Klíčová slova
Představte si, že před sebou máte novinový článek a máte zkusit jeho obsah „zhustit“ do několika málo slov. Jak by vypadala? Když se podíváte na libovolný článek, třeba na iDnes, jsou to ta, která jsou schovaná na konci v položce témata. V případě vyhledávání informací se takovým slovům říká klíčová, protože postihují klíčová (tedy nejdůležitější) slova v celém dokumentu. Jsou nositeli kategorií, do kterých by bylo možné danou informaci zařadit. Je přitom nutné zdůraznit, že může jít o slova, která se v daném zdroji přímo vyskytují, ale také o taková, která jsou obecnější a představují myšlenky, které jsou nad danými pojmy.
Klíčová slova jsou součástí nejen běžných článků (viz náš novinový příklad), ale také článků vědeckých. Asi každý vědecký text je jimi vybaven. Jako autoři článku se snažíte volit taková slova, která ho budou maximálně vystihovat a jako vyhledávající se pak snažíte trefit do toho, co zamýšlel jejich tvůrce.
Klíčová slova jsou velice užitečná u vyhledávání. Poměrně často se stane, že dokážeme najít jeden nebo dva relevantní texty k určitému tématu, ale dále se nám vyhledávání nedaří. Většinou v takovém případě pomohou dvě věci – hledání podle použité literatury (když nás zajímá určitý text, s jistou pravděpodobností nás bude zajímat také část jím odkazované literatury) a právě klíčová slova. Často se stává, že je neumíme dobře určit a příklad z relevantního textu nám může pomoci. (Obvykle se to stává například vinou špatného překladu, kdy neznáme přesný ekvivalent nebo frázi.)
Klíčová slova mají ve vyhledávání velký význam, protože umožňují efektivně najít informace, které se týkají toho, co ohraničují. Není třeba si pamatovat – nebo dokonce odhadovat – přesná slova z názvu. Vhodně zvolená klíčová slova umožní najít vždy to, co potřebujeme. Pokud se vrátíme k oné zásadě o vyhledávání informací z úvodu, platí, že čím lépe člověk rozumí nějaké oblasti nebo o ní více ví, tím lépe se mu hledá, protože umí lépe zvolit klíčová slova.
Klíčová slova jsou většinou podstatná jména nebo přídavné a podstatné jméno s tím, že může jít o jedno slovo, ale také o sousloví, pokud je ustálené. Například „ekonomická transformace“ je dobré klíčové slovo, protože označuje konkrétní ekonomický proces, stejně tak „inflace“, „deflační rizika“, „intervence“, „subvence“ či „národní banka“. Více než dvouslovná klíčová slova se objevují jen zřídka a většinou budou označovat buď delší název nějakého místa jako „Kolín nad Rýnem“, nebo nějaké ustálené slovní spojení.
Většinou se do klíčových slov neuvádějí předložky ani slovesa, pokud pro to není nějaký speciální důvod, jako v případě námi zmiňovaného Kolína. Obvykle mezi ně neřadíme pojmy příliš obecné (filozofie, sociologie...), zájmena, příslovce, předložky, citoslovce nebo dokonce celé věty. Vždy ale platí, že pro každé pravidlo v této oblasti dokážeme najít nějakou výjimku. Volba klíčových slov vyžaduje cvik a zkušenost, ale většinou se ve vyhledávání vyplatí. Pokud je to možné a nejde o slovní spojení v jiném pádě, uvádíme slova v prvním pádě. Většinou se také preferuje jednotné číslo.
Klíčovými slovy obvykle jsou
- podstatná jména – sociologie, náboženství, knihovna, sochařství;
- ustálená slovní spojení (např. ve formě podstatné jméno + přídavné jméno) – užité umění, umělá inteligence, základní škola, blatouch bahenní;
- mohou to být i jména konkrétních osob, míst, událostí atd. – Kleopatra, římská říše, Apeniny, Velikonoce.
Klíčovými slovy obvykle nejsou
- tzv. stop slova (zájmena, předložky, spojky);
- příslovce;
- slova příliš obecná, která nepomáhají definovat obsah textu;
- nespisovné a vulgární výrazy; výjimkou je situace, kdy je vulgární či expresivní výraz termínem, kdy vystihuje téma odborného textu (například výraz chlast může být klíčovým slovem pouze tehdy, když bude součástí morfologicky zaměřené odborné práce na téma Deriváty pojmu chlast v českých dialektech);
- celé věty.
Obecně je možné říci, že zatímco ve všeobecných vyhledávačích, jako je třeba Google nebo Seznam, význam klíčových slov spíše klesá a tyto nástroje se snaží intenzivně pracovat s umělou inteligencí, případně se sémantizací výsledků, především v odborných databázích jde stále o zcela zásadní koncept.
Klíčová slova ve vyhledávání jsou většinou volena subjektivně. Jedinou výjimkou jsou katalogy nebo odborné databáze, které umožňují vyhledávat pomocí standardizovaných slovníků. Zpravidla si ale musíme vystačit s vlastním odhadem a zkušeností. Pro popis dokumentu se (pokud jste tvůrci) využívá cca 4–6 klíčových slov, což je také počet, který většinou vystačuje i během vyhledávání. Problémem obvykle není počet, ale právě dobrý odhad vhodného slova. Pokud hledáme obecnější informace nebo třeba údaje o něčem zahraničním (třeba otevírací dobu konkrétního muzea v Londýně) může být užitečné volit klíčová slova také v cizím jazyce.
Při vyhledávání asi nikdy dopředu nevíme, jaká slova budou nejlepší nebo kolik jich budeme potřebovat. Většinou prostě nějak začneme a podle výsledků vyhledávání se přizpůsobujeme – slova přidáváme či odebíráme, měníme jejich obecnost, mažeme… Jak je vidět, nejde o činnost stereotypní, ale poměrně tvořivou a směřující často k překvapivým kombinacím a řešením. Pokud budeme potřebovat, je možné si někdy pomoct například slovníkem synonym nebo jiným podobným nástrojem. U některých vyhledávačů (jako je třeba ERIC) je vhodné využít jejich vlastní systém klíčových slov, tzv. thesaurus.
