Publikování
Když se řekne publikování, může se v nás ozvat, že snad publikování není pro nás, ale pro někoho jiného, lepšího, zkušenějšího. Opak je ale pravdou, neboť právě publikovanou tvorbou můžete dosahovat rozvoje. Publikováním také budujete své vlastní jméno.
Odborné časopisy
Byla by velká škoda myslet si, že odborné časopisy jsou studentům nedostupné. Opak je pravdou! V publikování nezáleží na titulu, ale kvalitě výstupu. Časopisy jsou různé, pokud si vyberete vhodnou úroveň, můžete s publikováním začít už na bakaláři. Publikovat můžete také se svými vyučujícími.
Jak najít vhodný časopis?
Pro svůj obor musíte většinou vyhledat časopisy individuálně nebo natrefit na oborový seznam časopisů. Zahraniční časopisy můžete tematicky hledat v databázi SciMago. Časopisy vám jistě poradí také vyučující.
Časopisy můžeme v základu rozdělit na nerecenzované odborné časopisy, recenzované odborné časopisy a impaktované časopisy. Informaci o zařazení časopisu najdete typicky na jeho stránkách nebo v databázi časopisů typu SciMago. Rozdíl mezi druhy časopisů je v jednom z kritérií kvality pro odborné časopisy. Za to je považováno recenzní řízení, tedy jistá míry kontroly kvality dvěma nezávislými hodnotiteli a impakt faktor, to znamená průměrná citovanost článků v časopise.
Příklady časopisů
Nerecenzovaný odborný časopis
Recenzovaný odborný časopis
Impaktovaný časopis (seznam českých impaktovaných časopisů)
Knihy
Můžete publikovat knihu? Ano! Můžete. Nemusíte čekat na životní veledílo, pamflet, ani na rozsáhlé výzkumy. Můžete publikovat i menší, jednodušší věci, které mohou být stejně užitečné pro vybrané publikum.
Ke knize či e-knize se můžete nejsnáze dopracovat například těmito způsoby:
> Kniha z blogových příspěvků – pravidelně blogujte na ohraničené téma. Až bude příspěvků dostatek, knihu si vysázejte a vydejte v malém nákladu. Např. blogový projekt Digitální Bloomova taxonomie na Tumblr byl základem ke knize Pedagogicko-psychologické otázky on-line vzdělávání.
> Kniha z diplomky – pokud se vám diplomka povedla, zamyslete se nad její publikací. Využít můžete také studentské soutěže, které mohou pokrýt náklady. Jednu takovou pořádá například nakladatelství Academia. Příkladem publikované diplomové práce v online podobě jsou Vybrané kapitoly z umělé inteligence ve vzdělávání.
> Kniha autorského kolektivu spolužáků/kolegů – např. Kolekce dostupných LMS prostředí.
Blogování a tvorba webových stránek
Blogování je dobrým způsobem, jak se rozepsat, ale také jak vytvořit komunitu čtenářů, ukázat své schopnosti, popularizovat téma, rozvíjet diskusi. Začít můžete několika kroky. Jedním z nich je výběr redakčního systému. V současnosti můžete velmi dobře fungovat na platformě, která nabízí free verzi.
První blog můžete pochopitelně začít jako pískoviště – budete trochu naslepo zkoušet, jaký formát vás baví. Postupně byste se měli snažit formulovat téma a cílovou skupinu, abyste mohli zaujmout konkrétní čtenáře, ale také abyste sami upřeli pozornost k něčemu konkrétnímu a ohraničenému, v čem můžete postupovat více do hloubky.
Snažte se publikovat s pravidelností. K propagaci můžete využít své sociální sítě. Prvními čtenáři nejspíš budou spolužáci, kamarádi nebo kolegové, což je výhodné v tom, že můžete získat rychlou zpětnou vazbu.
Pokud se vám podaří v psaní vytrvat, nezapomeňte blog propagovat v životopise i v digitálním portfoliu.
Redakční systémy
WordPress.com
V současnosti je Wordpress asi nejpoužívanějším redakčním systémem, na kterém běží asi třetina webů na internetu. V základní verzi vám nabízí 3 GB prostoru k užívání zdarma. Založit a provozovat blog na wordpress.com je díky nabídce stovek šablon jednoduché. Jiná situace je u wordpress.org, kde je nutné si WordPress nainstalovat na vlastní server (návodů je ale k dispozici dostatek) a starat se o jeho aktualizace.
Drupal
Drupal je dalším populárním redakčním systémem, který si jeho uživatelé chválí především pro široké možnosti práce s designem webu. Jednotlivé funkce se přidávají pomocí tzv. modulů, z nichž je většina zdarma.
Tumblr
Tumblr je variantou pro méně náročné uživatele, kteří hledají jednoduchou a bezplatnou možnost sdílet svůj obsah. Založení blogu na Tumblr trvá jen několik minut a množství příspěvků, které na něj můžete umístit, není nijak omezeno. Tumblr klade důraz na sociální interakci a vysokou estetickou kvalitu blogů.
GitHub
Další zajímavou platformou pro sdílení textového obsahu je GitHub, který je využíván především pro sdílení zdrojových kódů. V současné době je však GitHub často propojován se službami, které z něj díky vlastnímu rozhraní pro tvorbu textu vytváří docela sympatickou možnost pro sdílení textu. Jednou z těchto služeb je TinyPress.
Služby webových portálů
Necítíte se na tvorbu a provoz vlastní webové platformy? V takovém případě je nejjednodušší možností založit si profil na některém z webových portálů, které umožňují uživatelům vytvořit si blog přímo v jeho vlastním rozhraní. Výhodou tohoto řešení je jednoduchost a rychlost. Za nevýhodu lze považovat nízkou autonomii a nemožnost ovlivnit fungování platformy – pokud se provozovatel rozhodne web zrušit, nenávratně zmizí i váš obsah.
Příkladem mohou být studentské časopisy například halas! studentů Fakulty sociálních studií nebo Inflow studentů KISKu. Specifickým časopisem je také EDTECH KISK ve kterém publikují své přípravy studenti určitých předmětů. Podobnou možnost můžete hledat ve svém oboru nebo ji sami iniciovat.
Dalším příkladem může být Metodický portál RVP.cz – inspirace a zkušenosti učitelů. Na tomto portálu můžete najít tisíce článků vztahujících se ke vzdělávání a stát se jedním z přispěvatelů.
Root je webový portál zaměřený na technologie. Technologické časopisy rozhodně nejsou na čtení či publikaci jen pro informatiky. Můžete publikovat o technologiích ve vzdělávání, o filosofii a umělé inteligenci, e-health atp.
Wikipedie
Smysluplnou činností je kromě typického čtení hesel na Wikipedii také jejich vytváření a editace. Je vhodné myslet na to, že Wikipedie, obzvláště jazykově omezená jako česká, se sama nenaplní. Kolik hesel je v dané jazykové mutaci a jaká je jejich kvalita, se odvíjí od toho, jak jsme ochotni hesla vytvářet a vylepšovat. Hesla můžete vylepšovat či zakládat samostatně, nebo se můžete zúčastnit například projektu Studenti píší Wikipedii, do něhož se zapojila také Masarykova univerzita. Témata si můžete vybírat dle vlastního uvážení, nebo třeba ze seznamu nedostatečně pokrytých témat, jejichž mapování je jednou z aktivit právě zapojených studentů.
Zkuste si na Wikipedii vytvořit účet a jedno heslo upravit třeba jen doplněním jedné věty – uvidíte, že je to snadné. Využít můžete také alternativy Wikipedie jako je Wikisofia, nebo vlastní oborová Wiki.