Tři základní funkce a aktivity

Jakým způsobem můžete pracovat s textem v digitální podobně do velké míry ovlivňuje nástroj, který pro jeho čtení zvolíme, ale také formát, ve kterém ho máme. Téměř vždy lze pracovat nejméně se třemi základními funkcemi. Způsob, jak je budete využívat je na vás. Ale pro inspiraci vás můžeme opět trochu navést:

Záložky lze používat pro rychlou orientaci v textu - označovat jimi důležité kapitoly, ke kterým se chceme vracet, nebo prostě jen místa, kde jsme skončili se čtením. V takovém případě ale doporučujeme záložku po opětovném čtení “přesunout” (tedy odebrat v začátku a dát na místo, kde znovu přestaneme).

Zvýraznění lze užít pro označení toho důležitého, případně částí, které chceme dále využívat. Lze je snadno všechny zobrazit a procházet jimi.

Poznámky se hodí tam, kde chceme říci, co s textem dělat dále, jak ho použít, že si zde chceme něco dalšího dočíst dohledat. Zvláště, pokud čtete na čtečce nebo v tabletu, budete s nimi asi poměrně šetřit. Hodně je ale oceníte, pokud se budete k textu vracet po delší době.

Uvažte, zda se k textu budete ještě někdy vracet, či nikoli. V prvním případě se asi vyplatí být celkově pečlivější, v druhém může být práce s poznámkami a zvýrazňováním více “odbytá” a můžete více spoléhat na svoji paměť.

Značky, vpisky, zvýraznění

Zřejmě nejjednodušší metodou aktivní práce s textem je využívání různých značek, symbolů a barev přímo v textu. Řada lidí považuje knihu nebo jiný psaný text za něco téměř posvátného, do čeho se nemá nijak zasahovat. Pokud j to i váš případ, zkuste se tohoto postoje zbavit, neboť je z hlediska aktivního přístupu ke čtení více než nepraktický.

Digitální technologie umožňují snadno pracovat také s digitálními texty. Nutno říci, že lépe než s papírovými, neboť nabízí jak větší množství nástrojů na úpravy, tak také možnost některé informace skrýt, nebo si je naopak všechny souhrnně vytáhnout a použít. Jakkoli záleží na vkusu čtenáře, u odborných textů velice doporučujeme pracovat s digitální variantou. Někdo má rád obě verze dokumentu vedle sebe – z papírové pouze čte a do digitální poznámkuje, což je také možný přístup.

Podle charakteru textu a jeho struktury je dobré najít vlastní systém, v němž budete s textem pracovat. Lze užít například vícebarevné zvýrazňovače – zelenou si označovat místa, se kterými nemáme žádný problém, červeně ta, kterým nerozumíme, a žlutě místa, s nimiž plánujete dále pracovat, něco si k nim dočíst a připravit. Další barva může označovat klíčová místa v textu, která si chcete zapamatovat nebo budou stát jako jeden z pilířů dalšího výkladu či argumentace.

Mimo samotné zvýrazňování textu barvami velice doporučujeme do textu psát – například odvození daného vztahu, informace, které jste k textu načetli, získali odjinud nebo ve školním prostředí zazněly na přednášce či cvičení. Tyto poznámky do textu jsou důležité jak pro opakování a hlubší reflexi textu jako takového, tak v kontextu práce s pamětí.

I.N.S.E.R.T.

Jednou z nejjednodušších metod práce s textem pomocí značek je metoda I.N.S.E.R.T. Je založena na tom, že si text nejprve pozorně přečtete a pak vyplníte tabulku, ve které jsou čtyři kategorie symbolů (někomu může vyhovovat přístup, kdy tabulku vyplňuje průběžně během psaní):

• Fajfka označuje fakta, která jsou pro vás již známá. Na první pohled by se mohlo zdát, že nemá smysl věnovat jim větší pozornost, ale umožňují vám zasadit přečtené do širšího kontextu vašich předchozích znalostí.
• Mínus označuje informace nebo tvrzení, které jsou v rozporu s vaším přesvědčením, nebo představou o tématu. Jde o prvky textu, s nimiž je třeba nejvíce pracovat. Vhodně zvolený text dokáže odhalit chybné předchozí představy, takže vede k dobrému pochopení celé problematiky.
• Plus označuje informace, které byly pro čtenáře v textu nové a jsou mu jasné. Ideální učební text by takových informací měl obsahovat co nejvíce.
• Otazník označuje místa v textu nejasná nebo těžko pochopitelná, o kterých byste se chtěli dozvědět více. Dobrý text, který je adekvátně vybraný, by takových míst měl obsahovat jen několik. Otevírá ale čtenář i prostor pro vlastní aktivitu další práci s informacemi.

Smyslem je získat základní přehled o tom, jaký text byl, a vytvořit si odrazový můstek pro další interakci s ním. Nabízí se společná práce více lidí, kteří přečtou text, vytvoří tabulku a o zjištěních mohou následně diskutovat a pomáhat si – v takovém případě vzájemným učením se – například při porovnávání různých textů a v nich míst označených mínusem. Jinou variantou využití může být strukturované přemýšlení nad textem jako jednoduchým nástrojem, díky němuž se u textu zdržíte trochu déle než obvykle. Lze jej užít pro základní analýzu vybrané kapitoly z dokumentu, kdy si otestujete, zda jste schopni testu porozumět, případně není-li pro vás naopak příliš triviální. 

Pokud používáte nějaké digitální nástroje, pak je výhodné v nich zpracovat tabulku (což například OneNote umí pěkně) a s jednotlivými položkami pracovat jako s URL odkazy. Díky tomu získá text zajímavé reference a souvislosti. V takovém případě uspořádejte text a tabulku v poznámkách tak, aby byly těsně u sebe a umožňovaly aktivní práci s textem.

PQRST

PQRST je metoda aktivního čtení spočívající v pěti krocích, které na sebe navazují. První a poslední pracují s celým textem, prostřední tři můžete aplikovat na kratší části, například na jednotlivé kapitoly. Čím méně máte zkušeností, tím pečlivěji celý postup aplikujte. S přibývajícími zkušenostmi budete více provazovat jednotlivé kroky tak, že nebude velký rozdíl mezi fází ST a PQ.

Zřejmě nikdo tuto metodu neaplikuje celou pokaždé, když chce číst odborný text. Hodí se však mít ji „osahanou“, protože umožňuje o textu aktivně přemýšlet a dobře s ním pracovat.

PQRST se skládá z těchto fází, kterým se postupně věnujete: