Informační potřeba v „běžném“ životě
Když uvažujeme o tom, co je téma, kterému se chceme věnovat, většinou hovoříme o nějaké informační potřebě, kterou bychom chtěli uspokojit. Ta může být buď explicitní (takže přesně víme, co chceme), a pak se můžeme snadno posunout k vyhledávání, hodnocení a organizaci informací, které nám s tímto uspokojením pomohou. A nebo je implicitní, nevyjádřená, zatím nejasná, a pak musíme využít různé cesty k tomu, abychom ji dokázali explikovat.
Informační potřeby mohou být akademického druhu („Jak vypadala každodennost na dvoře Václava II.?“) nebo i zcela každodenní:
- Z oblasti hudby: Chceme poslouchat playlisty na Spotify, které se nám budou líbit.
- Z oblasti stravování: Chceme jíst vegetariánská jídla.
- Z oblasti zpravodajství: Chceme vědět, co se děje ve Střední Africe.
- Z oblasti politiky: Chceme se dobře rozhodnout ve volbách.
- Z oblasti pracovního trhu: Chceme najít dobrou pracovní nabídku
V podobném výčtu by bylo možné pokračovat dlouho. Pokud bychom se podívali na jednotlivé položky, snadno zjistíme, že uspokojit některé může být snadné – najít si recepty na vegetariánská jídla zvládne na internetu asi každý. U jiných témat bude nutná nějaká specifická kompetence – třeba u Střední Afriky pravděpodobně nebude existovat příliš mnoho zdrojů v češtině a budeme tak muset vyhledávat anglicky a francouzsky.
Poslední dva body jsou ale zřetelně nejkomplikovanější – co to znamená dobře se rozhodnout ve volbách? Proces uchopení volebního lístku, vyznačení kandidátů, vložení do obálky a vhození do urny není to náročné. Problematické je, jak vybrat vhodná kritéria pro své rozhodování; je to konzervativně-liberální polarita, předchozí zkušenost se stranou, osobnosti nebo třeba nějaký detail, který je pro nás důležitý? Nic jako ideální strana neexistuje. A přesto je důležité se umět rozhodnout. Podobný problém je také u výběru práce nebo bytu.
Vlastně většina velkých rozhodnutí trpí tím, že je nelze jednoduše ohraničit a vymezit, že na jejich posuzování nemáme pevná kritéria, což snižuje možnost uspokojení informační potřeby. Postupovat tak, že si uděláme kompletní analýzu všech informací ke každé politické straně, nelze – to může dělat politolog, ale nikoliv volič, taková data nejsou dobrým základem pro rozhodování, protože je jich příliš mnoho a jsou obtížně porovnatelná.
Když říkáme, že informační gramotnost má vliv na kvalitu života, dobrý výběr práce nebo zdravotní gramotnost, nemáme tím na mysli nic jiného, než že si člověk osvojuje určitou zkušenost práce s informacemi v nerigidním, ale spíše kreativním pojetí, že dokáže vytvářet modely skutečnosti, které vedou k dobrým výsledkům, i když množství informací, se kterými může pracovat, je jen velice omezené.
Luciano Floridi říká, že množství informací je tak velké, že žijeme v Zettabytové době; dokážeme vidět jen droboučké patterny z dostupných informací a doufáme, že tyto patterny, malé fragmenty, často záměrně vyhledané jednotlivosti, dokážeme složit do obrazce, který nám umožní nejen adekvátně poznávat skutečnost, ale také dobře jednat.
Když budeme hovořit o tom, jak se liší výzkumnický a občanský pohled na svět, můžeme vycházet z perspektivy, kterou jsme zde naznačili; jako vědci potřebujeme pracovat s informacemi tak, abychom jasně popsali konkrétní fenomén nebo jeho aspekt. Jako občané se potřebujeme dobře a správně rozhodovat, což by mělo vést k jiným strategiím práce s informacemi i k odlišným způsobům definování informační potřeby.
Definování informační potřeby je v mnoha různých konceptech informačního chování nebo informační gramotnosti vnímáno jako začátek určitého iterativního procesu, během kterého postupně téma zpřesňujeme, dohledáváme informace, doplňujeme ho, obohacujeme o stále další a další dokumenty, které nám ukazují nové a nové perspektivy. Takový model funguje relativně často, většinou tehdy, když jsme do tématu již nějakým způsobem ponořeni, když mu rozumíme a „vyzobáváme“ si z něj zajímavé fragmenty. Avšak mohou nastat situace, kdy je těžké téma najít a ohraničit, nebo kdy se nabízí příliš mnoho cest, jak postupovat. Jde jen o některé příklady situací, ve kterých může být praktické využít některé kreativní techniky, které s hledáním nápadů mohou pomoci.
