a terciární zdroje informací. Ty vytváří strukturu nad primárními dokumenty, spojují je do větších celků a popisují tak, aby zjednodušily jejich hledání. Příkladem sekundárních zdrojů jsou knihovní katalogy. Sice nenabízí přímo žádané informace, pomohou vám ale zjistit, co je na dané téma publikované a dostupné prostřednictvím knihovny. Knihovní katalogy využívejte, je to jistě efektivnější než procházet obsahy všech knih v knihovně. Podobně fungují bibliografické databáze (Biological Abstracts, ERIC atd.). Terciárním zdrojem je například EBSCO Discovery.

Pozor na cizí interpretace

Při každém převzetí informace jiným autorem může dojít k zjednodušení nebo posunutí významu, protože vždy jde jen o výběr informací z původního zdroje. I když se jedná o výzkumný článek, autor musí vycházet z jiných prací. Pokud máte zájem pro svůj odborný text využít informaci, která už byla jednou převzatá, například do výzkumného článku, z něhož čerpáte, dohledejte ji pro jistotu i v původním zdroji a ověřte si, že je pochopena tak, jak ji uvedl její původní autor.

Charakteristiky odborných publikací

Kvalitní odborná publikace musí splňovat řadu charakteristik.

• Publikace musí být napsaná expertem na danou problematiku.
• Pro ověření by měla být uvedená tzv. afiliace autora (pracoviště nebo jiná organizace, za kterou autor vystupuje).
• Text pokrývá celý obsah tématu, nevynechává informace pro zjednodušení.
• Využívá odbornou terminologii, která většinou není vysvětlována, ale brána jako čtenáři známá.
• Obsahuje obvykle části jako přehled literatury, metody a závěry.
• Nutné jsou citace nebo parafráze a seznam zdrojů pro doložení, z čeho autor vychází, a pro posouzení kvality těchto zdrojů (ty je pak možné použít pro další poznávání tématu).
• Kvalitu musí ověřit odborníci na stejnou problematiku v rámci redakčního zpracování a (nebo) recenzního řízení. Materiály by neměly být nijak komerčně zaměřené.

Když vám přehledové zdroje nepřináší už žádné nové poznatky a orientujete se v podstatě i kontextu tématu, můžete pokračovat v práci s informacemi na odborné úrovni.

• Odborné monografie. Je vhodné začít u zdrojů, které se tématu věnují komplexně a přitom do hloubky, tedy u odborných monografií. Ty přehledně a postupně seznamují s tématem do stále větší hloubky, díky čemuž můžete snadno proniknout do problematiky, aniž byste museli složitě skládat poznatky z různých zdrojů. Vzhledem k rozsahu trvá vydání monografie často dlouho, proto nemusí obsahovat aktuální poznatky. Důležité je také uvědomovat si, že stejně jako články a konference, ani monografie není každá odborná, je tedy nutné hodnotit především její obsah.

• Sborníky. Širší pohled na téma nabízí i sborníky, ty ale často představují výběr dílčích příspěvků jdoucích do hloubky. Sborníky jsou častým produktem konferencí, ne vždy se však do nich dostávají všechny kvalitní příspěvky. Nové a důležité informace vám může přinést i samotná přednáška, případně její záznam.

• Odborné časopisy. Stejně jako sborníky fungují na principu jednoho společného tématu odborné časopisy, některé číslo časopisu může být sborníkem z konference. Periodicita vydávání časopisů je obvykle kratší než konferencí, tematické zaměření časopisů je širší, jsou pevněji spjaty se stálou redakcí a recenzním řízením pro zajištění kvality článků. Odborné články díky hloubce tematického záběru a aktuálnosti představují základ pro každou odbornou práci. Platí ale, že v některých oborech je pozice odborných článků silnější než v jiných (často v souvislosti s rychlostí změn v oboru). Redakce časopisů i konferenční komise preferují zejména původní výzkumné příspěvky, protože přinášejí odborné veřejnosti nové empirické poznatky.

• Výzkumná zpráva. Výsledky výzkumů jsou ale často rozsáhlejší, než je možné prezentovat v jediném článku nebo konferenčním příspěvku. Celý výzkum je popsán obvykle ve výzkumné zprávě, ta však bývá odborné veřejnosti špatně dostupná.

Tabulka shrnuje základní výhody a problémy při využití právě popsaných typů zdrojů informací.

Dohledání dílčích konkrétních informací

I když se postupně stanete odborníky na své téma a dobře se orientujete v dostupných zdrojích, můžete mít potřebu dohledat důležitou konkrétní informaci. Tato situace nastane, když vám chybí ve vznikajícím odborném textu citace důležité definice odborného pojmu nebo statistická informace pro podložení dílčího tvrzení (např. jak je daný stav častý). Pak už není příliš efektivní studovat dlouhé odborné texty. Pokud máte jasno v tom, co přesně chcete najít, je snazší využít zdroj, který se zaměřuje právě na takové informace. Vždy ale záleží na povaze hledané informace, např.:

• Víte o existenci informace nebo zdroje, který byste potřebovali, ale nevíte, jak ho získat. Obvykle přitom ale znáte autora, kterého můžete kontaktovat. Kontakt můžete najít např. v podobě e-mailu na webu nebo profilu na sociální síti. Záleží pak na ochotě tohoto autora, zda vám informaci poskytne. Publikace ale vznikají proto, aby je někdo další využil, proto se často můžete setkat s pozitivní reakcí.
• Pokud hledáte, jak něco udělat, např. nastavit software pro statistické zpracování výzkumných dat, pomohou vám návody nebo manuály. Pouze je potřeba si pohlídat, abyste hledali návod ke správné verzi produktu, který chcete použít.
• Při výzkumu nemusíte vycházet jen z vlastních dat, ale můžete navazovat na cizí výzkumy a datové soubory, které při nich vznikly, např. z aktivity Českého statistického úřadu. Z těchto dat můžete sami vyhodnotit potřené informace, např. filtrovat data jinak, než to udělal autor výzkumu do své publikace. Pro vyhodnocení je důležité se důkladně seznámit s metodologií výzkumu, která ale ne vždy bývá dostatečně popsaná.
• Při psaní diplomové práce pro vás může být zajímavá také informace o tom, co bylo hodnoceno pozitivně a negativně v pracích podobného typu. Ty, které se věnují podobnému tématu, mohou být také dobrým zdrojem seznamu literatury, kterým se můžete inspirovat při hledání informací. Tyto práce ale nejsou dobrým zdrojem pro zpracování obsahu vaší vlastní práce. Pokud je chcete použít, rozhodně se nezapomeňte podívat na jejich hodnocení v posudcích.

Zde vás už jistě nepřekvapí, že opět máte možnost stáhnout si tabulku, která vedle vhodného využití a možných problémů nabízí i ukázku, jak lze dané informace využít např. při psaní kvalifikační práce. Tabulka obsahuje i informace zmíněné níže v expertním okénku.