Co jsou myšlenkové mapy?

Myšlenkové mapy pomáhají člověku hledat nápady, vztahy mezi pojmy i strukturovat poznání. Jde o jednu z vůbec nejpoužívanějších kreativních technik.

Myšlenkové mapy jsou grafickou representací jisté myšlenkové struktury. Jejich cílem je pomoci člověku, aby s využitím asociací mohl snáze přemýšlet a současně o svém myšlení měl nějaký dostupný adekvátní obraz. Současně je třeba hned na začátku říci, že jejich samotná definice je poněkud nejednoznačná. Tony Buzan se považuje za jejich vynálezce a stanovuje poměrně restriktivní postup, jak je tvořit. Reálná praxe je ale bohatší a část z jeho pravidel nemalá část „mapařů“ nevyužívá nebo opomíjí. Také my budeme v textu pracovat s poněkud volnějším vymezením, než jaké nabízí Buzan.

Obecně lze říci, že myšlenkové mapy v sobě spojují práci s asociacemi a grafickou representaci. Asociace jsou jedním z důležitých principů práce paměti i mysli obecně. Cokoli si pamatujete, máte zařazeno do jistého vztahu dalších informací a v jejich kontextu si je také vybavujete. Například při slově „máma“ se jistě části lidí vybaví jejich skutečná matka, to, jak vypadá, případně třeba rodný dům či pokoj, zážitek z dětství atp. Informace nejsou v mozku uloženy izolovaně, ale právě v jisté struktuře, se kterou je třeba při technikách učení či pamatování pracovat. Práce s asociacemi je také základem velké části kreativních technik.

Pro studium vlastního způsobu přemýšlení je důležité vědět, jakým způsobem mysl pracuje, s čím jednotlivé obrazy či pojmy asociují atp. Tato zkušenost s fungováním vlastního myšlení je pak důležitým odrazovým můstkem pro učení se i sebereflexi.

Buzan, ale vlastně také další autoři kreativních technik, zdůrazňují, že kreativita spočívá ve schopnosti člověka mít co nejhustší asociační síť na straně jedné a mít v ní překvapivé a nečekané spojení na straně druhé. Tyto dva parametry jsou pro generování nápadů nebo tvořivé myšlení obecně velice důležité.

Zajímavé také je, že ona spojení mají částečně logickou strukturu, ale také mohou mít překvapivé vazby, spojené se specifickým osobnostním nastavením, příběhem atp. Během evaluační fáze tvořivého myšlení se pak z velkého množství nápadů vybírají ty, které odpovídají jisté kritické struktuře nebo logickým požadavkům.

Druhým důležitým bodem je u myšlenkových map právě grafická representace myšlení, respektive myšlenkového procesu či asociací mezi pojmy. Myšlenkové mapování zdůrazňuje roli pojmů a jednotlivých slov jako myšlenkových prvků, se kterými se v mapách dále pracuje. Správná mapa, píše Buzan, má v každém bodě právě jedno slovo. Slovo je tedy základní myšlenkovou strukturou. Mimo slov se mapa může skládat i z obrázků, které mohou také podporovat či vyvolávat asociace. Jakkoli se zdůrazňuje jejich potřebnost, je jasné, že primárním stavebním kamenem jsou slova.

U každého slova můžete vždy znovu začít tvořit myšlenkovou strukturu, sadu asociací, tedy mapu. Obecně, když se díváte na myšlenkovou mapu, lze říci, že každá její podčást by mohla být vnímaná jako samostatná mapa, jen ovlivněná kontextem svého okolí.

Buzan, ale také další autoři zdůrazňují vztah mezi tvorbou mapy jako specifické grafické representace a procesu myšlení. Tím, že píšete jednotlivá slova do mapy, musíte na jedné straně ohraničovat myšlenky, ale současně podporujete tvorbu nových. Z tohoto důvodu doporučuje, aby čáry nebyly příliš rovné, aby se pojmy neuzavíraly do rámečků atp. Grafická podoba má být co nejvíce hravá, otevřená tvořivosti.