Komunikace a spolupráce

 

Marshall McLuhan v roce 1964 publikoval (dnes již kanonický) text The medium is the massage : an inventory of effects. V něm si všímá toho, jak prostředí, ve kterém komunikujeme, mění to, co je obsahem komunikace a jaká je její forma. Online prostředí tento aspekt ještě výrazným způsobem prohlubuje a rozšiřuje. Pravidlo, že není možné nekomunikovat, se pak stalo postupně jedním z klíčových determinantů toho, jak vypadá kyberprostor a interakce v něm.

Předně je třeba zdůraznit, že pro online prostředí musíme opustit staré dualistické pojetí, které můžeme u řady autorů, ale také ve společenském diskursu stále vidět, tedy ono rozdělení na tady a tam. Na svět skutečný a virtuální. Jako by jeden z nich – fyzický – existoval více než ten kybernetický.

Zde je třeba učinit ještě jednu vysvětlující poznámku. Nejde o nic nového, protože lidé jistou diferenci světů provádějí od velmi starých kultur. V Eposu o Gilgamešovi je možné velice jasně vidět oddělení města a přírody. Hlavní hrdina buduje hradby města, aby zlá příroda nemohla proniknout do řádu města a způsobit v něm chaos. Příroda je zde nespoutané, chaotické, smrt přinášející prostředí a město, lidský výtvor prostorem pro dobro a život. Izraelité měli opačný narativ a města – od Sodomy a Gomory až po Ninive – vnímali jako prostor hříchu a příroda byla prostorem, kde byl člověk závislý na Hospodinu, tedy místem aktuálně zakoušené a prožívané zbožnosti a pokory.

Také středověk, jak ukazuje Le Goff, jasně diferencuje mezi vesnicí a městem, jako by obě formy lidského přebývání ve společenství představovaly zcela odlišné ontologické entity. Tato diference na tady a tam se vrací v měšťanské společnosti novověku. Jde tedy o něco, co může být kritizováno a ukazováno jako nesmyslné či povrchní, ale co má současně dlouhý kulturně-historický kořen. Prostor, ve kterém člověk přebývá a cítí se v něm zakořeněný, jakkoli je ve skutečnosti ilusorní, fragmentární a značně subjektivní, preferuje před tím, co je jiné či neznámé.

Jestliže tedy někdo hovoří o tom, že na internetu se lidé chovají jinak nebo že je na něm něco neskutečného, je třeba takový pohled rámovat oním město-vesnickým paradigmatem, které má hluboké náboženské a kulturní kořeny. Také informační revoluce nezasáhla všechny lidi bezezbytku a ti, co na ni nemají nadhled nebo nejsou její součástí, ji pochopitelně vnímají a zakoušejí jinak, než ti, kteří tu zkušenost mají.

Fakticky ale žádné „tady a tam“ neexistuje – jen málo kdo viděl svoji výplatu ve formě bankovek pečlivě vyložených na stůl, a přesto věříme, že peníze vyděláváme. Finanční prostředky na účtu v bance nejsou o nic méně skutečné než ty, které nosíme v peněžence. Pokud s někým máme konflikt během komunikace přes Facebook, nemůžeme se při setkání na obědě tvářit, že se nic nestalo atp. Fyzický svět a kyberprostor tvoří jeden neoddělitelný celek.

Online komunikace a spolupráce přináší mnoho nových a možná nečekaných momentů a to jak těch pozitivních, tak také negativních. Je spojená s velkými výzvami a možnostmi, jako je budování online komunit, studijních spolků, rozvíjeních se občanský aktivismus nebo možnost tvorby mezinárodních týmů. Vedle toho jistě stojí otázka náročného multikulturního prostředí, flame war, šíření hoax.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info