Infografiky představují jednu z moderních forem prezentace informací, které jsou v nich zhuštěny v určité zkratce. Jde o druh zobrazení dat mimořádně populární a lze je najít na webech, v novinách, časopisech a dalších médiích.  Většinou zobrazují nějaký graf s příběhem nebo proces či tvrzení doprovázené čísly. Jde tedy typicky o kombinaci numerické a grafické informace.

V obecné rovině je možné hovořit o infografikách, které mají statický charakter (jde tak vlastně o obrázek) nebo o těch, které jsou určitým způsobem multimediální (obsahují video, mapu či audio) nebo interaktivní (například lze přepínat mezi různými grafy, procházet informace atp.). Tento rozměr je těsně vázaný na nástroj, ve kterém jsou vyráběny.

Obecně lze říci, že vizualizace dat představuje jednu z důležitých forem práce s informacemi, která má důležitý jak rozměr komunikační, tak také interpretační. V tvorbě infografik se spojuje potřeba do graficky pěkného prostředí vložit potřebné informace s tím, získaná data, zachycený proces nebo graf nějakým způsobem interpretovat, tedy z něj získat určité penzum informací nebo jeho jistý aspekt, se kterým se dále pracuje. Vytvořit dobrou infografiku předpokládá především porozumění danému problému, tedy tomu, co má být vizualizováno.

Základní myšlenkou infografiky je většinou spojení nějakých kvantifikovaných dat (nejčastěji zachycených grafem) s nějakými dalšími informacemi. Oproti diagramu či obyčejnému grafu je možné v nich více pracovat s příběhem, kontextem, porovnávat věci mezi sebou nebo nabízet jejich základní interpretaci. Infografika je téměř vždy zkratkou – neumožní vám prezentovat všechny výsledky výzkumu, není ani vědeckým článkem, ani knihou, dokonce ani konferenčním posterem. Nutí vás abstrahovat a zobrazovat to důležité. V tomto ohledu je možné infografiku považovat za jistou formu kreativní techniky – pracuje s nápaditou reflexí informací, hledá to důležité a propojuje různé způsoby přemýšlení nad daným problémem.

V žurnalistice (a marketingu) jsou infografiky užívané jako velice častý komunikační prostředek se čtenáři, kdy počítáme s tím, že až tehdy, kdy vizualizované informace čtenáře zaujmou, se případně pustí do dalšího čtení. Předávané informace jsou tak na jednu stranu selektivní a zkratkovité, musí nalákat, ale současně by měly zobrazovat adekvátní pohled na realitu.

Při tvorbě samotné se lze setkat se dvěma možnými přístupy interakce infografiky a textu – můžete napřed vytvořit infografiku, která bude v kostce shrnovat to, co byste chtěli napsat. Podle infografiky se pak člověk může pustit do psaní. Jde vlastně o rozšířenou kolážovou metodu, kdy si na jednu plochu dáte nejdůležitější fakta a výsledky, které tvůrčím způsobem skládáte dohromady.

V současnosti se více užívá druhá varianta, kdy vytvoříte napřed odborný text a až z něj vytváříte infografiku. Ta slouží jako určitá propagace výzkumných zjištění, tématu nebo problematiky a může mít (na rozdíl od akademického textu) velice široký společenský charakter. Jde o typ dat, se kterým média ráda pracují, který se dobře sdílí a propaguje. K současné tvorbě odborného textu tak začíná patřit práce s infografikou stejně, jako se na konferencích vedle běžných příspěvků objevují postery.

Najít nějaká jasná a jednoduchá pravidla, jak tvořit infografiku, není snadné, ale pokusíme se nabídnout alespoň několik bodů k úvaze:

• Je výhodné, když lze pracovat s příběhem a infografika může referovat nejen o nějakém objektivním fenoménu, ale vztáhne ho do emocí a narativu konkrétní osoby.
• Pracujte s grafy správně, nesnažte se manipulovat.
• Velice užitečné je, když infografika obsahuje informace o zdrojích a kontakt na tvůrce, v dnešní době především směrem k sociálním sítím.
• Lze doporučit uvážlivost v barvách i provedení.
• Je dobré se snažit nabídnout něco více, než je běžné – pokud děláte digitální objekt, nebojte se přemýšlet nad obsahem, který překračuje meze papírového vydání.
• Snažte se být konzistentní – i větší množství obsahu by si mělo zachovat celkově integrální dojem. Pokud má být infografika pěkná, je třeba často grafy či obrázky předělávat a ne jen prostě kopírovat.
• Infografika může pracovat s grafy a čísly, ale také je obsahovat nemusí – může například zobrazovat postup, jak se něco děje, pracovat s vývojem nějaké ideje nebo třeba ukazovat, jak něco funguje.

V čem tvořit:

• Infogr​.am je jednoduchý nástroj na tvorbu infografiky, pracuje s několika základními šablonami, má velké množství podporovaných (často interaktivních) grafů. Vkládat lze i mapy (jen v placené verzi), obrázky, text, videa (YouTube).
• Piktochart je robustnějším a komplexnějším nástrojem s velkým množstvím šablon, ikonek a vzhledů. V bezplatné verzi není možnost exportu v kvalitě vyšší než 1200x1938 px, není možné se zbavit nápisu Piktochart a nefunguje export do PDF.
• easel.ly je založený na metodě táhni a pusť, koncepčně je zásadně jiný než dva výše uvedené. Jednoduchá práce spíše připomíná grafický editor s nástrojem na tvorbu grafů. Umožňuje nahrávat vlastní objekty a měnit rozměry plochy, na které jsou jednotlivé prvky nanášeny.
• Canva je jednoduchý grafický editor určený především na tvorbu bannerů a obrázků na sociální sítě. Poslouží ale také pro sazbu jednoduché infografiky nebo plakátku.

Jak již bylo řečeno, jedním z důležitých prvků infografiky mohou být také grafy. Když chcete vytvořit graf z určité množiny dat, je dobré postupovat v následujících krocích:

1. Uvážit, zda jsou data skutečně validní a reprezentativní pro to, co s nimi chcete dělat.
2. Zvolit správný typ grafu – v některých případech existuje netriviální volnost, ale často se lze setkat s tím, že špatná volba grafu zcela znemožní jeho pochopení a názornost.
3. Vytvořit samotný graf.
4. Pečlivě popsat osy, nadpis grafu, legendu a vytvořit popisek grafu. U os je dobré zvážit, zda je vždy ideální lineární škála, a je vhodné snažit se uvádět jednotky (tedy co graf skutečně ukazuje).
5. Zvolit vhodné rozložení barev (nebo třeba výplně či spojnice), aby byl graf čitelný a pochopitelný.

Další důležitou věcí, kterou je třeba při práci s grafy mít na paměti, je manipulace s daty. Často se lze setkat s posunem osy a změnou měřítka, což dohromady může ukazovat velký vizuální rozdíl mezi dvěma hodnotami, ač je ve skutečnosti zanedbatelný (například když pro hodnoty 51 a 52 posunete začátek grafu do 50, bude 52 působit dvakrát větší než 51, ač je dělí asi 25 krát menší rozdíl).

Častým nešvarem je prokládání funkcí, které je neadekvátní situaci – například můžete mít údaje o nárůstu teplot za poslední tři roky 5. března o dva stupně na rok; z těchto dat není možné udělat predikci na dalších dvacet let dopředu. Posledním bodem, o kterém se zmíníme, je práce s osou – nezdůrazněná změna z lineární na logaritmickou škálu nebo třeba vynechání některých měsíců u sloupcového grafu může mít fatální vliv na výsledek a jeho interpretaci čtenářem. Podobných manipulativních technik je více (ať již záměrných nebo neúmyslných). Jakkoli jsou grafy skvělým nástrojem pro lepší názornost a analýzu vybraných problémů, je dobré při práci s nimi postupovat velice opatrně a obezřetně.