Nástroje a úkoly

Nástrojů pro vyhledávání a organizaci informací existuje nespočetné množství, takže bychom na tomto místě rádi upozornili spíše na ty zajímavé nebo něčím specifické, než že bychom měli ambici nabízet nějaké ucelené portfolio nástrojů, které pokryjí celou skupinu úvodních digitálních kompetencí.

Z klasických vyhledávačů není možné opomenout Google či Bing jako zástupce klasických velkých vyhledávacích nástrojů s globálním impaktem. Jejich dobrá znalost a schopnost je efektivně využívat včetně možnosti pokročilého vyhledávání či filtrování výsledků, umožňuje efektivně najít potřebné informace. Pro použitelnost ve státech s nedemokratickými režimy jako například v Číně je vhodné k nim připojit také vhodně nakonfigurované VPN. Pro uživatele pečující o své soukromí je pak vhodnou alternativou DuckDuckGo, který kombinuje možnosti více služeb současně a – na rozdíl od konkurentů – neukládá IP adresu (pokud to není nutné) a netvoří informační bubliny.

Z méně obvyklých vyhledávacích strojů je vhodné zmínit Omnity.io, které umí prohledávat vědecké články a nacházet mezi nimi vztahy a souvislosti. Sami autoři ho chápou jako důležitý nástroj pro analýzu vlastních vědeckých textů nebo pro patentovou přípravu. Lze jej ale užít také pro mapování komunity odborníků píšících na určitá témata nebo analýzu vztahů mezi autory.

Wolfram|Alpha je vyhledávač, který – na rozdíl od Google či Seznam – nevrací soupis relevantních výsledků, ale snaží se nabízet strukturovanou odpověď. Tu nedává v přirozeném jazyce, v němž by se měl uživatel ptát, ale formou strukturovaného výpisu informací o daném tématu. Výsledkem je tedy responze, která má komplexně informovat uživatele.

U organisace výsledků nelze nezmínit Pocket, který slouží na jedné straně k ukládání zajímavých článků či odkazů na další čtení, ale současně umí velice sofistikovaně doporučovat další obsah. Na tomto principu jsou založeny také RSS čtečky, jako je Feedly. Umělá inteligence, která se využívá u doporučovacích systémů, je jeden z klíčových trendů současnosti.

Jinou alternativou mohou být záložkovací systémy, které měly největší úspěch na přelomu tisíciletí, ale dnes jsou poněkud na ústupu. Mezi nejznámější patří Diigo či Raindrop.io, což jsou systémy, jež umožňují třídit, popisovat a kategorizovat odkazy, které si do nich uživatel uloží.

Do této oblasti spadají nástroje na práci s poznámkami, respektive nejen na jejich tvorbu, ale také na interakci s webovými záložkami nebo jejich třízení, vyhledávání a strukturování. Zřejmě nejznámějším je Evernote, jehož silnou stránkou je multiplatformita, dobrá použitelnost na mobilních zařízeních a práce s tagy. OneNote od Microsoftu se postupně stává také významným nástrojem, jehož předností je možnost snadné tvorby kombinovaných poznámek (kresby od ruky, fotky, tabulky, text,…) a cena.

Specifickou formou organisace informací jsou grafické systémy, jako je Miro, jenž umožňují na plochu umísťovat různé informační artefakty (soubory, dokumenty, obrázky, lístečky), mezi kterými je možné následně vytvářet různé vztahy. Tím, že se informace dávají do viditelných souvislostí, může docházet k jejich různému pochopení a efektivnější organisaci.

Pro organisaci souborů na počítači je možné užít nějaký file manager, jako je multiplatformní Double Commander nebo ve Windows známější Total Commander. Tyto systémy využívají promyšlené klávesové zkratky, práci ve dvou panelech nebo dávají uživateli možnost pokročilého filtrování nebo dávkového zpracování souborů. Jakkoli jsou dnes již méně oblíbené, jsou stále důležitým nástrojem pro správu souborů na počítači, která překračuje banální možnosti Průzkumníka nebo Finderu.