Strategie vyhledávání
Pro přiblížení toho, jak probíhá vyhledávání, lze rozlišit několik možných forem popisu takového chování. Jeho volba pak určuje také to, jaké nástroje a konkrétní postupy jsou pro vyhledávání informací v dané situaci nejlepší. Je zřejmé, že neexistuje žádný univerzální ideální postup, ale že danému účelu je třeba přizpůsobit strategii práce. Obecně samozřejmě platí, že čím více toho o nějaké problematice víme, tím lépe se nám vyhledává. Jedno z možných dělení vychází z toho, jak přesnou máme představu o hledaném problému:
- Objevování informací je procesem, kdy nemáme jasnou představu o tom, co vlastně hledáme, ale spíše se potřebujeme zorientovat. Takový postup je blízký návštěvě knihovny s volným výběrem, ve které procházíme a prohlížíme si, co nabízejí zajímavého. Na základě tohoto objevování nového tématu či kontextu pak lze přejít k vyhledávání konkrétní informace. Hodně lidí pro tuto fázi vyhledávání využívá Wikipedii, což může být ale záludné v tom, že tam nalezneme jednu konkrétní strukturaci tématu a konkrétní výběr zdrojů tak, jak s nimi pracovalo hodně lidí před námi, což nemusí být ideální, pokud chceme téma spojit s našimi předchozími zkušenostmi a prekoncepty.
- Vyhledávání informací je spojené s jasnou ideou o tom, co hledáme: typicky konkrétní knihu, článek či informaci o tom, jak John Dewey nahlíží na definici pojmu situace nebo na experimentální školu v Chicagu. U vyhledávání nepotřebujeme žádný specifický kontext, ale potřebujeme prostředky pro to, abychom se dostali přesně k tomu, co hledáme. Knihovní analogie je zde nasnadě a odpovídá objednání knihy ze skladu podle knihovního katalogu.
Mimo to se můžeme dívat na strategie toho, jak vyhledáváme:
- Strategie rostoucí perly spočívá v tom, že zvolíme velice úzký a specifický vyhledávací dotaz a postupně se snažíme ho rozšiřovat. Například nás zajímá chápání fenoménu domova u žen vracejících se z vězení ve Spojených státech. Pro teoretické ukotvení a nastavení výzkumného designu jde o dobré téma. Ale pokud potřebujeme provést diskuzi, musíme se podívat na to, jak daný koncept funguje například v jiných státech nebo u mužů.
- Strategie osekávání je dnes asi nejčastější a spočívá v tom, co bychom mohli označit jako „krájení univerza“. Od obecného tématu virtuální reality se postupně dostáváme ke stále specifičtější oblasti, až je tak malá, aby bylo možné ji skutečně systematicky prozkoumat. Pokud se podíváme na možnosti vyhledávačů v databázích, pak právě jednotlivé filtrační položky míří tímto směrem.
- Strategie stavebních kamenů je založená na myšlence, že téma rozdělíme na jednotlivé části (kameny) a k nim pak různými strategiemi dohledáváme informace. Výsledek je pak vlastně sjednocením všech nalezených informací.
Cílem popisu těchto strategií není to, aby se člověk vždy dogmaticky držel jedné nebo druhé, ale především uvědomění si různých možných přístupů k tomu, jak s tématem odborného vyhledávání vlastně pracovat. Běžné informace totiž hledáme podstatně méně formalizovaným způsobem – většinou prostou variací klíčových slov, než se dostaneme k tomu, co potřebujeme. Je zde ještě jeden důležitý aspekt – pokud píšeme přehledovou studii nebo děláme jiný systematický přehled literatury, popis metody vyhledávání daného souboru dat představuje nezbytnou podmínku metodologické transparentnosti a tedy i funkčnosti takového textu.
