-
9:00
Zahájení konference
-
9:15–10:45
Online vzdělávací prostředí
Online vzdělávací prostředí může být prostředkem pro práci s informačními zdroji, místem interakce mezi knihovníky, učiteli a studenty, místem, kde se všichni učí – lidé i technologie.
Moderuje: Mgr. Hana Tulinská
Učení v Infosféře, RNDr. Michal Černý
Luciano Floridi píše o infosféře jako o prostoru interakcí mezi lidmi, technologiemi a dalšími biotickými aktéry. Sdílíme společný prostor, v němž je stále těžší odlišit online od offline - pravděpodobně, říká Floridi - většinu času žijeme onlife. Co ale tato skutečnost znamená pro učení? Pro práci knihovníků i učitelů? Pro to, jak sami pro sebe organisujeme a vnímáme náš svět? Zdá se, že stále méně budeme moci přemýšlet nad otázkou “co”, aniž bychom měli zodpovězeno “jak”. Na pozadí tohoto významového posunu se pokusíme ukázat perspektivy a výhledy do “nového světa”, v němž se pozvolna nacházíme.
Trendy v online vzdělávání pro rok 2020, PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.
V přednášce budou představeny aktuální novinky a trendy v on-line vzdělávání ve světě, v Evropě a v České republice. Prostor bude věnován flexibilním formám vzdělávání a virtuální mobility.
Technologie jako hrozba možného ovlivňování lidí – dokážeme jí čelit?, Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D.
Mocní tohoto světa se snaží využít současný vývoj technologií k vlastnímu prospěchu. Daří se jim to díky nízké úrovni digitálních kompetencí občanů. Takové pojmy, jako internetové bubliny, dezinformace, komnata ozvěn, dissensus ad., již jistě znáte. Shoshana Zuboff mluví o kapitalismu dohledu. Pro Digitální centra Elixíru do škol jsem inspirován Hararim a Rushkoffem vybral motto “Ovládej, abys nebyl ovládán!”. Zamysleme se nad tím, co s tím. Asi nechceme, aby příští generace žily “offlife”, před čímž nás varuje např. Sherry Turkle (Mluvme spolu!). Nezbude nám asi nic jiného, než se za současného využití nástrojů a platforem zase vrátit k výchově lidí!
-
11:15–12:45
Architektura vzdělávacího prostředí
Architektura vzdělávacího prostoru, ať již jde o knihovnu nebo školu, je tématem tradičním, aktivně diskutovaným, ale současně ne zcela jasně uchopeným. Cílem bloku bude propojit pohledy a perspektivy architektů, knihovníků a pedagogů na to, v jakém prostoru se dobře učí a proč. Tento transdiciplinární dialog má přitom velkou šanci proměnit to, jak současné (i budoucí) vzdělávací prostory budou vypadat.
Moderuje: RNDr. Michal Černý
Knihovna FF MU etc. - Ing. arch. Ladislav Kuba
Budova knihovny Filozofické fakulty a další projekty knihoven atelieru Kuba & Pilař architekti – princip, kontext, hmota, materiál, provoz.
Jak se navrhuje vzdělávací prostor - Ing. arch. Michal Krištof
Na příkladu jednoho z posledních architektonických projektů architekt Krištof vysvětlí principy, které mohou být v širším kontextu použity pro návrh lepších prostorů pro vzdělávání jako školy, knihovny nebo mediatéky.
Netradiční knihovna - Bc. Dana Karulová
Cieľom príspevku je priblížiť prácu knihovníkov pri proces tvorby priestoru, ktorý plní úlohu výstavnej expozície, verejného priestoru a knižnice. A zároveň zhodnotiť čo projekt priniesol po roku je fungovania a aké sú pocity používateľov a návštevníkov tohto priestoru.
-
14:10-15:40
Společenství praxe ve vzdělávání
Jaké podoby může mít sousloví společenství praxe ve vzdělávání, zaměřené na rozvíjení informační gramotnosti? Blok zahrnuje příspěvky prezentující jednak dobrou praxi i perspektivy spolupráce knihoven a škol, jednak tematické výzkumné záměry. Cílem je nabídnout inspiraci pro každodenní praxi v propojování formálního a neformálního vzdělávání.
Moderuje: Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Bezpečná otevřenost - Mgr. David Kudrna
Knihovna – otevřené místo podporující vzdělávání, pomáhající rozvíjet nové gramotnosti. Součástí takových gramotností bývá dovednost bezpečného pohybu na internetu. Co mohou knihovny v této oblasti nabídnout mateřským a základním školám? A co třeba seniorům? Nahlédneme do interaktivní knížky Vanda a Eda v Onl@jn světě nebo do komiksového příběhu Digitální stopa, zacvičíme si v Digitální tělocvičně. Inspiraci budeme čerpat u knihoven, které jsou Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dobrými partnery.
Střední školy v Onlife - Mgr. Hana Tulinská
V příspěvku představíme ONLIFE – nový projekt na podporu rozvoje informační gramotnosti na středních školách z dílny KISK. Projekt se zaměřuje na podporu studentů i pedagogů prostřednictvím doručování aktuálního vzdělávacího obsahu. Využívá metody jako jsou tutorované kvízy pro autonomní učení či chatbot pro trénink rozpoznání dezinformací. Vzdělávací obsah je jako otevřený vzdělávací zdroj dostupný na webových stránkách projektu, díky čemuž ho můžete snadno implementovat do své praxe i vy – učitelé či knihovníci.
Na můstku mezi knihovnou a školou - Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
“Non scholae, sed vitae discimus”. Jaké příležitosti pro celoživotní vzdělávání nabízí škola? A jaké knihovna? Jak silná nebo tenká linka mezi vzděláváním ve školní lavici a mimoškolními aktivitami vlastně je – a je taková dělící linka vůbec potřeba? Příspěvek představí funkční praxi i perspektivy spolupráce knihovníků a učitelů v propojování neformálního a formálního vzdělávání. Téma bude ukotveno v rozvíjení kompetenčního přístupu a gramotností.
-
16:00-17:30
Hry v knihovnách: učení i zážitek
Knihovníci různé hry čím dál častěji přebírají a upravují pro své potřeby, nebo vytváří vlastní. Setkáváme se s nimi v knihovnách všech typů, včetně vysokoškolských, jak ukázal doplňkový program loňského semináře IVIG. Ale co je potřeba, aby hra plnila svůj účel, a čemu se naopak vyhnout? A jaké zkušenosti s tvorbou a realizací her mají vysokoškolské knihovny, které si to už vyzkoušely v praxi? To napoví tento konferenční blok, který bude jistě přínosný nejen pro vysokoškolské knihovníky.
Moderuje PhDr. Pavla Kovářová, Ph.D.
Survival kit herního designéra aneb na co se typicky zapomíná při tvorbě hry? - Mgr. Zdeněk Záhora
Dokonalá hra neexistuje. Vážně! Dokonce neexistuje ani hra, která by dobře pobavila kohokoli. Hry, které máme rádi a do kterých se bez otálení zapojujeme splňují takové atributy, které ladí našim osobním preferencím. Většinu těchto preferencí jsme taky nikdy nemuseli popsat a ani si je nemusíme uvědomovat. Herní design – zvláště v předprodukci – je nejen o zážitku, který chceme hrou nakonec vyvolat, ale i o znalosti publika, pro které tvoříme. Cílem příspěvku je demystifikovat obecný „herní design“ – což může znamenat cokoli – příklady vcelku nudných pracovních postupů, které ale vedou k mnohem většímu a realizovatelnějšímu kreativnímu vyžití herního tvůrce. Herní smyčky, mechaniky, předprodukce, atributy hráče, rychlé prototypování, grayboxing, focus testování, vertical slice, feature freeze a fujužstímmusímevenikdyžjetorozbitý. Dotkneme se oblasti her deskových, digitálních i her v prostoru a ačkoli univerzálně platná herně designová pravidla neexistují, posluchač odejde více zorientován v tom, jak hru vytvořit a dotvořit.
Escape library na ČZU - Tereza Šímová, Kristýna Paulová a Tereza Garamszegi Špatenková
Od myšlenky, přes tvorbu až k samotné realizaci - tím vším vás provede přednáška na téma únikové hry na České zemědělské univerzitě. "Escape Games" jsou v knihovnickém prostředí pořád ještě neotřelým způsobem, jak studenty naučit novým dovednostem. Propojení "únikovky" a informačního vzdělávání může být skvělým příkladem, jak učit bez učení. Na přednášce se dozvíte praktické tipy, co je potřeba zvážit před přípravou hry, kolik času i peněz stojí její vytvoření a na jaké problémy jsme narazili.
Využití geocachingu ve vzdělávání - Vendula Němcová
V rámci projektu akademického psaní Publish&Flourish (2018-2021) vznikl nápad zatraktivnit kurzy pro doktorandy. Pro komplexní představení celého publikačního procesu pro ně bude připravena geokešková hra v areálu kampusu VŠB-TUO. Metodou hry tak chceme přiblížit začínajícím autorům, co vše odborné psaní vyžaduje.
-
8:30–10:00
Didaktické aspekty práce s textem
Sekce je věnována teoretickým a praktickým otázkám působení textů, zejména beletristických. S ohledem na didaktičnost i její širší chápání budou vyloženy některé žánry a charakterističtí autoři, a to z různých období. Pozornost bude věnována též aktuálním přístupům k elektronickému čtení a rozvoji čtenářství.
Moderuje: doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc.
Čítanie – pohľad za horizont - PhDr. Ľudmila Hrdináková, PhD.
Príspevok predstaví rozličné výskumné perspektívy v oblasti čítania a rozvoja čitateľstva a priblíži niektoré zaujímavé výstupy a zistenia výskumných iniciatív autorky. Audiovizuálnymi ukážkami z výskumov predstaví špecifiká recepcie naratívnych obsahov (detskými) čitateľmi a podporí význam čitateľských aktivít a motivácií v rámci rozvoja detského čitateľstva. V závere bude príspevok konfrontovať zistenia výskumných aktivít s možnosťami, stratégiami a úlohami knižníc.
Podoby světa v literárním theatru mundi na přelomu 16. a 17. století jako předobraz Komenského Labyrintu
Příspěvek bude věnován úvaze nad podobami literárního žánru, jehož kořeny sahají až do antiky, zobrazujícího svět a místo člověka v něm prostřednictvím alegorického rámce. V českém prostředí zaznamenal zvýšenou oblibu zejména v období přelomu renesance a baroka (viz především díla Nathanaela Vodňanského, Matouše Konečného a Jana Amose Komenského). Poukážeme na širší dobový kontext a nejzajímavější aspekty dané problematiky. Chtěli bychom rovněž alespoň stručně zmínit pohled starších literárních dějin na tyto texty, včetně jejich ediční historie.
Bibliografická cesta za didaktičností beletristických textů - doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc.
Příspěvek bude věnován problematice šíře tématu didaktických možností beletristické literatury. Bude se zabývat autory výrazněji didakticky zaměřenými i autory s jistým didaktickým aspektem, včetně otázky, nakolik je didaktický zřetel případně v rozporu s tradičně chápanou hodnotou literárního díla.
-
10:15–11:45
Humanitní vědy dokořán
Příspěvky reflektují možnosti využití digitalizovaného kulturního dědictví v perspektivě celoživotního učení. Prostor je věnován jak didaktickému, tak legislativnímu a technickému způsobu práce s digitálními artefakty v knihovním i školním prostředí.
Moderuje: PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Digital humanities a aplikácia nástrojov umelej inteligencie v sprístupňovaní písomného dedičsva - Prof. PhDr. Dušan Katuščák, PhD.
Digital humanities považuje autor za společné pojmenování a průřezovou metodologii pro všechny aplikace ICT ve společenských a humanitních vědách, oborech a disciplínách a jim odpovídající praxi. Prednáška stručně charakterizuje evropský výzkumný projekt READ = Recognition and Enrichment of Archival Documents, řešený v letech 2016-2019 v rámci programu Horizon 2020. Práci s platformou Transkribus, která představuje zásadní světovou inovaci zaměřenou na transkripci historických rukopisů a dokumentů, autor popíše v perspektivě zkušeností a poznatků, které získal při experimentální transkripci rukopisných dopisů Andreja Kmeťa.
Jak se učí (s) Digital Humanities v praxi - Bc. Veronika Wölfelová
Digital Humanities je oblast spojující humanitní obory s výpočetní technikou. Využívá se nejen ve vědě, ale i ve výuce na vysokých školách. V posledních letech se však stále častěji objevují odborné články, publikace, materiály a kurikula, která Digital Humanities prezentují jako zajímavou příležitost k využití ve středoškolské výuce a k jejímu zatraktivnění. Díky novým nástrojům a technologiím mohou studenti přistupovat k humanitním předmětům jako je například historie, literatura nebo sociální věda mnohem kreativněji. Naučí se vytvářet a následně využívat různé digitální materiály, od map, přes time line historických událostí až po vizualizace informací. Vedle vědomostí si do praxe odnesou celou řadu technických dovedností, a dalších kompetencí v souladu s orientací kurikula. Pro pedagogy jsou digitální humanitní vědy velkou oporu při výuce. Nabízejí jim širokou škálu nástrojů k prezentaci učiva i k aktivnímu zapojení studentů při zpracování konkrétních témat. Využití digitálních technologií mohou studentům nabídnout jako vhodnou alternativu vypracování seminárních prací a esejů. Didakticky jde o velmi produktivní způsob předávání vědomostí studentům. Příspěvek se zaměřuje na konkrétní příklady toho, jak vypadá výuka digitálních humanitních věd ve světě a v Česku a přináší ukázky spolupráce mezi knihovnami a pedagogy.
Humanitní vědy dokořán - Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D., RNDr. Michal Černý
Příspěvek představí nový projekt Katedry informačních studií a knihovnictví Humanitní vědy dokořán, na jehož realizaci se podílí také Moravská zemská knihovna. Cílem projektu je nabídnout gymnazistům a jejich učitelům, ale také knihovníkům inovativní interaktivní výukové nástroje, jejichž základem jsou tematické digitalizované dokumenty a artefakty.
-
12:15–13:00
Cíle vzdělávání: Dělníci vědy, nebo aristokrati ducha?
Odborný panel si klade otázky K čemu vlastně vzděláváme? Co je cílem našich vzdělávacích akcí? Noříme se do hloubek, nebo sledujeme šířku? A jaká jsou očekávání společnosti od vzdělávání? Co je vlastně smyslem celoživotního intelektuálního počínání a kultivování? Jakou roli v tom může hrát škola a jakou knihovna? Je Komenského a Masarykův ideál kultivace lidské duše knihou stále aktuální?
- Mgr. Ing. Vít Beran
- doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.
- Ing. Libuše Nivnická
- PhDr. Radka Římanová, Ph.D.
Nepřehlédněte...
RNDr. Michal Černý
EdTechový inovátor, garant magisterské studijní profilace Technologie ve vzdělávání na KISKu, univerzitní asistent, filosof výchovy a informace, kosmolog, informační vědec, pedagog, didaktik, historik, publicista, doktorand na sociální pedagogice. Autor více než 20 knih a stovek recenzovaných článků. Nyní řešící především vzdělávací prostředí a jeho architekturu, digitální kompetence, onlife ontologii a epistemologii.
Bořivoj Brdička
Bořivoj Brdička je členem VV JŠI, VV SKAV a odborníkem na vzdělávací technologie: přes 30 let se věnuje vzdělávání učitelů (zejména na PedF UK), působí jako kurátor nejnovějších poznatků oboru (Spomocnik.RVP.cz), metodický garant Digitálních center Elixíru, podílí se na revizi RVP a spolupracuje s Evropskou komisí na standardech digitálních kompetencí učitelů a na vývoji evaluačních nástrojů.
PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.
Působí v Ústavu celoživotního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni a dlouhodobě se věnuje vzdělávání vysokoškolských učitelů a lektorů dalšího vzdělávání. Specializuje se na distanční vzdělávání, e-learning a moderní technologie. Je zkušenou autorkou a tutorkou on-line kurzů.
Ing. arch. Michal Krištof
Michal Krištof je spoluzakladatelem architektonického ateliéru Chybík+Krištof, který se zabývá urbanismem a architekturou. Mezi důležité realizace patří Český pavilon na EXPO 2015 v Miláně, vinařství Lahofer ve Znojmě anebo školy manažmentu v Moskvě.
Ing. arch. Ladislav Kuba
Atelier Kuba & Pilař architekti se dlouhodobě zabývá projekty veřejných budov pro kulturní účely, jako jsou knihovny, galerie, kulturní centra a budovy pro vzdělávání. Jejich stavby jsou navrhovány nejen s ohledem na funkci a provoz, ale i s maximálním důrazem na výtvarnou koncepci a péči o detail. Atelier má ve svém portfoliu řadu významných realizací na území celé České republiky za které získal četná domácí i zahraniční ocenění.
Bc. Dana Karulová
Vedúca Knižnica Slovenskej národnej galéria v Bratislave a zároveň študentka
kombinovaného štúdia na Filozofické fakulte MU na Katedře informačních studií a knihovnictví.
David Kudrna
Designér edukačních aktivit Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Bořitel vzdělávacích stereotypů, který podporuje digitální inovace, ale má rád skutečný svět. Architekt a stavitel nových mostů, které spojují rozpolcené břehy on-line a off-line životů. Šiřitel osobního přesvědčení, že soukromí a bezpečí na internetu jsou hodnoty, o které je třeba pečovat. www.jsemdavid.cz; Twitter: @kudrnadavid
Mgr. Hana Tulinská
Hana Tulinská je garantkou bakalářské studijní profilace EDTECH KISK FF MUNI. Zabývá se online vzděláváním, informační gramotností, interakcemi a zpětnou vazbou onlife. Je odbornou pracovnicí v projektu aplikovaného výzkumu TA ČR, který vytváří platformu pro rozvoj informační gramotnosti na středních školách.
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Působí jako odborná asistentka na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU, je členkou Ústřední knihovnické rady. Výzkumně i pedagogicky se věnuje informační gramotnosti a jejím transdisciplinárním přesahům, knihovnické pedagogice, propojování formálního a neformálního vzdělávání a knihovnictví v kulturním kontextu.
Mgr. Zdeněk Záhora
Člověk sestávající z tématu digitálních her, herní tvorby, mediální teorie, jazzmetalové fúze, neutuchající touhy psát a tisknout příběhy, kofeinu a sezónního iracionálního brzkého vstávání. Zakladatel spolku MU Game Studies, rozdmychávač a propojovač projektů s digitálními hrami spojených, pedagog VŠ/SŠ se zaměřením na herní tvorbu, důvěřivec v lidské společenství ekosystému herního průmyslu, herní akademické obce a nekonečného potenciálu šikovného studentstva.
Tereza Šímová
Tereza Šímová pracuje v Knihovně České zemědělské univerzity (ČZU). Stará se především o informační vzdělávání studentů. Na ČZU také studuje doktorát v oboru management. Tereza je pro všechny neotřelé formy vzdělávání - působí např. v Tiimiakatemia Prague či základní škole, která se řídí principy Montessori pedagogiky.
Kristýna Paulová
Kristýna Paulová je lektorkou informačního vzdělávání na ČZU. Ve své praxi se zajímá o propojení výuky s oblastí skupinové dynamiky či transakční analýzy. Hledá odpovědi na otázky jak vytvořit efektivní výukové prostředí, jak aktivizovat studenty či jaké netradiční formy výuky lze využít v prostředí knihoven. Inspiraci čerpá také z organizace her na hrdiny na živo ("LARP").
Tereza Garamszegi
Tereza Garamszegi je původní profesí fotografkou, ovšem vždy měla k literatuře silný vztah. Před patnácti lety se jí otevřel svět knih i z profesního hlediska. A byla to láska na první pohled. Ve Středočeské vědecké knihovně pracovala jako referenční pracovník. Od září loňského roku je součástí týmu informačního vzdělávání v Knihovně České zemědělské univerzity. Specializuje se na informační vzdělávání a problematiku bezbariérovosti knihoven z pohledu nejrůznějších handicapů. Studuje posledním rokem magisterský program Informační studia a knihovnictví na FF UK.
Bc. Vendula Němcová
Od roku 2009 pracuji ve výpůjčním oddělení Ústřední knihovny VŠB-TUO. S informační gramotností jsem začala zhruba před 6-7 lety, kdy jsem začala připravovat seminář o citování. Na něj navázaly další semináře na téma Open Access, Vyhledávání v databázích Scopus a Web Of Science aj. Poslední dva roky spolupracuji s centrem ENET na vytváření kurzů pro doktorandy.
PhDr. Ľudmila Hrdináková, PhD.
Pôsobí ako odborný asistent a vedecko-výskumný pracovník na Katedre knižničnej a informačnej vedy FiF Univerzity Komenského v Bratislave. Do jej odborného zamerania patrí rozvoj čitateľstva detí, čitateľská gramotnosť v kontexte modernej doby, psychológia a sociológia čítania, ale aj informačná a mediálna gramotnosť detí. Je tiež priaznivcom a spolupracovníkom portálu Mama, tata, čítajte s nami! a celoslovenskej čitateľskej súťaže Čítame s Osmijankom. Pridaj sa aj ty!
Mgr. Jana Kolářová, Ph.D.
Mgr. Jana Kolářová, Ph.D., je absolventkou bohemistiky a klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, doktorské studium oboru Dějiny české literatury tamtéž; působí na Katedře bohemistiky FF UP, kde vyučuje starší českou literaturu a související předměty; odborně se věnuje raněnovověké literatuře, zejména latinské humanistické poezii.
Doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc.
Doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc. Působí na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se problematice literatury v kulturním kontextu, dějinám české literatury, ediční problematice.
Prof. PhDr. Dušan Katuščák, PhD.
Je odborníkem, výzkumníkem a vysokoškolským pedagogem v knihovní a informační vědě, mezi jeho profesní mety patří řízení Slovenskej národnej knižnice (2000-2012) a působení ve vedení Fakulty humanitních věd v Žilině (2012-2017). Zastává expertní pozici v Evropské komisi pro kulturní dědictví a digital humanities a programu COST. Jeho vynikající a pro obor významné výstupy aplikačního výzkumu jsou zaměřené na bibliografii, dokumentaci, ochranu a zpřístupňování písemného kulturního dědictví.
Bc. Veronika Wölfelová
Veronika Wölfelová vystudovala Mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze a nyní studuje navazující magisterský obor Informační studia a knihovnictví. Zároveň působí již několik let jako grafička na ČSÚ, kde zpracovává a vizualizuje data.Ve své diplomové práci se zabývá výukou Digital Humanities, toto téma je předmětem jejího příspěvku.