O kurzu

Úvodem...

Pojem informační gramotnost poprvé použil v roce 1974 Paul Zurkowski, když řekl, že jde o „připravenost používat informační zdroje při práci a při řešení problému, o schopnost naučit se využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje.“ Po téměř padesáti letech je tato definice stále v mnoha ohledech inspirativní – informační gramotnost skutečně potřebujeme pro řešení problémů a pro rozvoj schopnosti učit se, je také nezbytným předpokladem zdravotní a nebo mediální gramotnosti. Je zřejmé, že informační gramotnost není vázaná jen na nějaké obecné dovednosti, ale že k jejímu uskutečňování je třeba disponovat schopností práce s reálnými nástroji, technologiemi a zdroji.

 

Někteří kritici této definici vyčítali přílišný příklon k neoliberalismusu – informační gramotnost podle nich nemůže být jen něčím, co zajistí člověku výhodu na trhu, ale musí mít širší humanistický a sociální řád, měla by být něčím, co bude pomáhat a prospívat demokracii. Druhá skupina kritiků říká, že se jedná o definici velice obecnou a že jde vlastně více o vymezení schopnosti řešit problém než specificky o informační gramotnost.

Zurkowski každopádně dokázal toto téma otevřít a nechat v sedmdesátých a osmdesátých letech formovat. Za určitý první zlatý věk informační gramotnosti lze považovat 90. léta, která přinesla jednak vznik nových modelů a konceptů informační gramotnosti (a mnoho snah o lepší definici), ale také nástup internetu a s ním i naprostou proměnu toho, co od informační gramotnosti očekáváme, totiž její důležitost a význam.

Podle Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany tvoří informační gramotnost jednu z pěti oblastí digitálních kompetencí. Těch, které rámec označuje jako nezbytný předpoklad pro přístup k demokratické občanské společnosti, pro sociální inkluzi a začlenění se do společnosti i pro přístup ke komunikaci s druhými. Podobně UNESCO v roce 2013 publikovalo Global Media and Information Literacy Assessment Framework: Country Readiness And Competencies, ve kterém hovoří o vztahu mezi informační a mediální gramotností a zdůrazňuje jejich význam pro člověka žijícího v informační společnosti. Vedle toho existují rámce, které se specificky kompetenčně soustředí pouze na informační gramotnost v terciárním vzdělávání (ACRL's Framework for Information Literacy for Higher Education).

My jsme se inspirovali především rámcem UNESCO a pokusíme se v pěti konkrétních tématech nabídnout pohled na základy informační gramotnosti. Jsme si vědomi dvou zásadních omezení, která před námi stojí. Tím prvním je fakt, že informační gramotnost není něco, co člověk jednou má a už o to nikdy nepřijde, naopak vyžaduje neustálou aktualizaci, doplňování a rozvíjení, práci se stále novými nástroji. Současně platí, že každý člověk má potřebu být trochu jinak informačně gramotný – možná ne více nebo méně, ale struktura jeho znalostí, dovedností a zkušeností musí být odlišná podle toho, co studuje, kde pracuje, jaké jsou jeho zkušenosti nebo potřeby. Říci, že lékař je více nebo méně informačně kompetentní než třeba učitel není možné – oba budou muset umět využívat jiné vyhledávací nástroje, jiným způsobem vyhodnocovat a zpracovávat informace, organizovat své zápisky, také jejich publikační výstupy budou nesporně odlišné.

Druhá potíž spočívá v omezeném rozsahu – chceme nabídnout určitý elementární úvod a uvědomujeme si, že pro někoho může být příliš banální a pro jiného možná náročný. Soustředíme se ale na určitou společnou očekávanou informační gramotnost studentů vysoké školy, kteří musí umět využívat nástroje k tomu, aby dokázali úspěšně studovat. Nebudeme moci lékařům ukazovat PubMed, učitelům ERIC a právníkům ASPI. Přesto věříme, že nabídneme dostatečně robustní úvod do problematiky informační gramotnosti, od které se bude každý moct odrazit dále.

Rádi bychom v úvodu zdůraznili ještě dva aspekty, které souvisí s konceptem informační společnosti. Za prvé, ačkoli celý text dělíme do jednotlivých kapitol či modulů, neznamená to, že by od sebe byly jednotlivé kompetence oddělitelné – vyhledávat informace bez hodnocení nebo zvažování etických dopadů nedává žádný smysl. Informační gramotnost může být trénována v určitých dovednostech, ale nemůže být chápána jako soubor jednotlivin.

Za druhé lze říci, že společnost, ve které žijeme se vyznačuje dvěma rysy, které jsou pro náš přístup důležité: komplexitou a vysokou mírou abstraktnosti. Pokud jde o komplexitu, tak žijeme v nejvíce propojené a provázané společnosti v celých dějinách lidstva. Neexistuje nic jako česká nebo německá věda, ale jen věda jako taková, společně sdílená, vzájemně na sebe reagující. To nás vede k tomu, že etické i publikační aspekty práce musíme zvažovat v podstatně širším rámci etických úvah než ještě před čtvrtstoletím. Současně dochází k tomu, že informační gramotnost nemůžeme vztahovat jen na individuální výkon, ale chápat ji jako schopnost vlastního prokazování a uplatňování v týmech, které spolupracují.

Vysoká míra abstraktnosti je zcela bezprecedentní a schopnost pracovat s informacemi jako s projevem, důsledkem a příčinou této rostoucí komplexní abstraktnosti světa je zcela zásadní. Cílem informační gramotnosti musí být určitá schopnost vyznat se v tomto abstraktním dynamicky se měnícím prostředí a současně schopnost v tomto prostředí efektivně pracovat, měnit ho, spoluutvářet, převzít za něj zodpovědnost.

V tomto ohledu lze říci, že požadavky, které jsou na současného člověka kladeny, jsou podstatně vyšší a náročnější než na předchozí generaci nebo než ty, které mohl formulovat a dohlédnout Zurkowski. Věříme, že náš přístup k problematice nabídne čtenáři dostatečné intelektuální instrumenty k tomu, aby byl schopen zvládnout svůj pobyt v informačním prostředí, ať již jako student, akademik nebo občan.

Skripta z celého kurzu jsou vám k dispozici také ve formátu PDF.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info