Otázka je oprávněná – zdrojů je mnoho a výběr toho správného vám ušetří čas při vyhledávání. Při výběru je vhodné zvážit zejména:

• jaké informace hledáte (obsah i forma),
• k jakým databázím máte přístup,
• jaké databáze jsou využitelné ve vašem oboru.

Hledané informace

První krok k úspěšnému výběru správného zdroje uděláte, když si uvědomíte, co vlastně od zdroje očekáváte, co hledáte. Potřebujete zjistit, jestli k vašemu tématu existuje dost odborných textů nebo zda už někdo jiný nedělal podobný výzkum, jaký plánujete dělat vy? Potřebujete získat plné texty článků pro psaní vaší vlastní odborné práce? Nebo hledáte konkrétní informaci, jako vzorec pro matematický výpočet nebo složení léku? Pro různé účely se vám mohou hodit různé databáze.

V popisu databáze většinou najdete pojmenování určující, jaký obsah v nich najdete:

• Bibliografické databáze obsahují pouze informace popisující texty (tj. název, jméno autora, údaje o vydání atd.), příkladem může být Česká národní bibliografie. Poslouží vám k vytvoření přehledu o publikovaných textech na dané téma. Můžete si tak udělat představu, kolik a jak zaměřených textů je na dané téma zpracovaných.
• Abstraktové databáze vedle údajů o textech poskytují také jejich abstrakty, například databáze Scopus. Využijete je tedy podobně jako bibliografické databáze, ale s jasnější představou o řešených tématech, než můžete získat jen z názvu textu.
• Fulltextové databáze, jako je např. ProQuest Central, nabízejí plné texty dokumentů. Ty potřebujete, abyste měli na čem založit vlastní práci, proto je při samotném psaní odborného textu budete využívat nejčastěji.
• Faktografické databáze, jak vyplývá z názvu, nabízejí fakta, např. statistiky, tabulky, čísla, vzorce, složení apod. Pokud tedy dokážete dobře formulovat, jakou konkrétní informaci hledáte, mohou vám tyto zdroje přinést nejrychlejší odpověď. Jejich spojení s faktickými údaji napovídá, že se s nimi setkáte nejčastěji v oborech přírodovědných (např. PubChem) a lékařských, ale také třeba v ekonomických.

Přístup k informacím

Vznik a zpracování odborných textů něco stojí, třeba už jen čas lidí, kteří se tomu věnují. Ne vždy je proto možné se k databázi nebo informacím v ní dostat zdarma. Důležité je tedy při výběru zdroje přemýšlet nad přístupem k hledaným informacím. Ke kterým placeným databázím se dostanete přes svou univerzitu nebo knihovnu? Poslouží vám i některé z neplacených databází?

Otevřené databáze

Otevřené databáze zahrnují texty, které se autoři rozhodli publikovat bez nároku na honorář a současně takové nároky nemá ani redakce, která textu zajistila publikování. Této formě publikování se říká Open Access, neboli “otevřený přístup”, více se o něm dozvíte ve videu Pavly Rygelové a Terezy Simandlové. V případě volně dostupných databází se můžete zdarma dostat k velmi kvalitním textům, neplatí to však vždy. Pokud tedy otevřenou databázi používáte poprvé, měli byste si ověřit, co vám vlastně přináší. Mezi nejznámější otevřené databáze s kontrolou kvality textů patří DOAJ (Directory of Open Access Journals).

Placené databáze

Databáze placené neboli licencované zpřístupňují informace za poplatek. Ten může být velmi vysoký, např. cena velkých databází, jako je ScienceDirect, se pro Masarykovu univerzitu pohybuje v milionech korun. Soukromá osoba obvykle nevyužívá licenci na určité období, ale může si zaplatit přístup ke konkrétnímu textu, např. ve jmenované databázi ScienceDirect se poplatek za jeden článek pohybuje většinou mezi 20-40 dolary. Při psaní diplomové práce, kdy čtete desítky článků a knih, by takový přístup byl pro řadu lidí nad finanční možnosti. Licenční smlouvy proto často uzavírají instituce, které pro svou činnost potřebují přístup k databázím odborných textů. To zajišťují obvykle jejich knihovny, které pak zdroje zpřístupňují svým registrovaným uživatelům. Např. seznam odborných databází pro Masarykovu univerzitu je dostupný na Portálu elektronických informačních zdrojů MU. 

Podívejte se na internetové stránky knihovny, v níž jste jako čtenáři registrováni. Které databáze máte ve své knihovně k dispozici?

Licenčními podmínkami jsou upravena pravidla užívání databází. U placených databází máte zpravidla zakázáno zdroje využívat jinak než pro svou vlastní potřebu (např. je prodávat nebo sdílet s dalšími lidmi).

Pokud hledáte databázi, která vám zajistí přístup k potřebným informacím, je dobré vyjít z nějakého seznamu, který vás k ní navede. Zejména pokud chcete využít licencované databáze, pomůže vám rejstřík vaší instituce. Zajištění přístupu ilustrujeme na příkladu Masarykovy univerzity, podobné možnosti ale nabízejí i jiné instituce.

Kompletní seznam databází, které jsou dostupné pro studenty Masarykovy univerzity, zobrazíte na Portálu elektronických informačních zdrojů MU rozkliknutím odkazu Přehled zdrojů (na obrázku v modrém kruhu).

Seznam databází můžete filtrovat podle tří parametrů (na obrázku v modrém kruhu):

• obor, na který je databáze zaměřena;
• fakulta, která má k dané databázi přístup;
• dostupnost (označená barevným symbolem u názvu databáze).

Tyto filtry vám usnadní výběr správné databáze. Především vám pomohou udělat si přehled o tom, jaké databáze pro váš obor existují.

Tematické zaměření

Není na škodu zmapovat si zdroje s obsahem relevantním pro váš obor, ty budete využívat nejčastěji. Můžete si je ukládat pomocí nástrojů k tomu určených. Důležité jsou pro vás vaše oborové databáze, jako je např. pro anglisty a amerikanisty Literature Online, která obsahuje texty z anglické a americké literatury. Protože obory nejsou zcela oddělené, ale mohou se navzájem inspirovat a nabízet různé pohledy na stejnou problematiku, nabízejí se také multioborové databáze, které obsahují publikace z více než jednoho oboru. Příkladem je databáze SpringerLink tematicky pokrývající oblasti práva, ekonomie, medicíny a přírodních věd. Nejvíce textů nabízí tematicky nejširší, tzv. univerzální databáze, jako jsou EBSCO a ProQuest. Oborovou klasifikaci odborných databází najdete např. v seznamu e-zdrojů Masarykovy univerzity (Přehled zdrojů - zdroje podle oborů).

Podívejte se, jaké databáze relevantní pro váš obor zpřístupňuje Masarykova univerzita.

Repozitáře

Zvláštním druhem databáze je digitální repozitář. Jeho hlavním cílem je dlouhodobé uchování elektronických dokumentů, jedná se tedy o určité úložiště informací. Repozitář je většinou budovaný uživateli, spíše než by tedy správce texty vybíral, poskytuje autorům prostor pro jejich uložení. Repozitář proto není vždy přizpůsobený tolik pro vyhledávání, jako je tomu u jiných typů databází, jeho hlavní cíl spočívá jinde. Uložení je ale důležité pro zajištění dostupnosti textu, vyhledávání je tedy stále důležitou funkcí repozitáře.

Repozitáře nejčastěji dělíme na oborové a institucionální. Můžeme se tak setkat třeba s univerzitním repozitářem Masarykovy univerzity nebo s Czech Digital Mathematics Library. Jedním z nejznámějších oborových repozitářů je arXiv, který obsahuje preprinty (tj. verze dokumentů nabídnuté k publikování před jejich redakčními úpravami) z oblasti fyziky, matematiky, počítačové vědy, kvantitativní biologie, kvantitativního finančnictví a statistiky. I když některé repozitáře jsou licencované, často jdou spíše cestou otevřeného přístupu, můžete je tedy využít bez placení za přístup. Takové repozitáře se označují jako otevřené a jejich seznam najdete v Directory of Open Access Repositories nebo Registry of Open Access Repositories.