Jak může mapa vypadat?

Pár zásad pro funkční mapu:

• Používejte klíčová slova, vyhněte se větám. Příliš dlouhé výrazy omezují volný tok asociací.
• Nemějte obavy z vyjadřování se obrázky. Názorné zobrazení má pro mozek vyšší hodnotu než slovo.
• Pokud se některé pojmy ve vaší mapě opakují, vymyslete si pro ně obrázkový kód a ten používejte. Ušetří vám to opakované vypisování téhož.
• Větve veďte křivě, pokuste se je zakreslit tak, jako byste kreslili strom. Rovnými čarami mozek nudíte a neumožňujete mu aktivně pracovat.
• Každou hlavní větev namalujte jinou barvou. Barvy stimulují kreativitu a vašim mapám dodají živost. Stejně tak střídejte velikosti větví, čar i obrázků.

Tvořte mapu na papír i online.

Myšlenkové mapy je možné tvořit ručně nebo pomocí některého z online nástrojů. Online nástroje mají oproti ruční tvorbě řadu výhod, především možnosti rychlé editace, exportu do různých formátů, snadnější spolupráce více osob na jedné mapě (umožňuje-li to konkrétní nástroj) a efektivnějšího sdílení.

Jak probíhá vyhodnocení myšlenkové mapy?

Na nově vytvořenou mapu se pozorně podívejte. Jaká klíčová slova jste zvolili pro popis jednotlivých větví? „Zabrousili“ jste v rámci některé větve do oblasti, která by vás předtím nenapadla? Jsou mezi výrazy v jednotlivých větvích nějaké souvislosti? Je možné některý z vedlejších pojmů v práci více rozpracovat? Vezměte si tužku a spojujte, přepisujte, proškrtávejte. Pokud jste byli při tvorbě mapy důslední, jistě bude výsledkem aspoň jeden zajímavý námět na váš budoucí odborný text.

V případě myšlenkové mapy věnované Shakespearovi vidíte, že boční větve se rozběhly mnoha různými směry od typu verše, který Shakespeare používal, až po autorův rodinný život. Když si vezmete na pomoc pojmy, ke kterým jste se tímto způsobem dopracovali, dokážete téma formulované jako William Shakespeare efektivně konkretizovat.

Po vyhodnocení myšlenkové mapy se tak můžete rozhodnout, že budete psát práci např. na téma:

• William Shakespeare jako otec;
• Ženské postavy v Shakespearových tragédiích;
• Srovnání filmové adaptace Zkrocení zlé ženy s divadelní hrou.

Autorem techniky myšlenkových map je Tony Buzan. Na téma myšlenkových map napsal řadu publikací, z nichž můžeme doporučit např. knihu Myšlenkové mapy. U nás se problematikou myšlenkových map zabývají Michal Černý a Dagmar Chytková, od nichž si můžete přečíst publikaci Myšlenkové mapy pro studenty.

Smyslem této kreativní techniky je vygenerovat co největší množství nápadů během omezeného času. Pokud se tedy při hledání problému, který byste mohli ve své práci řešit, ocitnete ve slepé uličce, může pro vás brainstorming být tím pravým řešením.

Brainstorming vznikl v roce 1939 jako kreativní technika určená primárně pro skupiny. Jeho podstata tkví v přesvědčení, že ve skupině jsme schopni přijít s více nápady než jednotlivě. Pravidla skupinového brainstormingu se jen mírně liší od jeho individuální varianty. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že skupina má k dispozici facilitátora, který brainstorming řídí: kontroluje čas, zapisuje nápady a během fáze vyhodnocení působí jako „prodloužená ruka“ skupiny. Při klasické verzi účastníci své nápady sdělují nahlas, na rozdíl od skupinového brainwritingu, kdy je sami zapisují.

Princip brainstormingu je jednoduchý. Po předem určenou dobu si na papír zaznamenávejte všechno, co vás k vašemu tématu napadne. Mohou to být související pojmy, asociace, obrázky, emoce, zkrátka cokoliv. Při vymýšlení pojmů se nijak neomezujte, množství ani forma zápisů nejsou nijak definovány. Jediné, co je od začátku pevně dáno, je téma (ve vašem případě oblast, které byste se rádi věnovali nebo o níž byste rádi odborně psali) a časový limit, po který zaznamenáváte své nápady.

Jdete brainstorming vyzkoušet? Držte se tohoto postupu:

• Definujte si téma, kterému se chcete v rámci techniky věnovat. Napište si ho na papír před sebe, ať je máte stále na očích. Ukázkovým tématem jsou Nové technologie.
• Před začátkem brainstormingu se „rozcvičte“. Je třeba, abyste se zbavili všeho, co vám brání svobodně myslet. Zameditujte si nebo si udělejte rychlé asociační cvičení.
• Stanovte si dobu, po kterou budete techniku provádět, a dodržte ji. Časový limit vám pomůže ze sebe dostat to nejlepší. Doporučený časový limit na brainstorming je mezi 5 a 30 minutami.
• Vezměte si tužku a brainstormujte!
• Po skončení časového limitu zhodnoťte výsledky.

Brainstorming je svobodná technika, která má jediné pravidlo – a sice to, že žádná pravidla nejsou. Obecně je možné pojmenovat čtyři základní zásady brainstormingu:

• Ve fázi zapisování nikdo nápady nijak nehodnotí ani nekritizuje, to je ponecháno až na konec.
• Kvantita převažuje nad kvalitou. Čím více nápadů zvládnete vymyslet, tím lépe.
• Neexistují dobré a špatné nápady, v této fázi jsou si všechny rovny. Zapisují se i takové nápady, které se jeví jako hlouposti.
• Jeden nápad může inspirovat druhý, proto své myšlení nijak neomezujte.

Nezapomeňte, že brainstorming je čistě subjektivní, proto se nebojte asociací, které s tématem třeba ani formálně nesouvisejí.

Nezapomeňte nápady zpracovat.

Po ukončení brainstormingu přichází fáze zhodnocení vytvořených nápadů. Tato fáze je extrémně důležitá, protože bez řádného zhodnocení se z brainstormingu stává jen samovolné plácání nápadů, které vás nikam nedovede.

Nyní tedy před sebou máte papír popsaný spoustou slov, v nichž většinou nevidíte velký smysl. Jak nejefektivněji z tohoto balastu vybrat skutečně dobré nápady? Způsobů je několik:

• Kombinujte. Pokud jsou si některé nápady podobné, nebo dokonce identické, spojte je dohromady.
• Kategorizujte. Je možné nápady na základě nějakého aspektu rozdělit do skupin?
• Udělejte to. Pomůže vám to nové nápady utřídit.
• Experimentujte. Co se stane, když dáte dohromady dva zdánlivě nesouvisející pojmy?
• A co když k nim přidáte třetí?

Důsledně provedený brainstorming i vyhodnocení by měly přinést minimálně jeden zajímavý nápad.

Pro vyhodnocení výsledků kreativních technik můžete využít také některou z hodnoticích technik.