Rychlé čtení
Rychločtení je jednou z možných technik jak zvládnout velký počet stran textu v krátkém čase. Nečekejte však jednoduchý instantní postup, ale spíše náročný trénink.
U metod aktivního čtení (kreativních technik při čtení, RWCT, efektivního čtení atp.) je důraz kladen na to, že se s textem obvykle pracuje velice pečlivě, kriticky, přemýšlí se o něm, čte se několikrát atp. To je jistě dobrá strategie, když víte, že pracujete s dokumentem, který je pro vás skutečně významný, když je zřejmé, že čas, který mu věnujete, se vám vrátí v podobě hlubšího porozumění, naučení se něčeho nového atp.
Problémem ale je, že to víte dopředu jen málokdy. Zároveň platí, že současná vzdělanost je do velké míry založená na četbě. Především pro humanitní či společenské vědy je četba velkého množství knih a článků vlastně zásadní metodou vypořádáním se s tématem. Jak tedy postupovat? Jednou z možných metod, kterou lze použít, je rychločtení. Smyslem rychločtení není dobré pochopení celé problematiky, ale rychlé seznámení se s textem, dosažení jisté míry porozumění, ale také rychlost. Právě rychlost čtení a míra porozumění jsou těmi parametry, které u rychločtení sledujete.
Rychločtení není běžným čtením s větší rychlostí, ale určitá specifická kompetence, která umožňuje velice rychle projít velké množství textu a odnést si z něj to nejdůležitější. Jakkoli se často říká, že se touto metodou dá učit, domníváme se, že pro většinu lidí zůstane technikou, která jim pomůže získat určité povědomí o textu, ale pro analytické čtení nebo metody vedoucí k zapamatování si důležitých informací je těžké ji použít. Na druhou stranu vám případně umožní například ke zkoušce nebo napsání článku získat solidní penzum informací, se kterými můžete dále pracovat.
Obecně můžete u rychločtení procvičovat následující dovednosti:
Zrakové rozpětí – ukazuje, jak velkou část textu jste schopni přehlédnout, aniž byste museli hýbat očima či celou hlavou. Jde o důležitou schopnost, kterou lze snadno trénovat například dvěma stejnými tužkami nebo prsty. Stačí si je dát asi 30 centimetrů od očí doprostřed vedle sebe a pohybovat s nimi souběžně na obě strany (tedy dávat je od sebe), tak dlouho, dokud stále vidíte oba dva. Ve chvíli, kdy narazíte na limit, cvičení opakujete. Většinou se doporučuje kolem deseti cviků několikrát denně.
Oční fixace – po kolika slabikách čtete? Většina lidí čte v jazyce, který zná po slabikách nebo celých slovech, pokud nejsou příliš dlouhá. Naučit se důsledně číst po celých slovech nebo dokonce dvojicích slov chce cvik a trpělivost. Ale velice to pomáhá.
Rychlost čtení – to, co většinu lidí zajímá nejvíce, je samotná rychlost čtení. Ta je ale závislá na předchozích dvou dovednostech a má smysl ji vnímat jako sekundární projev jejich zvládnutí. Většinou existuje vztah mezi rychlostí a chybovostí - čím rychleji čtete, tím méně si z textu pamatujete a tím méně přesné informace jsou. Je třeba u každého textu najít vhodnou rovnováhu mezi oběma parametry.
To, co je možné u čtení rozhodně doporučit, jsou kvalitní podmínky. Bez dobrého osvětlení, rovného sezení nebo přiměřené vzdálenosti textové předlohy od očí se číst příliš nedá. Respektive dá, ale výsledky jsou většinou neuspokojivé. Jestliže tak chcete pro své rychlé čtení udělat něco hned, zkuste zapracovat právě na tomto aspektu čtení a zkuste začít trénovat jak fixace, tak také zrakové rozpětí. Výsledky se dostaví relativně rychle.
Pokud čtete z online zařízení, zkuste si nastavit přiměřeně vysoký jas a kontrast, ale také vhodnou velikost písma. Příliš malé písmo dělá čtení obtížné z hlediska rozpoznání znaků a „udržení řádku“, příliš velké je nepraktické pro oční fixace. Doporučujeme takovou velikost, která se vám bude dobře číst, ale současně bude v této oblasti co nejmenší. Také pro rychločtení nelze doporučit aplikace jako je F.lux nebo jiné, které slouží pro šetření zraku. Podobně problematické jsou zařízení s nízkým DPI (tedy lidově řečeno s kostičkovaným obrazem).
Pro rychlé čtení je třeba také dobré pozornosti, což je věc, se kterou má řada lidí problém – potřebuje mít ke čtení absolutní klid. Zkuste začít číst na hlučnějších nebo rušnějších místech. Ač to nebude rychlé ani pohodlné, je to dobrá metoda, která učí soustředit se. Pokud se pak člověk učí nebo čte v klidu sám, je celkové soustředění lepší a může číst rychleji. Druhou výhodou je, že nehlučné prostředí neumožňuje tak dobrou tvorbu myšlenkových asociací. Ze čtení v tichu si toho tak nejen méně pamatujete, ale také toho méně umíte.
Co dle našeho soudu stojí za zvážení, je nějaký kurz rychlého čtení na počítači, neboť jak fixace, tak oční rozptyl se digitálně trénují mnohem lépe než na papíře. Pro české čtenáře lze doporučit například kurz Rozečti se, který má tři lekce zdarma a pak se člověk může rozhodnout, zda mu něco dávají či nikoli. V knihovnách by měl být projekt dostupný zdarma, takže pokud chcete ušetřit a první tři lekce vás zaujaly, můžete v nich pokračovat. Pro praktický nácvik doporučujeme také například knihu Tonyho Buzana Rychlé čtení (podobných knih je přitom na trhu možné najít více).
