Když vyhledáváte dokumenty, které jsou pro vaše téma důležité, téměř vždy narazíte na značné množství zdrojů, jimiž se musíte co nejrychleji probrat a rozdělit je na užitečné a neužitečné.

Smyslem rychločtení není zapamatovat si obsah nebo o něm nějak analyticky přemýšlet, ale získat základní představu o tom, jaké informace konkrétní dokument obsahuje. Takový přístup k textu vám umožní vybrat z nashromážděného množství zdrojů ke studiu například dvě monografie, kterým byste se chtěli v průběhu nějakého kurzu věnovat. Různé metody a techniky čtení můžete při interakci s odborným textem střídat – například v případě monografie čtete metodou rychločtení, a když narazíte na složitou nebo zajímavou pasáž, můžete ji pročíst některou z aktivních čtenářských metod.

Rychločtení je souborem řady kompetencí a věnovat se mu má cenu také proto, že může odbourat řadu chyb, kterých se jako čtenáři dopouštíte také při běžném čtení – jedná se například o schopnost soustředit se na čtení v hlučném prostředí, krátké oční fixace, pomalé čtení atp. Tak jako v jiných oblastech také u rychločtení platí, že trénink dělá mistra – ani nejlepší příručka nebo kurz vás nenaučí rychločtení, pokud jej nebudete systematicky a pravidelně trénovat.

Obecně je dobré soustředit se na tři oblasti tréninku:

• Zrakové rozpětí – lapidárně řečeno jde o to, jaká je úhlová velikost, kterou jste schopni zrakem přehlédnout. Je to důležitý parametr, protože pokud musíte při čtení příliš hýbat očima, nebo dokonce celou hlavou, má to velký vliv jak na rychlost čtení, tak také na soustředění a chybovost. Zrakové rozpětí můžete trénovat téměř mechanickými cvičeními, je to dovednost více fyzická či anatomická než kognitivní.
• Zraková fixace – zatímco předchozí kategorie byla objektivizovatelná, se zrakovou fixací je to horší. Kolik znaků nebo slov je člověk schopen přehlédnout najednou? Po jak velkých blocích textu čte? Špatní čtenáři čtou po jednotlivých slovech, dobří po pěticích či šesticích slov. S délkou zrakové fixace se nejen zvyšuje rychlost čtení, ale také se zlepšuje porozumění textu a kontextu, protože text najednou nazíráte ve větším rozsahu.
• Rychlost čtení – je to sice nejsledovanější, ale ne právě nejdůležitější parametr čtení. Obecně se tvrdí, že rychlost čtení odpovídá počtu slov za minutu, která člověk umí přečíst s 80% porozuměním. To je u odborného textu zcela jiný parametr než v případě beletrie. Běžný postup by měl být takový, že trénujete zrakovou fixaci a rozpětí, ale s rychlostí spíše experimentujete – tedy zkoušíte, kam až můžete s rychlostí četby jít, abyste textu stále rozuměli.

Všechny zmíněné čtenářské kompetence lze trénovat například v online aplikaci Rozečti.se. Vyzkoušejte si zdarma, jak rychle čtete.

S ukazovátkem (které může v domácím prostředí nahradit např. pletací jehlice) můžete cvičit zrakové rozpětí i oční fixaci. Vezměte si dvě jehlice, dejte jejich hroty k sobě tak, aby se dotýkaly přibližně metr před vašima očima, a pak je začněte pomalu oddalovat. Při tom se snažte dívat se na obě špičky současně, dokud je to jen možné. Jakmile je vidět přestanete, vraťte je opět k sobě a cvičení opakujte. Po deseti sadách si udělejte přestávku.

Oční fixaci můžete trénovat tak, že zkoušíte sledovat hrot ukazovátka při jeho pohybu. Doporučujeme vám plynulé pohyby, jako je například kroužení nebo kreslení „osmiček“. Je přitom nutné, abyste hrot sledovali přesně.

Jednotlivé postupy, které se věnují rychločtení, se liší v řadě technických detailů. Například Tony Buzan doporučuje pro čtení používat ukazovátko. Prst není vhodný, ale stylus nebo pletací jehlice je pro čtení ideální – víte, kam se máte dívat, nedělají vám problém přechody mezi řádky (což je zajímavé, neboť u malých rychlostí s tím většina lidí problém nemá), pohyb ukazovátka je plynulý a pomáhá vám udržovat tempo. Především začátečníci mohou mít problém v tom, že čtou sice rychle, ale nikoli plynule, což právě ukazovátko pomáhá kompenzovat. Naopak český tým portálu Rozečti se považuje ukazování si pozice v textu za jednu z častých chyb, které je třeba tréninkem odstranit. Vyzkoušejte, co bude fungovat právě vám.

Na čem se naopak shodnou téměř všichni, jsou základní podmínky pro čtení. Je dobré zvolit nějakou pohodlnou polohu (Tony Buzan doporučuje klekátko, ale je to vcelku jedno, záleží skutečně na vašem pohodlí), ve které můžete sedět pěkně zpříma, jako kdybyste hráli na klavír. Druhý důležitý parametr je osvětlení, které má být dostatečné, ale nijak agresivní nebo oslnivé. Ideální vzdálenost od textu by měla být 30-50 centimetrů podle velikosti textu a kvality vašeho zraku.

Rychločtení představuje jednu z nejdůležitějších studijních kompetencí, které souvisí se čtením, především tím pasivním. Dá se dobře trénovat a pokroky jsou rychle viditelné. Tato technika vám umožňuje mít dobrý přehled o literatuře, získávat kontext a souvislosti a současně se systematicky věnovat tomu, co je pro vás skutečně zajímavé a důležité.