Sketchnoting je obecný přístup k psaní si poznámek kombinující různé postupy a přístupy, které mají tuto činnost činit kreativnější a zajímavější. Nejde přitom o umění, ale o kreativní způsob práce s informacemi, které se člověk snaží zachytit co možná nejlepším způsobem. Obecně se hovoří o tom, že jde o takovou práci s poznámkami, která spojuje typografii, vlastní text a jednoduché grafické symboly či značky.

Důležité přitom je, že není nutné být výtvarník nebo umělec, aby se člověk mohl do sketchnotingu pustit a dělat ho dobře. V současnosti jsou velice populární nejrůznější kurzy, weby či videa, která mají člověka naučit vytvářet poznámky s co největší lehkostí. Problém totiž není jen to, že máte pocit, že neumíte kreslit, ale také další věci, které s tím souvisejí – nižší míra schopnosti se vizuálně vyjádřit, pomalost, neschopnost rychle schematizovat, malá vizuální pojmová zásoba atp. Pokud se tedy rozhodnete této technice věnovat více, doporučujeme jak trénink, protože ten dělá mistra, tak také zkusit se podívat do nějaké knihy nebo na video. Spousta věcí se dá udělat jednoduchým trikem, na který by člověk sám nejspíš nepřišel.

Propagátoři sketchnotingu tvrdí, že vizuální typ je každý, a proto je také tento způsob práce s poznámkami pro každého vhodný, byť třeba různým lidem půjde na začátku různě snadno. Primárně ale nejde o to, jak je vizualizace krásná, ale co na ní je a jakým způsobem je použitá. Pokud navíc uvážíme, že podle teorie duálního kódování pracuje paměť významně lépe (a dlouhodoběji), pokud má nějaký objekt uložený v imaginární i lexikální reprezentaci, je poměrně zřejmé, že teorie bude dobře fungovat. A to nejen jako paměťová, ale i jako kreativní technika. Jak už jsme uváděli v teoriích kreativity – tím, že se na nějaký objekt zaměřujeme skrze dva různé kontexty, může docházet k procesu kreativního myšlení. A právě model, který pracuje s vizuální i lexikální částí, v sobě alespoň určitý posun významových rámců apriori obsahuje.

I když si tedy nemyslíte, že vám kreslení jde dobře nebo že je zábavné, a i když se domníváte, že nejste příliš vizuální typy, tak i pro vás může být sketchnoting užitečný. Stojí na stejných principech, jako již v kurzu zmiňované myšlenkové mapy – spojení slova a obrazu velice dobře funguje univerzálně a tato metoda je tak další důležitou aplikací tohoto syntetizujícího přístupu.

Sketchnoting je užitečný ještě v jedné zajímavé věci. Tony Buzan v jedné své knize popisuje situaci, kdy k němu přišla na konzultaci studentka, která měla neustále velice špatné známky. Když s ní procházel způsob, jak si dělá poznámky, tak zjistil, že se snaží doslova přepsat vše, co říká učitel. To mělo za následek několik významných efektů, které se na ní negativně podepsaly:

• V hodině se dokázala soustředit jen na vlastní výklad jako na proud slov, nikoli na vlastní obsah. Nemohla nad ním přemýšlet nebo se doptávat, protože pořád jen psala.
• Nebyla schopna nacházet kontext sdělení, její zápisky často neměly ani body nebo strukturu odstavců, šlo jen o proud cizích slov.
• Poznámky byly logicky tak dlouhé, že se z nich nedalo učit.
• Poznámky často obsahovaly totéž co jiné zdroje.
• Nedokázala najít důležité body nebo provádět vlastní interpretaci výkladu.
• Tím, že byla silně vizuální a logický typ, si z poznámek v podstatě nic nezapamatovala.

Buzan tuto příhodu končí tím, že studentku naučil základní vizualizační techniky (pro nás třeba myšlenkové mapy a sketchnoting). Vysvětlil jí, že smyslem výkladu je porozumění, nikoli přepis informací. Pokud si bude psát zápisky formou sketchnotingu nebo myšlenkové mapy, pak musí hledat to důležité a být schopná tuto informaci zařadit na správné místo. Právě tato kritická reflexe toho, co slyšíme, vede jak k lepšímu zapamatování, tak k pochopení obsahu učiva. Vše končilo samozřejmě happyendem, tedy že studentka dokázala získávat nejvyšší možná hodnocení, protože transformovala způsob, kterým si dělala poznámky.

Smyslem sketchnotingu je podpora právě takového procesu učení – podle toho, co člověk studuje za kurz, si samozřejmě upravuje míru obrázků a náčrtků, které používá. Asi jiné prostředky budeme muset využít ve filosofii a jiné v českých dějinách nebo u statistiky. V některých kurzech je to samozřejmě náročnější než jinde, protože dlouhé matematické nebo fyzikální důkazy se kreslí špatně, ale to neznamená, že to nejde. Naopak – pokud dokážeme najít způsob, jak si takové věci efektivně zapisovat, můžeme být mnohem úspěšnější a celou věc snáze pochopit. Ostatně právě matematika a fyzika jsou dvě vědy, které jsou na imaginaci silně založeny. Představujeme si pole, pohyby sil nebo zakřivení drah, a do nich vkládáme naše představy o vzorcích. A právě to je jedna z možných forem sketchnotingu.

Kim Zajac hovoří o tom, že sketchnoting je možné použít i jako terapeutický nebo podpůrný nástroj. Pokud máte problémy veřejně prezentovat, držet se u výkladu myšlenky nebo se dobře vyjádřit, jsou to právě náčrtky, které vám mohou hodně pomoci. Zajac je užívá při práci s dětmi, to ovšem neznamená, že by nebyly vhodné i pro dospělé. Ke smyslu této aktivity uvádí: „Nejde o to, aby byly věci krásné, nejde o vytvoření uměleckého díla. Jde o vytvoření myšlenky.“ Zde se tedy opět vracíme ke kreativitě – sketchnoting nám umožňuje vytvářet myšlenky, které by pro nás byly jinak nedostupné nebo obtížně uchopitelné, a to tím, že s nimi pracujeme ve zcela jiném mentálním kontextu než doposud. To opět podporuje myšlenku, že samotný sketch je velice silným nástrojem pro rozvoj nejen komunikačních dovedností, ale i kreativity a myšlení jako takového. Zajac dokonce tvrdí, že pomocí rychlých náčrtků nebo obecně sketchnotingu lze řešit konflikty a měnit nastavení komunikace, což je z hlediska kreativní práce s informacemi také velice důležitý aspekt.

Na tomto místě bychom rádi zmínili několik rad, které se k začátkům tvorby vizuálních poznámek vztahují:

• Nepodceňujte nástroje, které pro sketchnoting používáte. Doporučuje se věnovat pozornost pěknému a pohodlnému bloku a kvalitnímu peru či tužce. Hodně lidí začne s nejlevnější propiskou a školním sešitem a pak je jasné, že je tvůrčí proces příliš netěší a výsledky nejsou úplně dobré.
• Naučte se pracovat se základními objekty. Mít v ruce základní tvary je důležité stejně, jako umět psát písmena. Jde vlastně o vizuální abecedu, se kterou se pak během sketchnotingu pracuje. Například je možné začít tím, že si párkrát nakreslíme objekty jako:
• základní tvary: hvězdy, čtverce, obdélníky, trojúhelníky, kruhy...
• základní objekty: lodě, domy, ryby, lidé, mraky, odkazy, ruce, myši, knihy, noviny, časopis, stromy, obálka, cihla, mozek, zvětšovací sklo, iPad, desktop, laptop, webový prohlížeč, kurzor...
• slavné značky a loga: Apple, Google, Microsoft, Yahoo, IBM...

Sadu si samozřejmě můžete upravovat podle toho, co sami děláte a čemu se věnujete.

• Pracujte s kolektory obsahu, což jsou většinou boxy, bubliny, rámečky. Dát obsah do rámečku nebo ho nějak uzavřít a ohraničit je jednou z důležitých činností, která poznámky zpřehlední, dá jim řád a nabídne základní tematické členění.
• Pracujte se spojujícími prvky, jako jsou čáry, šipky, časové osy apod. To vše se hodí na provazování jak textu, tak jednotlivých kolektorů.
• Hrajte si se symboly – ať již jde o ampersand, hvězdičky či jiné značky, symboly vám pomohou rychle a jednoduše dělit text na menší částí, případně ho dobře provazovat a propojovat.
• Pracujte s citáty, ať již jde o výroky přednášejících nebo výpisky z knížek. Vhodně užitý citát může výrazně pomoci doplnit poznámky, připomenout přednášku atp. Citát nemá hrát roli „instatizátoru“ sdělení, ale jisté myšlenkové kotvy, připomínky, motivu, ke kterému se lze snadno vracet.

Do poznámek je možné vkládat také myšlenkové mapy, Vennovy diagramy, flow charty a další ustálené prvky, které pomohou s logickou uspořádaností celého sdělení.

Sketchnoting je činnost, která u studentů obvykle vyvolává jisté obavy – že jim kreslení nejde nebo že nemají psací či výtvarné prostředky, které by jim to umožnily. Vězte, že začít se dá i s obyčejnou tužkou nebo fixou a po překonání počátečního ostychu většinu lidí sketchnoting baví (alespoň na základě naší pedagogické zkušenosti). A nemalá část mu podlehne natrvalo. Zatímco v některých technikách je důležitý docela dobrý tréning, sketchnoting funguje poměrně rychle a bezbariérově. I on samozřejmě nabízí lepší a hezčí výsledky, pokud se v něm zlepšujete, vytvoříte si vlastní vizuální styl, písmo a metody zápisu. To, v čem se zlepšíte velice záhy, je ale rychlost. Často můžeme být odrazováni tím, že jde o proces pomalý a zdlouhavý. Je to tím, že na obrázkový způsob zápisu nejsme většinou moc zvyklí. Když si ale takový mentální návyk vytvoříme, dokážeme v něm být značně efektivní.

Jakkoli je sketchnoting primárně záležitostí papírovou, tak některé jeho prvky či postupy je možné aplikovat také do digitálního světa. Pro takovou práci určitě doporučujeme kvalitní stylus, byť v úplných začátcích si asi lze vystačit s propiskami s gumovou částí na ovládání mobilních telefonů. Využít můžete některé z těchto nástrojů:

Na druhou stranu je možné také podporovat psaní v papírové podobě, protože digitální zařízení mohou mít neblahý vliv na pozornost. Zde je však třeba poukázat na to, že abyste si tento způsob práce s informacemi skutečně užili i v offline podobě, rozhodně se vyplatí investovat do vybavení – ať už jde o kvalitní bloky, štětcové tužky nebo další propriety. Tím nechceme říci, že si nevystačíte s černou „centropenkou“ a s obyčejným sešitem, ale pokud kouzlu této metody propadnete, počítejte s tím, že se ponoříte do světa netušených nástrojů a možností i v online i offline podobě.