Jak tvořit myšlenkové mapy?
Na tomto místě se podíváme na způsob tvorby myšlenkových map a na možnosti jejich použití.
Tvorba myšlenkových map není v zásadě nic těžkého, neboť jde o nástroj, který dnes běžně používají žáci na prvním stupni základní školy. Postup je možné rozdělit do následujících kroků:
- Začněte ve středu papíru, který bude položený na šířku. Tím rozšíříte hranice svého myšlení a nebudete se cítit tak stísněni. Do středu napište slovo, kterému se chcete věnovat, případně jej můžete doplnit obrázkem.
- Obecně se doporučuje užívat co nejvíce obrázků, symbolů či dalších značek, které vám pomohou v chápání mapy a jejím používání. Zaveďte si takový systém, který vám bude co nejvíce vyhovovat. Obrázky pomáhají v hledání dalších asociací, které nemusíte mít vždy navázány na dané slovo.
- Pro každou větev používejte jinou barvu. Opět jde o stimulaci myšlení. Když máte nápad, tak se jej držte, mapa nemusí být vyváženým stromem, ale spíš by měla být representací vašich nápadů.
- Nekreslete rovné čáry či slova do bublinek. Každé slovo by mělo mít vlastní část větve, která by měla vypadat organicky. Může se různě vinout, zužovat se od středu ke koncům atp. Náš mozek nemyslí pravoúhle.
- Každé slovo může být základem pro další větvení, nebojte se toho využít. V některých fázích kreativního procesu mohou jistým lidem pomáhat i emočně zatížené pojmy, vzpomínky, … jakkoli je možná do odborného textu nevyužijete, mohou vám pomoci se s myšlením posunout dále. Častým problémem především v akademickém prostředí je, že se lidé snaží užívat čistě odborné terminologie, která člověku není vlastní natolik, aby díky ní mohl kreativně přemýšlet. V takovém případě se jí můžete pokusit vyhnout nebo jí v mapě přisoudit okrajovou roli.
- Dejte si na mapu nějaký čas, a to hlavně ze začátku. Nováčci mají problém s tím, že buď mapu dělají příliš rozsáhlou v jednom směru a na další se již nedostane (nejsou schopni opustit lineární myšlení), nebo naopak s tím, že mapě věnují málo času. Pokud jste žádnou mapu nikdy netvořili, je pět až deset minut dobrým odrazovým můstkem.
- Až skončíte se psaním, tak si dejte pauzu. Během pěti minut si můžete odpočinout, zajít na vzduch nebo si dát něco dobrého k jídlu. Pak se k mapě vraťte a hledejte v ní důležité věci a souvislosti. Ty můžete označit symboly, šipkami či kroužky. Nebojte se do mapy zasahovat, případně některé věci dále rozepsat. Mapa je pracovní nástroj, nikoli psychoanalytická metoda. Má vám být k užitku, podle toho s ní můžete také pracovat.
- Najděte si styl, který vám bude vyhovovat. Nenechte se svázat konvencemi a požadavky příruček. Je dobré podle nějakého návodu začít, ale to neznamená, že byste se jej museli nutně držet pořád. Zkuste se dívat na weby či blogy, které píší o myšlenkových mapách nebo sdílí zajímavé postupy či nápady.
- Zkuste experimentovat – kreslete v tichu i při hudbě, doma i v kanceláři, v kavárně i knihovně. Vyzkoušíte si, co vám vyhovuje a jaké prostředí je nejvíce stimulující pro váš mozek.
Jak je vidět, s tvorbou myšlenkových map může začít kdokoli a kdykoli. To, co je užitečné, je pravidelnost. Je to podobné jako v případě fyzických cvičení. Začátky mohou být bolestivé, neradostné a výsledky nemusí přicházet tak rychle, jak byste si přáli. Jednou mapou za měsíc či rok ale velký pokrok neuděláte. Jestliže se pro mapování rozhodnete, zkuste být pravidelní, aktivní a dělat to tak, aby vás to bavilo. Pak se z myšlenkové mapy stane silný a účinný pomocník.
Obecně platí totéž, co pro téměř všechny činnosti – je velice užitečné začít tak, abyste dodržovali všechna pravidla a doporučení. Ale současně pamatujte, že jakmile si celé „řemeslo“ tvorby vyzkoušíte a získáte zkušenost z hlediska jejich tvorby a vhodného designu, můžete si pravidla upravovat dle vašich potřeb.
Na tomto místě se pokusíme nabídnout několik tipů, jak tvořit myšlenkové mapy, které budou skutečně dobré a budou rozvíjet vaši kreativitu. Ač nemusíte všechny rady využívat, doporučujeme se nad nimi alespoň zamyslet, neboť vám umožní posunout se v oblasti práce s mapami dále.
Pracujte s obrázky. Spojení slov a obrázků aktivuje v mozku synapse, které běžně nejsou tak vytěžovány. Díky tomu získáte nové nápady, asociace a spojení, které vás při běžném uvažování nemohou napadnout.
Zvolte vhodný nástroj. Vytváříte mapy na tabletu, v počítači, nebo je kreslíte na papíře? Každý z přístupů má své nesporné klady a zápory, se kterými je třeba pracovat. Pro komplexní myšlenkové mapy pochopitelně zvolíme počítač, ale pro bezbřehé přemýšlení nebo, když chceme otevřít dveře kreativitě, většina lidí sáhne po papíře. Vyberte vždy takový nástroj, který bude nejlépe odpovídat vašim konkrétním představám. Využít můžete iMindmap nebo i bezplatné Coggle či XMind.
Zvolte vhodné prostředí. Každému při práci a přemýšlení vyhovuje něco jiného. Někdo vyžaduje ticho, jiný chce být mezi lidmi, další poslouchá během práce hudbu. Proti sobě stojí dva principy. První akcentuje klid, který je důležitý při práci. Především lidé, kteří mají problémy se čtením nebo soustředěním, jsou na ticho citliví. Naopak podnětné prostředí je inspirující, stimulující a může vést k nacházení nových spojení, která v našem mozku nemusela před tím vůbec existovat. Je dobré vyzkoušet si, co bude vyhovovat konkrétně vám, případně problémy se čtením a soustředěním zkusit tréninkem odstranit.
Kreslete „organické“ větve. Řada počítačových programů kreslí myšlenkové mapy téměř pravoúhlé a nepěkné. Estetické, organicky vypadající nerovné větve jsou pro podporu kreativního myšlení velice důležité. Doporučit lze v tomto ohledu papír nebo třeba iMindMap na počítači, který si s touto oblastí poradí velice dobře.
Každý umí kreslit. Velká část lidí má pocit, že myšlenkové mapy nejsou nic pro ně, neboť neumí kreslit. To ale není pravda, jde totiž o dovednost, kterou disponuje každý. Zkuste (především na začátku) pracovat s jednoduchými tvary a postupně můžete přidávat na obtížnosti. Možná z vás nebude Picasso, ale cvik a sebevědomí dokáží divy.
Používejte barvy. Barvy jsou důležité nejen z důvodu přehlednosti a estetického vjemu, ale umožňují vtáhnout do procesu rozhodování a přemýšlení také emoce, což může být důležité především pro hledání nových překvapivých řešení, která nevychází z běžných konceptů či vzorů.
Věnujte pozornost centrálnímu pojmu. Zkuste se zamyslet nad tím, zda je skutečně dobře zvolený nebo zda by se k němu nedal doplnit nějaký obrázek nebo grafický symbol. Centrální pojem definuje, čím se bude mapa zabývat, proto je třeba mu věnovat zvýšenou pozornost.
Čtěte a nechte se inspirovat. Je zbytečné objevovat kolo. Pokud se chcete myšlenkovým mapám skutečně věnovat, pak je dobré si o nich pravidelně číst a případně navštěvovat weby, které se tematice věnují. Dobře řešené myšlenkové mapy mohou být inspirací, která vaši práci posune dále. Nejde přitom o žádné kopírování či plagiátorství, ale o obyčejné studium toho, co vše lze s myšlenkovými mapami dělat. Dívejte se nejen na formu, ale také na obsah map, neboť i ten může být přínosný.
Nebojte se dát si pauzu. Máte za sebou intenzivní práci s myšlenkovou mapou a už vás nic nenapadá? Zkuste si dát krátkou pauzu. Odstup, zastavení či změna kontextu myšlení zpravidla pomůže odblokovat myšlení a otevře dveře dalším nápadům. Krátká pauza tak není prokrastinací či útěkem od práce, ale možností si odpočinout a najít jiné asociační struktury.
Možností, jak myšlenkové mapy využívat, je více a v našem modulu se budeme moci zaměřit jen na některé z nich. Obecně se ale nabízí především následující oblasti:
- Práce s nápady – myšlenkovou mapu lze využít jako nástroj pro definování tématu, hledání optimálního řešení nebo jako odrazový můstek při psaní diplomové práce. Podobně lze myšlenkové mapy využít také při brainstormingu nebo řešení problémů.
- Psaní poznámek – myšlenkové mapy umožňují psát poznámky nikoli lineárním způsobem, ale tak, že budou reflektovat logickou strukturu výkladu. Nejde o ideální způsob pro všechny situace, ale především tam, kde jsou k dispozici také skripta, nebo není důležitý lineární postup, jde o velice dobrou možnost využití.
- Správa úkolů – hodně lidí využívá myšlenkové mapy pro správu úkolů, time management atp. Vidí celý den, nebo i delší časový úsek v jednom nahlédnutí, což jim umožňuje snáze chápat souvislosti mezi jednotlivými činnostmi a vidět smysl toho, co dělají.
- Výpisky z knih – jednou z možností, jak tvořit výpisky z knih, je práce s myšlenkovou mapou. Lépe bude odrážet témata, která jsou pro vás důležitá, ale také souvislosti mezi jednotlivými celky či informacemi.
- Myšlenkové mapy jako analytický nástroj – není třeba je vždy užívat jen „kreativním způsobem“, ale můžete pomocí nich dekomponovat nějaký problém. Často se takový přístup užívá například u techniky 5W, kde každá otázka je vlastní část mapy.
