E-kniha jako produkt: jaké má knihovna možnosti?

Současný trend poklesu výpůjček klasických knih je celosvětový, Česká republika není výjimkou

Můžeme také stejný klesající trend výpůjček papírových knih porovnat s počtem stažených e-knih v konkrétním prostředí Městské knihovny v Praze:

Zároveň však knihovny procházejí v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven transformací v místa setkávání, živých akcí i platforem pro vytváření nových věcí. Opět můžeme ilustrovat na stoupajícím počtu návštěvníků vzdělávacích a kulturních akcí v Městské knihovně v Praze (s výjimkou let 2020 a 2021 v důsledku uzavírek spojených s opatřeními v reakci na pandemii onemocnění covid-19): [1]

Proč je toto porovnání důležité? Z hlediska nákladů se tyto tři oblasti služeb knihoven (půjčování knih, e-knihy a návštěvy) zásadně liší. V průzkumech zaměřených na návratnost investice do veřejných knihoven zjišťujeme, že:

• Čtenáři v průměru navštíví MKP čtrnáctkrát za rok, stráví zde 21 minut a tuto návštěvu v návaznosti na konzumované služby oceňují na 653 Kč.
• Čtenáři e-knih tvoří v knihovnách různého typu a geografického umístění (Praha, Liberec, Písek, Vsetín) 22–41 % všech uživatelů, využijí 13–17 e-knih a jejich ochota platit za výpůjčku e-knihy je v průměru 33–39 Kč, v případě stažení e-knihy bez registrace dokonce 57–65 Kč.
• V roce 2020 bylo registrovanými uživateli MKP oceněno více než 14 tisíc konkrétních výpůjček knih – v průměru tito lidé vyjádřili ochotu zaplatit za tuto výpůjčku 62 Kč.

Co to vlastně znamená? Veřejné služby knihoven oceňují jejich uživatelé různě, data z posledních několika let však jednoznačně ukazují, že pro čtenáře je z pohledu ochoty platit za danou službu srovnatelná hodnota knihy papírové a elektronické, zároveň však významně větší hodnotu má pro uživatele návštěva knihovny (653 Kč vs. 33–65 Kč). Při úvahách o zaměření cílů řešeného projektu tedy vycházíme z této úvahy, kdy se snažíme blíže prozkoumat možnosti zpřístupnění e-knih v knihovnách a zároveň o takové službě přemýšlet v kontextu návštěvy či komunitním přesahu.

Knihovny v České republice mají v současné době 3 základní možnosti, jak začít nabízet e-knihy:

1. Akvizice e-knih (knihovna jako distributor)
2. Odkazování na zdroje s otevřeným přístupem (knihovna jako agregátor)
3. Vydávání e-knih (knihovna jako producent)

Tyto tři možnosti si ve stručnosti popíšeme v dalších částech s cílem sumarizovat základní informace z dosavadní praxe v MKP.

Shrnutí

Trend ve výpůjčkách papírových knih jednoznačně klesá a stejně tak i celospolečenská hodnota takové služby: knihovny nemohou do budoucna zůstat půjčovnami knih. Koncepce rozvoje knihoven přirozeně akcentuje nové rozměry knihovních služeb – vzdělávací funkci knihoven a jejich roli místa pro setkávání. Globální pandemie onemocnění covid-19 do tohoto mixu přidala výraznou celospolečenskou akceleraci trendu využívání a rozvoje digitálních služeb. Knihovny čeká transformace: z místa, kde jsou informace a zážitky uloženy a poskytovány, v platformu, kde nový obsah aktivně vzniká. Jednou z možností je zpřístupnění e-knih jako služby s výhodným poměrem návratnosti investice.

Reference

[1] Zpracováno na základě dat zveřejněných Národní knihovnou ČR na webu https://ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/statistiky/prehled-vybranych-ukazatelu-nekterych-siti-knihoven-v-cr-od-r.-1993