4. Nástroje a metody pro rozvoj kritického myšlení

U úvodní kapitole jsme si řekli, že kritické myšlení není daná vlastnost, ale je to schopnost, kterou lze posilovat. Jakým způsobem však můžeme rozvíjet kritické myšlení?

Na denní bázi je možné trénovat například zpochybňováním zpravodajství, obchodních sdělení a popularizačních článků. Hledáním si protichůdných teorií a jejich následným srovnáváním, vyhodnocováním.

Na internetu také existuje spousta logických hádanek a hlavolamů, jejichž prostřednictvím můžeme zábavnou formou trénovat svůj mozek.

Například tato logická hádanka o baseballovém míčku a pálce:

Pálka a míček stojí dohromady 1$ a 10 centů. Pálka stojí o 1$ více než míček. Jaká je cena míčku?

Myslíte, že je to 10 centů? Nikoliv, správné řešení je 5 centů. Kdyby míček stál 10 centů, celková cena obou věcí by byla 1$ a 20 centů (10 centů míček a 1$ a 10 centů pálka).^[1]

^[1] Schrage, M. (2003). Daniel Kahneman: The thought leader interview. Strategy+ Business, (33).

K řešení logických hádanek a hlavolamů však není zapotřebí jen kritické myšlení, ale často také myšlení laterální, které vyžaduje zapojení kreativity a dává prostor individuální tvořivosti. Správná odpověď totiž není vždy striktně matematická, někdy chce ten, kdo nás testuje, vidět, zda myslíme tzv. outside the box. Tyto typy otázek často zaznívají například na pracovních pohovorech z úst HR managerů. Na tomto principu jsou založené i některé deskové hry, například série Černé historky a Bílé historky.

Termín laterální myšlení zavedl v roce 1967 maltský psycholog a kognitivní vědec dr. Edward de Bono, který je známý také definováním kreativní techniky myšlenkové klobouky (někdy také nazývané šest barevných klobouků). Zjednodušeně řečeno, de Bono píše, že ačkoliv je z hlediska fungování laterální myšlení spíše protiklad myšlení logickému (nebo též informatickému, kritickému), bývá v praxi běžně jeho součástí. Ačkoliv primárním tématem tohoto kurzu je kritické myšlení, dílo de Bona určitě stojí za hlubší studium, jeho publikace pokrývají rozmanité oblasti od učení přes kreativitu až po obecné modely myšlení.

Laterální myšlení je způsob inovativního a kreativního uvažování, které má za cíl objevit nekonvenční řešení, k němuž nelze pouze striktně logickým postupem dospět.  Pokud si chcete vyzkoušet hlavolamy na trénink laterálního myšlení, podívejte se na tento web. Najdete zde například následující hádanku:

Jak může batole vypadnout z okna dvacetipatrové budovy, a přitom přežít?

Pokud chcete chviličku přemýšlet nad řešením, nečtěte dál. Správná odpověď je, že batole vypadlo z okna v přízemí. Nejspíš vás napadnou i další kreativní možnosti, jak uvedenou situaci vysvětlit.

Očividný vztah laterálního myšlení ke kritickému myšlení vysvětluje, proč můžeme za účelem řešení logických problémů použít také kreativní techniky. Když vynecháme již zmiňované myšlenkové klobouky, můžeme jmenovat například brainstorming, myšlenkové mapy, hyperlinkové psaní nebo třeba pětilístek.

Analytická kreativní metoda 5W&1H slouží pro kritickou práci s problémem či tématem. Principem je odpovědět si na 6 základních otázek umožňujících definovat si oblasti, které zkoumaný problém zahrnuje. Metoda poskytuje systematický a logický pohled, díky kterému odhalíme nejen komplexní oblasti tématu, ale také jeho dílčí aspekty. Problém rozpracovaný do této struktury je pak snáze uchopitelný a připravený k další práci, což může být například zužování tématu pro psaní vědeckého článku nebo hledání specifického segmentu problematiky, pro který se chystáme navrhnout výzkum.

Podívejme se, jaké otázky metoda nabízí a jak je můžeme využít při řešení problému. Věnujte pozornost vzorovým formulacím otázek.

• Who? Kdo? // Jaká osoba stojí za výzkumem? Kdo učinil tento objev? Kdo je autorem článku?
• What? Co? // Co je jádrem problematiky? Co je předmětem zkoumání? Jaký je cíl článku?
• Where? Kde? // Kde najdeme další informace? Kde probíhají výzkumy? V jakém časopise se nachází další studie? Ve kterých institucích je téma aktuální?
• When? Kdy? // Ve kterém období teorie vznikla? Kdy se začaly realizovat první výzkumy? Kdy došlo k průlomovému objevu? Kdy bylo paradigma vyvráceno?
• Why? Proč? // Proč teorie nebyla ve světě přijata? Proč už téma není dále řešeno? Proč nevznikl navazující výzkum? Proč je téma i dnes důležité?
• How? Jak? // Jakým způsobem můžeme problém zkoumat? Jaké metody lze použít? Jakou perspektivou na téma nahlížet? Jak se k hypotéze vyjádřili experti z oboru?

Z uvedeného příkladu, který ukazuje přínos kreativní techniky pro potřeby strukturované analýzy tématu s akcentem na systematičnost a logiku, je zřejmá výše vysvětlená souvislost mezi kreativním a kritickým myšlením.

Stejným způsobem můžeme použít také například kreativní techniku Osbourneův seznam, která funguje na podobném principu jako metoda 5W&1H, jen nabízí baterii konkrétnějších a propracovanějších otázek. Výstupem mohou být nové nápady, jak na problematiku pohlížet, jak ji popsat či pojmout.

Kromě metod existují však také specifické vzory či praktické šablony, které můžeme využít jako mentální cvičení a pomocí jejich aplikace na konkrétní situace a rozhovory rozeznat, zda pracujeme s fakty, argumentujeme férově a jsme objektivní. Některé z nich si nyní představíme.

Saganův neviditelný drak

Mentální cvičení Saganův neviditelný drak poukazuje na takový styl argumentace, který nepřipouští žádnou možnost verifikace. Stručně shrnuto, řečník tvrdí že vlastní draka, ale vlastně ho nikomu nelze ukázat, protože je neviditelný. Pokud pracujeme s myšlenkou, že hypotéza je pravdivá, dokud ji někdo nevyvrátí, eliminace všech možností pokusit se hypotézu vyvrátit je geniálním tahem. Nepředložit důkaz a zároveň znemožnit ověření je častou praktikou nečestných řečníků.

Přečtěte si následující volný překlad dialogu o neviditelném drakovi v garáži:

„V mé garáži žije drak, který chrlí oheň,“ tvrdí Sagan.

„Ukaž mi ho,“ řeknete. Sagan vás zavede do garáže. Nakouknete dovnitř a uvidíte žebřík, prázdné plechovky od barvy a další věci, ale žádného draka.

„Kde je drak?“, ptáte se.

„Je přímo tam,“ odpovídá Sagan a mávne rukou nejasným směrem. „Zapomněl jsem zmínit, že je to neviditelný drak.“

Navrhujete mu posypat podlahu garáže moukou, aby se objevily drakovy stopy.

„Dobrý nápad,“ řekne, „Ale můj drak se vznáší ve vzduchu.“

Chcete tedy použít infračervený senzor, který odhalí neviditelný oheň. „Dobrý nápad, ale neviditelný plamen nevydává žádné teplo.“

Chcete tedy nasprejovat draka barvou, aby se zviditelnil.

„Dobrý nápad, ale tohle je nehmotný drak a barva se na něm nezachytí.“

Sagan zavrhne každý fyzický test, který navrhujete, se specifickým vysvětlením, proč by nefungoval.

Jenže jaký je rozdíl mezi neviditelným, nehmotným, létajícím drakem, který chrlí oheň bez tepla, a vůbec žádným drakem? Pokud nelze provést žádný experiment, který by dokázal tvrzení vyvrátit, jakou má tvrzení o existenci draka vlastně hodnotu?^[1]

^[1] Sagan, C. (1996). The dragon in my garage. The demon-haunted world: Science as a candle in the dark.

Kromě příkladu s neviditelným drakem si můžeme podle tohoto vzoru představit další modelové situace.

Další příklad:

A: Jsem vynikající v karate.

B: A ukážeš mi něco?

A: Ne, stydím se.

B: Ukážeš mi pásek?

A: Mám ho u babičky na chalupě

B: Může ti babička poslat fotku?

A: Babička nemá fotoaparát.

Saganův neviditelný drak vychází z tzv. Popperova falzifikace. Každé vědecké tvrzení má být ověřitelné. Když se jeho správnost nepotvrdí, nahradí ho jiné tvrzení, musí však existovat možnost provést experiment. Karl Popper byl protagonista kritického racionalismu, filosof, politolog a sociolog, který se značnou část svého života zabýval logikou. Mezi jeho významná díla řadíme například knihu Kritika vědeckého zkoumání.

Occamova břitva

Occamova břitva je pravidlo o ekonomii či úspornosti myšlení, umožňuje vyvarovat se chaotických vysvětlení a mlžení, které mají člověka znejistit. Jádrem tohoto pravidla je držet se ověřených faktů a osekat nejasná a přehnaně složitá nevypovídající tvrzení a zaměřit se na podstatu. Samozřejmě tato metoda není široce aplikovatelná v jakémkoliv kontextu a v jakékoliv fázi informačního procesu, například vědecké informace pro laiky, kteří nejsou z oboru, už ze své podstaty složité bývají, jejich interpretace však musí být jasná a přímá. V této části je prostor pro Occamovu břitvu, samotné interpretace a popularizační vysvětlení jevů by měla být co nejjednodušší a pochopitelná.

Následující příklad demonstruje reálný proces postupného zužování a osekávání možností až k jasnému kondenzovanému sdělení:

Je deštivé a zamračené červnové ráno. Když se podíváte z okna, na nebi uvidíte rychlý záblesk. Co to bylo? Může vás napadnout několik teorií, například, že přímo kolem vás prolétl vrtulník a zasvítil vám reflektorem do okna. Sice jste neslyšeli žádný zvuk, ale právě jste vstali z postele a máte v uších špunty, které na noc používáte pro klidnější spánek. Vrtulníky sice létají zejména při speciálních příležitostech, jako je hledání zločince, převoz zraněného do nemocnice nebo konání velkoformátových akcí a oslav, jejichž součástí je přehlídka letounů. Žádná z těchto možností není vyloučená.

Také to mohlo být UFO, které se snažilo přistát na Zemi. Nebo padající meteorit. Exploze. Dvouvteřinový ohňostroj. Když zvážíte pravděpodobnost a jednoduchost vysvětlení, rozhodnete se považovat světelný úkaz za blesk. Je to častý jev při bouřkách a ani nemusí být doprovázený zvukem hromu. Počasí venku bouřce nasvědčuje –⁠ je zataženo, deštivo a měsíc červen je na bouřky bohatý.

Podívejte se na následující krátké video, které vytvořila BBC ve spolupráci s The Open University v roce 2021.

Dnešní doba nám umožňuje snadno se dostat k téměř jakékoliv informaci přes pár kliknutí. Tato dostupnost však přináší mnohá úskalí ve formě informačního přetížení a rychlého šíření dezinformací, proto je potřeba disponovat kompetencemi, které nám pomohou tyto negativní aspekty eliminovat nebo přinejmenším se s nimi naučit zacházet. A k tomu slouží kritické myšlení.

5 strategií pro posilování kritického myšlení:

• vyvarovat se konfirmačního zkreslení (raději přijímáme argumenty a důkazy, které potvrzují naše názory než ty, které je vyvrací),
• chápat rozmanité a komplexní situace jako obohacení, diskutovat (všichni lidé nemohou mít stejný pohled na svět),
• praktikovat intelektuální pokoru (přiznat si, když se mýlíme a nehádat se, být empatičtí),
• ověřovat si zdroje (kdo je autorem, za jakým účelem článek psal),
• vyhnout se argumentačním faulům (debatovat férově, nepoužívat např. straw many nebo ad hominem útoky).