Nástroje a úkoly

Jednou z nejjednodušších možností jak propojovat různé aplikace, a tak vytvářet nové možnosti jejich využití, je práce s nástroji jako je Zapier, Microsoft Flow či nejjednodušší a nejpopulárnější IFTTT. Ty umožňují snadno integrovat více služeb dohromady, a tím efektivně sdílet data nebo funkce. Ukazuje se, že právě automatizace procesů může být jednou z cest, jak zvýšit efektivitu různých činností v kontextu využití ICT.

Jiným příkladem jsou virtuální asistenti, kteří se mohou věnovat rozličným úkolům, které nemusí dělat člověk. Amazon vyvíjí Alexu, což je komplexní systém integrovaný do chytré domácnosti, který umožňuje automaticky nakupovat, vyhledává informace nebo odpovídá na otázky uživatele. Nesmírně zajímavým produktem je také MycroftAI, který má funkce primárně vyvíjené komunitou, takže reagují na potřeby jeho uživatelů „zespodu“.

Se systémy, které využívají umělou inteligenci a mohou člověku pomáhat řešit komplexní obecné situace, je dnes možné pracovat bez nějakých specifických bariér. Pro techničtěji orientované uživatele je k dispozici TensorFlow, což je komplexní systém pro strojové učení, který je otevřený a existuje k němu bezpočet modulů i návodů. Například pro tvorbu chatbota člověk dnes kódovat nebo dokonce programovat nepotřebuje (nebo jen minimálně), stačí využít služby jako Chatfuel či Botsify.

Klíčové je v dnešní době umět využívat různé nástroje, které slouží pro konzumaci návodů či rady nejrůznějšího druhu. Mimo obligátní WikiHow nebo technicky zaměřený How-To Geek, existují velké platformy, z nichž asi nejznámější je Quora či dříve populární Answers od Yahoo!. Pokud chce člověk naopak nějaké návody vytvářet, jistě se mu budou hodit různé aplikace pro záznam obrazovky, jako jsou FlashBack Express, OBS Studio či Apowersoft Free Online Screen Recorder. Pro rozsáhlejší projekty je pak možná praktické mít vlastní instalaci MediaWiki nebo její hosting, třeba na Wikidot či Wiki Spot.

Digitální technologie je také možné spojit s různými oblastmi kreativních technik či přístupů. Zřejmě nejznámější jsou myšlenkové mapy, které zachycují vztahy mezi jednotlivými pojmy a vytvářejí z nich (podle předem daných pravidel) logické či asociační struktury. K dispozici je iMindmap, což je nástroj vyvíjený autorem myšlenkových map Tony Buzanem, populární je také nevzhledný FreeMind či hezčí Xmind, z online nástrojů je možné doporučit Coggle.it či Mindmaster. Tím, že k mapám je možné mimo pojmů doplňovat také soubory či odkazy, získává mapování zcela nový rozměr.

Pro analýzu problémů je možné (a často i velice praktické) užít různé digramy či schémata. V této oblasti je nabídka různých nástrojů skutečně bohatá – Lucidchart, Gliffy, Cacoo, Draw.io. Pokud preferujete nástroje instalované či obecně desktopové, doporučit je možné MS Visio, SmartDraw či yEd Graph Editor.

Zajímavou oblastí jsou také minimalistické editory textu, které se snaží člověku v tvůrčím procesu co nejméně překážet, jako je Write!, Ulysses či CalmlyWriter. Tyto minimalistické editory pracují s myšlenkou, že technologie by měla uživatele co nejméně rozptylovat a odvádět od toho, aby se věnoval skutečně předem stanovené činnosti.