Všechny typy zdrojů informací mají svůj účel a o žádném se nedá říct, že by byl vždy důvěryhodný nebo ne. Z téhož důvodu také není možné automatické zhodnocení důvěryhodnosti. Vždy je důležité zamýšlet se nad konkrétními informacemi, zda z nich můžete vycházet při svém rozhodování nebo tvorbě odborných prací.

Přesto můžete využít určité pomůcky, které vám pomohou s rozhodnutím, zda se můžete na dané informace spolehnout. Nemůžete je vnímat jako univerzální seznam, kdy si odškrtnete splnění jednotlivých požadavků. Jsou to opravdu jen pomůcky pro vaše vlastní kritické přemýšlení. Není možné třeba říct, jak starý zdroj může být, aby byly informace aktuální – v oblasti IT mohou být informace zastaralé již po pár týdnech, proti tomu v historii ani desítky let nemusí být problém. Relevantnost je také individuální – pokud jsou v práci například analyzovány způsoby komunikace mezi extremisty, jsou důležitým zdrojem informací internetové diskuze skupin takto zaměřených osob.

První kroky v hodnocení zdroje

S hodnocením zdroje můžete začít už ve chvíli, kdy vidíte pouze základní informace o něm třeba v katalogu knihovny. Zde můžete identifikovat:

• autora,
• název textu,
• vydavatele
• a datum publikování.

Všechny tyto informace slouží pro první zamyšlení, zda může daný zdroj odpovídat vaší aktuální potřebě. Například článek, jehož záznam v databázi je uvedený níže, ukazuje, že autoři jsou pracovníci dvou různých univerzit v pracovištích zaměřených na vzdělávání a práci s informacemi a informačními technologiemi, což dobře odpovídá tematickému zaměření článku. Jeho název odpovídá tomu, co jsme hledali, tedy hodnocení informací (téma tohoto modulu). Článek je publikovaný v impaktovaném časopisu Computers in Human Behavior, jehož zaměření také odpovídá stanovenému zájmu i názvu článku. Článek byl publikován v červenci 2016, je tedy s největší pravděpodobností aktuální. Rozhodně se tedy hodí k hlubšímu ověření, zda se hodí k tomu, pro co ho chcete využít.

Po získání přístupu k plnému textu můžete začít sledovat oslovované publikum, objektivitu autora, pokrytí tématu, styl psaní a případně hodnocení čtenáři (např. recenze článků nebo diskuze pod elektronickým článkem). U každého z těchto kritérií je vhodné se zamyslet, zda-li je pro vás důležité.

C.R.A.P. test 

Jedním z nejrozšířenějších testů hodnocení informačních zdrojů je tzv. C.R.A.P. test, se kterým se můžete setkat v různých obměnách.

C.R.A.P. test je nástroj, který vám umožní rychle si projít dokument nebo zdroj a posoudit, do jaké míry se vám bude hodit pro další práci. Většinou ho prakticky nebudete využívat celý, ale pomůže při hodnocení. Pokud si s ním dáte párkrát práci, budete mít na dokumenty již „oko“ a většinou se jím nemusíte přesně řídit. Současně platí, že každý z vás je jinak přísný – nebojte se, pokud vám hodnocení nebude sedět s hodnocením kolegy nebo s naším příkladem.

Tento test vám umožní dívat se na dokument z hlediska jeho aktuálnosti, spolehlivosti a dalších objektivních parametrů, ale také subjektivně – pocitem vhodnosti a relevance pro vás samotné. Prakticky funguje tak, že v každé oblasti hodnocení dáváte body:

• 0, 1 jsou velice špatné,
• 3 průměrné
• a 5 opravdu dobré.

Čísla pak sečtete a získáte jednoduché skóre, které může pomoci třeba při třídění článků na ty, které potřebujete přečíst nutně a naopak ty, co pro vás nejsou příliš zajímavé. Většinou během hodnocení text spíše skenujeme a rychle prolétneme a nikoli systematicky čteme. Čas na čtení věnujeme jen tomu, co uznáme jako kvalitní.

Zkuste v rychlosti proletět článek Elektronické zdroje: Jak hodnotit?, který využijeme jako ukázku pro C.R.A.P. test. Za jednotlivými kritérii je v závorce bodové hodnocení a komentář, proč je hodnocení právě takové. Co myslíte, byli jsme moc přísní?