Pondělí, 23. května 2022
-
9:45
Zahájení konference
-
10:00–11:30
Sociální a globální témata v perspektivě aktivit knihovny pro mládež
Blok přednášek je zaměřený na to, jakým způsobem ukotvit globální a společenská témata v prostředí knihovny. Hledá také odpověď na otázku, jak tato témata a s nimi provázané služby knihoven cíleně a čitelně dostávat k cílové skupině mladých lidí.
Moderuje: Mgr. Kristýna Kalmárová
Čím nám může být knihovna? – Mgr. Lenka Gulová, Ph.D.
Příspěvek představí příběhy z knihoven i z míst, kde knihovny nejsou. Ukáže, že knihovna může být taková, jako její knihovník. Zaměří se také na sociální kompetence lidí, kteří v knihovnách pracují. Závěrem se pokusí odpovědět na otázku, kdo do knihovny nechodí a proč, a jestli to lze nějak změnit.
Zeleninu do každé knihovny! – Mgr. Martina Wolna
Jaké jsou služby pro mladé v knihovnách ČR? Proč stále ve většině knihoven chybí nebo se objevují jen nárazově? Absence služeb mladým lidem v knihovnách přitom výrazně přetrhává kontinuitu práce knihovníků s dětmi, mnohdy od miminek. Je to podobné, jako byste v supermarketech zrušili oddělení zeleniny, i když není pro všechny zrovna lákavé. Mladí jsou jako zelenina. Ne každý ji má rád, ne každý s ní rád pracuje. Ale její důležitost v našem jídelníčku chápeme všichni. Proto je nutné mít v každé knihovně zeleninu a k ní kuchaře, který má rád a umí to sní…
V třinecké knihovně byl v roce 2010 založen Mklub. Nenechte se zmást. Jedná o jedno (ne)obyčejné oddělení knihovny. Knihovnu pro mladé. Mklub je plnohodnotnou knihovnou, která cílí na mladé lidi, nabízí komplexní knihovnické a informační služby. Na podzim 2021 proběhl v tomto prostoru u příležitosti oslav 10+1 jednoho roku od založení Mklubu celostátní seminář Mladí v hledí knihovny určený pro knihovníky-pracovníky s mládeží a mladými lidmi v knihovnách. Témata semináře byla vzdělávání mladých lidí, vedení/lektorování lekcí IV, zjišťování/mapování potřeb mladých lidí a design služeb knihovny pro mladé lidi. Celý program byl protkán příklady praxe z jiných knihoven. Prezentace Martiny Wolne bude obsahově reflektovat nejzajímavější služby, myšlenky, metody práce i nápady, jak se s mladými v knihovnách dá pracovat.
Od ročníkové práce k impaktovanému článku: Akademická informační podpora v NTK – Mgr. Alena Chodounská a Mgr. et Mgr. Tomáš Razím
V Národní technické knihovně nabízíme informační podporu široké škále uživatelů od studentů a učitelů středních škol až po doktorandy, vysokoškolské pedagogy a výzkumníky. V příspěvku popíšeme, jaké rozdíly jsme vysledovali v potřebách a návycích různých věkových a cílových skupin a co mají tyto skupiny naopak společné. Na konkrétních případech ukážeme, jak tyto zkušenosti ovlivňují podobu naší podpory a jak nám pomáhají uživatele, ve spolupráci s jejich mentory a pedagogy, lépe připravovat na nadcházející stupně vzdělávání či kariéry.
Záznam příspěvků
Materiály ke stažení
Čím nám může být knihovna? Zeleninu do každé knihovny! Od ročníkové práce k impaktovanému článku: Akademická informační podpora v NTK
-
12:00–13:30
Trendům vstříc – využití digitalizovaného kulturního dědictví
Blok se zaměří na představení technologických trendů, které se uplatňují v humanitních vědách a je možné využít jich ve vzdělávacích a seberozvojových aktivitách. Pozornost bude věnována digitálnímu čtení, gamebookům a digitálním platformám podporujícím kulturní a kreativní rozvoj jedince.
Moderuje: Mgr. Jan Vokřál
Digitalizované kulturní dědictví v kurátorské perspektivě – Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. a Mgr. Monika Martonová
Paměťové instituce mají nejen kulturní bohatství a paměť, ale také významný vzdělávací potenciál ve svých digitálních sbírkách. Jak vytvořit digitální sbírku s obsahem, který je využitelný v edukaci? Jak vybírat jednotlivé objekty digitalizovaného kulturního dědictví, aby sbírka naplnila požadavky moderního vzdělávacího zdroje rozvíjejícího informační gramotnost i digitální kompetence středoškoláků? Příspěvek představí možnosti kurátorství jako činnosti učitele nebo učícího knihovníka a nabídne ukázky digitálních vzdělávacích objektů, které vznikají v projektu Humanitní vědy dokořán.
Digitální knihovna Arna Nováka v kontextu recepce autorova díla – doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc.
Příspěvek je věnován problematice recepce Novákova díla, jak probíhala za autorova života i následně, Novákovu místu mezi soudobými literárními kritiky, historiky a esejisty, Novákovu podílu na specifikaci recepce literatury pro děti a mládež, ale i nedoceňování a opomíjení tohoto autora z ideologických důvodů. Je objasněn význam Digitální knihovny Arna Nováka na FF MU jako specifického syntetického projektu pro výzkum autorova díla.
Design interaktivního multimediálního příběhu jako aplikace kurátorského přístupu k edukaci – RNDr. Michal Černý, Ph.D. a Mgr. Kristýna Kalmárová
Příspěvek na konkrétním příkladu demonstruje kurátorský přístup opírající se o digitalizované kulturní dědictví zaměřený na tvorbu vzdělávacích objektů. Analyzuje jednotlivé kroky, které musí kurátor (knihovník či učitel) učinit pro to, aby mohl vytvořit edukačně funkční nelineární multimediální příběh. Ve svých východiscích se příspěvek opírá o metody designového přístupu a o konstruktivistická východiska.
Pedagogická reflexe využití digitálního vzdělávacího zdroje v gymnaziální výuce – PhDr. Mgr. Aleš Ziegler
Příspěvek představí pedagogickou reflexi nasazení digitálního vzdělávacího zdroje z projektu Humanitní vědy dokořán v gymnaziální výuce. Přednášející přiblíží vlastní zkušenosti z ověřování inovativního a interaktivního digitálního materiálu v prostředí Gymnázia Jana Blahoslava v Ivančicích.
Záznam příspěvků
Materiály ke stažení
Digitalizované kulturní dědictví v kurátorské perspektivě Design interaktivního multimediálního příběhu jako aplikace kurátorského přístupu k edukaci Pedagogická reflexe využití digitálního vzdělávacího zdroje v gymnaziální výuce
-
15:45–17:00
Design (online) vzdělávání v projektech studentů knihovnictví a informační vědy
Blok představuje prostředí (online) vzdělávání, učení a gramotností mladých lidí v perspektivách, které ve svých projektech a odborných pracích otevírají studenti knihovnictví a informační vědy.
Moderuje: Mgr. Monika Martonová
Jak podpořit jazykovou vybavenost mládeže – Mgr. Klára Pirklová, PhD.
Česká republika v jazykové vybavenosti stále pokulhává za evropským průměrem. Jak pomoci mládeži osvojovat si jazyky v neformálním prostředí knihovny? Tento příspěvek představí dvě aplikace, které pomohou mládeži s jazyky přívětivou a gamifikovanou cestou. Představí rovněž několik konkrétních aktivit, které lze nabídnout, ať už k samostatné práci či v rámci skupinové návštěvy knihovny.
Jak Zvol si info vzdělává středoškoláky na poli mediální gramotnosti – Bc. Veronika Batelková
Studentka představí vzdělávací aktivity, kterým se věnuje ve svém spolku Zvol si info, podělí se o zkušenosti s výukou mediální a informační gramotnosti pro střední školy a nasdílí tipy na přípravu vlastních vzdělávacích materiálů.
Představení projektu Jak na odbornou práci ve spolupráci Městské knihovny v Praze a ÚISK – Nikola Lásková, Barbora Šantorová a Aneta Kiliánková
Přednáška bude zahrnovat představení projektu Jak na odbornou práci, který byl zrealizován v rámci projektu Městské knihovny v Praze Naučit se učit. Součástí bude krátký popis samotného projektu, popis části Jak na odbornou práci a zpětné vazby na ni.
Záznam příspěvků
Materiály ke stažení
Jak podpořit jazykovou vybavenost mládeže Jak Zvol si info vzdělává středoškoláky na poli mediální gramotnosti Představení projektu Jak na odbornou práci ve spolupráci Městské knihovny v Praze a ÚISK – Prezentace Představení projektu Jak na odbornou práci ve spolupráci Městské knihovny v Praze a ÚISK – Text
-
17:00–17:30
Cena NASIVu za informační vzdělávání
Předání ceny se uskuteční ve foyer Čítárny v budově D areálu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
-
17:30
Hudební závěr dne
Vystoupení se uskuteční po předání ceny NASIVu ve foyer Čítárny v budově D.
Dechové trio Konzervatoře Brno v obsazení:
- Radek Mattuš-hoboj
- Tomáš Mosler-klarinet
- Hana Drtílková-fagot
Repertoár:
- Jacques Ibert: Pět kusů pro dechové trio
- Béla Bartók: Šest rumunských tanců
Úterý, 24. května 2022
-
9:00–10:30
Středoškolák v hledáčku vysokoškolské knihovny
Cílem bloku je představit výzkumy, praktické projekty a aktivity, kterými akademické knihovny a vysokoškolská pracoviště v oblasti vzdělávání optimalizují adaptační proces při přechodu žáka ze SŠ na VŠ. Tyto aktivity, ale i empirická zjištění mohou významně inspirovat a zlepšovat také středoškolskou školní praxi.
Moderuje: Mgr. Tereza Schwarzová Matýsová
Studenti se specifickými potřebami a vysokoškolské knihovny – Mgr. Tereza Garamszegi a Mgr. Michaela Morysková
Příspěvek seznámí s možnostmi poskytování služeb uživatelům se specifickými potřebami, se zaměřením na vysokoškolské knihovny. Součástí příspěvku bude prezentace výsledků z pilotního průzkumu ve vysokoškolských knihovnách. Závěrem budou prezentovány vize a možnosti spolupráce a poskytování těchto služeb do budoucna.
Stop predátorským praktikám – Ing. Tereza Šímová
V příspěvku bude představena iniciativa Stop Predatory Practices, která si klade za cíl bojovat proti predátorským praktikách napříč vědeckou komunitou v České republice. V příspěvku se dozvíte, jaké jsou aktuální problémy a potřeby klíčových aktérů vědecké scény v oblasti predátorských praktik, ale i to, jak je možné proti predátorům bojovat za pomocí nově vytvořeného výukového modulu.
Mediální vzdělávání interaktivně a pro všechny – Mgr. Kristýna Paulová
Knihovny se mediálnímu vzdělávání věnují už dlouhá léta. Má vůbec smysl další projekt na toto téma smysl? Knihovníci z ČZU a odborníci z Pedagogické fakulty UK věří, že ano. Prezentace vám představí nejen samotný projekt, ale také pár tipů a zkušeností od člověka, pro kterého to byl jeho první „velký“ projekt v životě.
Záznam příspěvků
Materiály ke stažení
Studenti se specifickými potřebami a vysokoškolské knihovny Stop predátorským praktikám Mediální vzdělávání interaktivně a pro všechny
-
11:00–12:00
Role knihovny a školy v každodennosti teens 21. století – odborný panel
Společnou diskusí budou panelisté hledat odpovědi například na otázky Co utváří životní prostor současných mladých lidí? Jaké místo v ekosystému teens zaujímá škola, jaké knihovna? Co jim může knihovna přinést?
Panelisté:
Mgr. Veronika Fiedlerová
Mgr. Jana Linhartová
Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D.
Mgr. Marek PernicaModeruje: Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Záznam odborného panelu:
-
12:45–14:15
Multimediální kontexty digitální kulturní paměti
Cílem bloku je reflektovat možnosti využití digitalizovaného kulturního dědictví ve výzkumných, edukačních, osvětových a prezentačních aktivitách. Pozornost bude věnována oblasti umění, digitálním sbírkám a projektům.
Moderuje: Mgr. Monika Martonová
Archiv, který nebyl aneb stoletá historie pokusů o národní zvukový archiv v ČR – PhDr. Iva Horová
Současná situace v oblasti péče o zvukové nahrávky v ČR nedosahuje potřebné úrovně a nedá se srovnávat se situací, která je běžná nejen v okolních zemích. Tým autorů kolektivní monografie (která letos vznikla jako výstup projektu Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie), zmapovala téměř sto let trvající a stále se opakující pokusy a snahy o systematické uchopení a koncepční řešení této oblasti – tj. péče o zvukové národní dědictví. V 8 kapitolách jsou popsány nejdůležitější historické kroky jednotlivců (např. lingvistik prof. Zubatý, Jindřich Keller, Olga Sixtová a další) a situace ve významných institucích (Archiv Českého rozhlasu, Supraphonu, Fonotéky českého muzea hudby, Národní knihovny aj). Na základě uskutečněného bádaní musíme bohužel konstatovat, že všechny dosavadní snahy, včetně nejnovějších počinů z let 2015 – 2022, vždy skončily neúspěchem. Proč tomu tak je? Proč se zvukové nosiče dostaly na poslední roveň zájmu, přestože obsahují mnohdy nedocenitelné kulturní hodnoty, které by při vhodné péči přispívaly k poznání a prezentaci naší národní kultury ve světě, přispívaly by k posilování naší národní identity atd.? Platí skutečně stále motto prof. Očadlíka z roku 1940?: „Diskotéka zřízena nebyla, a zdá se, že ani zřízena nebude pro podivnou a neuvěřitelnou laxnost úřední, která nechce dbáti ochrany kulturních hodnot.“
K perspektivám digitální muzikologie: od hudebního katalogu k virtuálnímu výzkumnému prostředí – PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.
V příspěvku se zaměříme na využití digitálních hudebních dokumentů ve výzkumu. Stručně představíme digitální muzikologii, vybrané projekty a metody používané v digitálním výzkumu muzikology. Pozornost dále věnujeme podmínkám pro výzkum digitálního hudebního kulturního dědictví: zajištění přístupu k digitálnímu obsahu, vhodnému metadatovému popisu pro digitální výzkum, infrastruktuře pro digitální muzikologii a virtuálnímu výzkumnému prostředí umožňujícímu práci i badatelům bez znalostí programování. Jako příklad takového zpřístupňování hudebního obsahu představíme Digital Music Lab, jejíž prototyp vznikl ve spolupráci londýnských vědců, Britské knihovny a komerční databáze hudby I Like Music.
Ochrana digitálního kulturního dědictví – Mgr. Michal Konečný
Data se stala nedílnou součástí našeho kulturního dědictví a jako taková si zaslouží naši ochranu. Paměťové instituce mají stovky let zkušeností s uchováváním knih, uměleckých děl a dalších artefaktů. Nyní však stojí před novou výzvou: jak uchránit data a v nich obsažené informace v neustále se měnícím prostředí rychle zastarávajících technologií. Na příkladech zvukových záznamů si představíme některá z úskalí dlouhodobé ochrany dat a řešení, která nabízí kurátorský přístup.
Literární památky a jejich digitální podoba v muzejní činnosti – Mgr. Hana Kraflová
Úkolem paměťových institucí je shromažďovat, zpracovávat a prezentovat sbírkové předměty. Jejich digitalizovaná podoba významně pomáhá při všech těchto úkolech. Digitální zpracování chrání materiál před fyzikálními vlivy a usnadňuje pak i prezentační činnost: badatelskou, výukovou i výstavní. Důležité je použít tohoto média vhodně: tam, kde je nezastupitelné, v aktivitách, kde je tato volba ideální možností.
Záznam příspěvků
Materiály ke stažení
Archiv, který nebyl aneb stoletá historie pokusů o národní zvukový archiv v ČR
-
14:20–14:30
Ukončení konference
Nepřehlédněte...
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Působí jako odborná asistentka na KISKu, je členkou Ústřední knihovnické rady MK ČR. Výzkumně, pedagogicky i jako řešitelka projektů se věnuje propojování neformálního a formálního vzdělávání, didaktice pro učící knihovníky, gramotnostem a literatuře v kulturním kontextu.
Mgr. Michaela Morysková
Po absolvování Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK se dostala do Oddělení podpory studia v Ústřední knihovně ČVUT. Zde se věnuje zvyšování informačních znalostí a dovedností studentů i akademiků v celé jeho šíři a pestrosti – od přímé i distanční výuky, po e-learning, ve formě jednorázových akcí i semestrálních kurzů, vytváření studijních materiálů v tištěné i elektronické formě, poskytování konzultací apod.
Mgr. Tereza Garamszegi
Je nadšená knihovnice a lektorka informačního vzdělávání. V současné době působí v Knihovně ČZU a věnuje se podpoře informačního vzdělávání studentů a zaměstnanců univerzity.
RNDr. Michal Černý Ph.D.
Vystudoval doktorský studijní program sociální pedagogika, působí na KISKu a věnuje se tématům souvisejícím s technologiemi ve vzdělávání a informační společností. Technologie ve vzdělávání rád zkoumá, ale nejvíce ho zajímá to, jaký vliv mají na lidi, kteří s nimi interagují.
Mgr. Lenka Gulová, Ph.D.
Lenka Gulová aktuálně působí na Katedře sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a na Ústavu zdravotních věd Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě se zabývá aktivizací a vzděláváním skupin se sociálním znevýhodněním. Je řešitelkou a spoluřešitelkou rozvojových a výzkumných projektů podporujících proměnu společnosti v českém i mezinárodním kontextu.
Mgr. Michal Konečný
Softwarový architekt, analytik a konzultant, specialista na digitální kurátorství. Pracuje ve společnosti 24i Media zaměřenou na distribuci audio, video obsahu a dalších médií přes internet. Na volné noze pomáhá firmám i organizacím realizovat jejich projekty v oblasti internetu a vzdělávání. Pořádá workshopy digitálního kurátorství v paměťových institucí po celé ČR, od jara 2019 také přednáší o digitálním kurátorství na Masarykově univerzitě.
PhDr. Iva Horová
Má muzikologickou a knihovnickou kvalifikaci. 1994 – 2014 byla ředitelkou Knihovny AMU. Systematicky se věnovala implementaci informačních technologií. Řešila řadu projektů v této oblasti. Vyučovala externě na FF UK. Podílela se na tvorbě celostátní metodiky popisu tištěných hudebnin, audio a videodokumentů a zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací. Od r. 2014 se intenzivně věnuje komplexní péči a zpřístupňování zvukových záznamů na národní úrovni. Pracuje v Národní technické knihovně, koordinuje portál Národní fonotéka. Podílí na řešení výzkumných projektů, vedení seminářů, prezentuje a publikuje.
Mgr. Kristýna Paulová
Po různorodých knihovnických zkušenostech od katalogizace přes práci ve službách před deseti lety zjistila, že je to právě informační vzdělávání, kde se cítí nejlépe. Od té doby ji baví rozvíjet lektorské dovednosti své i ostatních, spolupracovat s komunitou učících knihovníků v rámci Pracovní skupiny IVIG a v neposlední řadě snažit se o to, aby byl svět o něco informačně gramotnější.
Mgr. Alena Chodounská
Vystudovala obor Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě. Od roku 2008 působí v Národní technické knihovně v oblasti uživatelské podpory. V současné době má na starost koordinaci a rozvoj akademických informačních služeb NTK.
Mgr. et Mgr. Tomáš Razím
Pracuje v NTK od roku 2016 (se čtyřletou přestávkou) a má na starost především informační podporu středních škol. Ve volném čase se věnuje doktorskému studiu a zahálce.
Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.
Richard Papík vystudoval vědecké informace a knihovnictví na Univerzitě Karlově (1985-1990). Od roku 2013 (plně pak od roku 2015) je učitelem Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě. Částečným úvazkem působí od roku 2019 v oddělení vědeckých informací a knihovně Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. V letech 2015 až 2019 působil v částečném úvazku v Ústřední knihovně Univerzity Karlovy. V letech 1994 až 2015 byl učitelem Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy (ÚISK FF UK), v letech 2000 až 2002 zástupcem ředitele ústavu a v letech 2002 až 2012 ředitelem ústavu. V letech 1994 až 2000 pracoval jako rešeršér ve firmě Medistyl Praha. V letech 1984 až 1994 pracoval v Ústavu vědeckých informací Armády České republiky (dříve čs. armády) jako informační specialista v rešeršních službách vědeckotechnických informací. Rád jezdí po knihovnách s kurzy a přednáškami informačního vzdělávání s tématy spojenými s elektronickými informačními zdroji a vyhledáváním informací.
PhDr. Mgr. Aleš Ziegler
Absolvent Historie a Ukrajinistiky na FF MU a Politologie na FSS MU. Působí jako středoškolský pedagog (aprobace Dějepis, ZSV) a zástupce ředitelky na Gymnáziu Jana Blahoslava v Ivančicích.
Ing. Tereza Šímová
Tereza se zabývá problematikou otevřené vědy na Filosofickém ústavu AVČR. Tereza je také doktorandkou na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU), kde pracuje i jako učící knihovník. V neposlední řadě Tereza působí i v předsednictvu České asociace doktorandek a doktorandů.
doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc.
Působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, na Katedře informačních studií a knihovnictví. Věnuje se literatuře v kulturním kontextu, je autorem a editorem publikací věnovaných zejména autorům beletrie a literární kritiky české literatury 19. a 20. století.
Mgr. Martina Wolna
Martina Wolna vystudovala knihovnictví v Brně a v Opavě. Celý profesní život je spjata s Knihovnou Třinec, kde nastoupila po studiích v roce 1993 jako knihovnice a posléze se stala její ředitelkou. Pod jejím vedením funguje i Galerie města Třince a Infocentrum Třinec, jež se postupně staly součástí knihovny. Vedení lidí a obklopování se skvělými lidmi jsou její oblíbené odborné činnosti. Dlouhodobě se zaměřuje například na oblast práce s mladými lidmi v knihovnách, tvoření nových a lepších služeb či komunitnímu plánování v prostředí knihoven. Aktuálně se zabývá hledáním možností, jak v malém městě bojovat na správné straně informační války. Ačkoli je ředitelkou nejvýchodnější knihovny v republice, ráda propojuje knihovny a jejich lidi od východu po západ. K tomu se skvěle hodí být tajemnicí Sdružení knihoven ČR. Je uctívačkou Země a všeho, co stvořila, obzvláště pak koček a hor.
Mgr. Kristýna Kalmárová
Působí jako interakční designérka na projektu Humanitní vědy dokořán. Zaměřuje se na technologické inovace v jazykovém vzdělávání, digitální kurátorství pro edukační účely a využití datové analytiky ve vzdělávání.
Mgr. Klára Pirklová, PhD.
Lektorka a learning designerka s mnohaletou zkušeností ve výuce jazyků. Aktuálně se věnuje zejména online vzdělávání dospělých.
Bc. Veronika Batelková
Veronika je studentka navazujícího magisterského studia na KISKu a předsedkyně spolku Zvol si info, který se zabývá rozvíjením mediální a informační gramotnosti.
Mgr. Monika Martonová
Pracuje jako interakční designérka na projektu Humanitní vědy dokořán, ve kterém se zaměřuje na digitální kurátorství pro vzdělávací účely. Dále se zabývá microlearningem, píše o edukačních hrách, které sama hraje, a testuje inovativní výukové metody v praxi.
PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.
Vystudovaný informační vědec na Univerzitě Karlově. Jeho dosavadní profesní dráha je svázána s Katedrou informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde přednáší informační vědu, informační etiku a informační chování. Organizuje také kurz přednášek o digitálních humanitních vědách. Podílí se aktivně na projektu Nový fonograf hlavně vzdělávacími aktivitami – organizuje přednášky o digitalizaci kulturního dědictví a zahraniční workshopy. V letech 2012–2015 působil jako člen vědecké rady Moravské zemské knihovny. V letech 2014–2018 plnil roli člena komise EUCLID (Evropské asociace pro knihovnické a informační vzdělávání), díky čemuž spolupořádal 23. ročník mezinárodní konference BOBCATSSS v Brně. Od roku 2019 řeší grant Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ za Masarykovu univerzitu. Je šéfredaktorem ProInflow – časopisu pro informační vědy.
Mgr. Jana Linhartová
Jana Linhartová působila 25 let ve školství, z toho 10 let jako ředitelka Základní školy. Od února 2017 vede Severočeskou vědeckou knihovnu v Ústí nad Labem a snaží se o změnu pohledu veřejnosti na knihovny. Je členkou pracovní skupiny, která dohlíží na naplňování Memoranda o spolupráci mezi resortem školství a kultury. Má ráda výzvy a dobré bílé víno.
Mgr. Hana Kraflová
Pracuje jako kurátorka Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea. Ve svých studiích se zabývá literaturou a žurnalistikou od sklonku 19. století do poloviny století dvacátého. Je autorkou či spoluautorkou patnácti výstav, připravuje literární pořady a soutěže, vede komentované prohlídky v literární expozici MZM.
Nikola Lásková, Barbora Šantorová a Aneta Kiliánková
Jsou studentky třetího ročníku oboru Informační studia a knihovnictví. V rámci předmětu Informační a knihovnické služby navázaly spolupráci s Městskou knihovnou v Praze a staly se součástí projektu Naučit se učit.
Mgr. Veronika Fiedlerová
Po absolvování psychologie FF MU získávala zkušenosti při působení v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů v nadnárodních společnostech, nakladatelské činnosti i ve veřejné správě. Od roku 2018 působí v Národním pedagogickém institutu ČR jako konzultantka rozvoje čtenářské a matematické gramotnosti v systémových projektech zaměřených na metodickou podporu akčního plánování na úrovni krajů a škol. Je garantkou tematických skupin Edusítě NPI podporujících rozvoj gramotností ve výuce a tématu se věnuje i v rámci působení v České školní inspekci. Velký potenciál vidí v propojování formálního a neformálního vzdělávání a v podpoře školních knihoven. Ve volném čase tandemově vede čtenářský klub na jedné z brněnských základních škol.