Tvorba vzdělávacího textu v online prostředí

Odpověď se nabízí –⁠ nejsme. Okolo nás, tedy na internetu, je mnoho autorů, o které se můžeme opřít a díky kterým nemusíme ani vymýšlet kolo, ani sepsat vše, co se nám zdá pro náš cíl potřebné. 

Otevřené vzdělávání

Jedna z prvních věcí, kterou můžeme při tvorbě vzdělávacího textu v knihovně udělat, je porozhlédnout se po otevřených vzdělávacích zdrojích (Open Educational Resources). Tyto zdroje mají některou z licencí Creative Commons a umožňují tak užití. To znamená, že pokud najdete vhodný materiál pro svou lekci, stačí jej třeba přeložit (typicky z angličtiny) a upravit dle svého (a dle cílové skupiny). OER lze pochopitelně googlit nebo najít vhodný rozcestník, jako je například OER commons.

Kurátorství zdrojů

Dalším důležitým bodem je informační kurátorství. Není potřeba, abyste pokryli vše, co vám přijde důležité, a hlavně, abyste psali to, co už je jinde (dobře popsáno). V přípravě psaní i v jeho průběhu si rozdělte informační zdroje, které budete vyhledávat. Jeden balíček jako základ vašeho psaní –⁠ například odborné články na téma, OERs, tedy bázi pro vaše psaní samotné. Druhý balíček zdrojů tvoří ty, na které se dá odkázat.

Přemýšlet můžete o zdrojích základních –⁠ takových, jejichž přečtení je vyžadováno stejně jako čtení vašeho textu. Dále o zdrojích vysvětlujících –⁠ například máte-li pochybnost, zda-li čtenář zná nějaký koncept, odkažte například na Wikipedii (výše například otevřené vzdělávací zdroje). Dále můžete uvažovat o zdrojích rozšiřujících pro personalizaci obsahu –⁠ do textu vložíte odkazy, které čtenáře buď zaujmou a může se za nimi vydat ze svého zájmu, nebo je zkrátka přeskočí. Množství a druhy odkazů je pochopitelně potřeba volit dle cílové skupiny.

Styl psaní 

Možná se vám vybaví nějaký studijní text, který byl psán neosobním stylem –⁠ v autorském plurálu, v infinitivech. To je samozřejmě možné, v našem prostředí poměrně obvyklé, ale dle mého soudu nešťastné. Učení není formální, učení je osobní. Nebojte se tedy vystoupit jako autor. Využijte jazyk, který bude sympatický cílové skupině, vžijte se do jejich světa. Samozřejmě se nabízí uvažovat i o copywritingu –⁠ pěkné tipy naleznete například zde.

Strukturu textu můžete vybrat od volné po svázanou, podle toho, do čeho se pustíte. Volnou strukturou zde myslíme pochopitelně text strukturovaný do odstavců ideálně s jednou hlavní myšlenkou, ale jejich plynutí se nutně nerýsujete předem. Naopak daná struktura může být například taková: úvod, téma, příklad, vysvětlení, shrnutí, call to action. Takovou strukturu můžete volit například tehdy, pokud jste přísně vázáni na určitý počet znaků (typicky v mikrolearningu).

Médium

Dále se nabízí otázka, v čem publikovat svůj text. Můžete pochopitelně sdílet svůj text ve Wordu nebo pdf, otázka je, zda-li je to nejlepší rozhodnutí. Máme přeci webové stránky a blogy. Ty mají často nachystanou šablonu s daným designem –⁠ pokud zrovna nesáhneme vedle, bude s vysokou pravděpodobností lepší než to, co jako negrafici vytvoříme na zelené louce sami. Typografie, sestra gramatiky –⁠ na prostředí pro čtení a učení záleží.

Zvládání redakčního systému řadím mezi základní digitální kompetence, zejména v oboru ISK. Studenti bývají často zděšení, hlavou jim létá představa kódování a programování. O to více jsou potom překvapeni, když si blog založí za tři minuty a příspěvky skládají jako lego. Zkuste se s nějakým redakční systémem seznámit –⁠ s Wordpress.com nebo se systémem vaší knihovny.

Cíle textu

Cíl textu je stejně jako vzdělávací video či podcast podřízen vzdělávacím cílům, které pro kurz či lekci stanovíme. Než se tedy dáme do psaní, je potřeba je promyslet například s pomocí Bloomovy taxonomie. Je také záhodno mít základní přehled o přístupech ve vzdělávání –⁠ behaviorismu, kognitivismu, konstruktivismu a konektivismu.

Aktivita

1. Vyberte si cílovou skupinu, pro kterou budete tvořit vzdělávací objekty k (pomyslné či reálné) lekci či kurzu. Jakkoliv je cílem tohoto kurzu potrénovat hlavně tvorbu objektů samotných (Online tutoring: tutorský toolkit), zasazení do kontextu vám může výrazně pomoci. Následně si vyberte téma. Pokud by vaší cílovou skupinou byli středoškoláci, inspirovat se můžete zde. 
2. Sepište si cvičně 2–⁠3 cíle podle Bloomovy taxonomie. Co by se vaši studenti měli naučit? Studenti jsou schopni analyzovat... studenti jsou schopni navrhnout...
3. Pokud je to ve vašich možnostech, založte si blog na Wordpress.com podle návodu, využijte svůj existující blog nebo web knihovny, na kterém sepíšete vzdělávací text.
4. Sepište kratší text (alespoň normostranu), ve kterém budete různě využívat další zdroje. Myslete na to, že vše nemusí být jako hypertext –⁠ podobně jako na této stránce.
5. Zcela dobrovolně si můžete vyzkoušet vytvořit vzdělávací aktivitu –⁠ opět s pomocí Bloomovy taxonomie (akční slovesa).

Výsledek nám pošlete e-mailem na kiskonline@gmail.com. Zeptejte se, na co byste nejvíc chtěli zpětnou vazbu, s čím byste potřebovali poradit. Paní tutorka je zde pro vás.