Revoluce, kterou v únoru 2022 přinesl ChatGPT, tehdy ve verzi 3, nepřinesla primárně nějaké zásadní nové možnosti v rovině technologické, ale skutečnost, že tento produkt OpenAI dokázal tři věci, které pro dopad do společnosti byly zcela zásadní. Předně vytvořil službu, která se jednoduše ovládá a je dostatečně dostupná, na práci s ní nepotřebujete formálně žádné speciální vědomosti nebo dovednosti. Zatímco u různých expertních systémů bylo možné pracovat – v mnoha ohledech – se zajímavějšími modely, tak dostupnost se stala jedním z klíčových parametrů revoluce.

Druhým důležitým rozměrem byla práce s jazykem. Turing si představoval, že inteligence a jazyk tvoří nerozlučitelný celek. Pokud nějaký systém bude schopen jazykově komunikovat natolik přesně, že nebudeme schopni určit jasnou distinkci mezi člověkem a strojem, můžeme prohlásit, že je inteligentní, domníval se Turing a otevřel tím velkou diskusi o tom, jak spolu jazyk a myšlení souvisejí. Ostatně slavný citát „hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa“ od Ludwiga Wittgensteina jde stejným směrem – jazyk a jazykové prostředky determinují to, jakým způsobem jsme schopni myslet, jak vypadá svět, který skrze jazyk dokážeme instrumentálně uchopovat. Práce s jazykem je tak v našem okcidentálním kulturním okruhu zásadním tématem v tom slova smyslu, že jsme si příliš navykli identifkovat myšlení a jazyk. ChatGPT se ve svém vývoji od počátku soustředí na plynulost dialogu, nikoli na faktickou správnost nebo konkrétní využitelnost.

Třetí aspekt, který je s revolucí spojen s ChatGPT, souvisí s možností pracovat s přirozeným jazykem na úrovni vstupu. Zatímco vyhledávání v databázích, práce se specializovanými nástroji nebo třeba vyhledávání v knihovně očekávají nějaký specifický jazyk, který se liší od toho, jak běžně mluvíme, tak rozhraní tohoto nástroje s ním pracuje zcela běžně. Uživatelé tak s ním hovoří jako s člověkem – část z nich mu propůjčuje gender, děkuje, loučí se, prosí. Díky těmto vlastnostem se stal fenomén umělé inteligence snáze představitelným a dobře uchopitelným, byť současně také pro některé děsivým.

Tématem, které nás zde bude zajímat je, jakým způsobem je možné tyto jazykové modely využít pro kreativní práci s informacemi. Stojíme v situaci, kdy je technologie natolik nová, že reálné příklady dobré praxe tvoří omezený okruh inspirace. Součástí toho, co označujeme jako kreativní, je nesporně i hledání nových variant a řešení. Pokud níže zkusíme nabídnout určité cesty invence nebo řešení určitých problémů, pak je třeba je vždy chápat jako výchozí body pro další kreativní práci.

Pro dokreslení míry možností a kreativity ChatGPT lze uvést výsledky Torrance Tests of Creative Thinking (standardizovaného testu kreativity), který provedla univerzita v Montaně. Ukázalo se, že ChatGPT 4 dosahuje lepších výsledků než 99 % americké univerzitní populace, alespoň pokud jde o novost, celkově lze říci, že v kreativitě dosahuje vyššího percentilu než 95. Ve standardním testu je tedy kreativnější. Otázkou samozřejmě je, zda to, co testujeme testem, je skutečně kreativita, nebo pouze její část a případně jaká.

První oblastí, kterou bychom rádi zmínili je možnost s ChatGPT diskutovat o určitém problému. Jedním z důležitých nástrojů kritického myšlení je pracovat s protinávrhy nebo argumenty, které zastávají opačné stanovisko, než je to naše. Zde se zajímavě kritické a kreativní myšlení střetávají – na jedné straně se soustředíme na detail v podobě argumentu (kritické myšlení), na straně druhé dochází k překračování našich dosavadních pohledů, takže k určitému out of box thinking process (což je typické pro kreativní myšlení).

Uvažujme například nad tím, že bychom chtěli napsat esej na téma regulace automobilové dopravy ve městě. Naše pozice je taková, že do města auta nepatří a lidé mají využívat jiné způsoby dopravy. V takové situaci je zcela relevantní zkusit využít ChatGPT s prosbou o argumenty pro a proti:

**Title: The Necessity of Regulating Car Traffic in Cities: Embracing Alternate Modes of Transportation**

Introduction:

The rapid urbanization and population growth in cities have led to numerous challenges, with traffic congestion being a prominent one. As the debate over the role of cars in urban environments intensifies, it becomes evident that regulating car traffic is a crucial step toward creating sustainable, efficient, and livable cities. This essay aims to present four compelling arguments in favor of regulating car traffic in cities, followed by an exploration of four counterarguments against such regulations.

**Arguments in Favor of Regulating Car Traffic:**

1. **Reduced Traffic Congestion:** The presence of a high number of cars in city centers is a significant contributor to traffic congestion. Congested roads lead to wasted time, increased air pollution, and heightened stress levels for commuters. By implementing regulations that encourage alternate modes of transportation such as public transit, biking, and walking, cities can alleviate congestion, making urban travel more efficient and pleasant.
2. **Improved Air Quality:** Cars are notorious for emitting harmful pollutants that degrade air quality and pose serious health risks to city dwellers. The implementation of car traffic regulations can lead to a substantial reduction in air pollutants, resulting in cleaner and healthier urban environments. This not only benefits the well-being of residents but also contributes to the fight against climate change.
3. **Promotion of Sustainable Transportation:** Focusing on alternate modes of transportation promotes sustainability by reducing carbon emissions and dependence on fossil fuels. Regulating car traffic can pave the way for investments in public transportation systems, cycling infrastructure, and pedestrian-friendly streets. These changes align with the global push toward more sustainable and eco-friendly urban planning.
4. **Enhanced Quality of Life:** Excessive car traffic negatively impacts the overall quality of life in cities. Noise pollution, road accidents, and the limited availability of green spaces are some of the consequences of car-centric urban planning. By regulating car traffic, cities can create quieter, safer, and more attractive spaces for residents to enjoy, ultimately enhancing their quality of life.

Conclusion:

While the debate surrounding regulating car traffic in cities is complex, the arguments in favor of such regulations highlight the potential for improved urban living conditions, reduced environmental impact, and enhanced sustainability. Nevertheless, it is essential to address the valid concerns raised by opponents, ensuring that any regulatory measures are balanced, well-planned, and accompanied by investments in alternative transportation infrastructure. Ultimately, the path forward involves finding a harmonious balance between personal freedoms, economic considerations, and the urgent need for more sustainable urban environments.

Tento (relativně dlouhý) text není třeba nějak pečlivě číst, abychom snadno mohli poznat základní témata, se kterými je třeba se vyrovnat, pokud budeme chtít někoho přesvědčit o prospěšnosti regulace automobilové dopravy. Máme čtyři základní přínosy a čtyři možné negativní postoje, na které je nezbytné reagovat. Tento příklad je trochu přehnaný v tom, že asi každý by tyto argumenty dokázal uvést podobně, ale přesto je cenný v tom, že:

1. Jasně pojmenuje možné protiargumenty a autor eseje je může kriticky systematicky vyvracet jeden za druhým a bere je vážně. To má obvykle pozitivní vliv na kvalitu celého textu a jeho argumentační hloubku.
2. U některých témat nemusí být benefity nebo problémy tak zřejmé. V českém prostředí (a nejen v něm) se například opakovaně hovoří o bezplatné veřejné dopravě a jejích přínosech a problémech. A dohlédnout tyto aspekty už není zdaleka tak jednoduché.

Pokud se pustíme do reálného psaní a domýšlení eseje, pravděpodobně v procesu zpracování a dočítání literatury narazíme na další body (případně můžeme další body nechat vygenerovat ChatGPT), se kterými je možné a vhodné pracovat. Klíčové je, že je to člověk, který musí přijmout zodpovědnost za pozici, kterou zastává, a za argumenty, o které se chce opírat. Pokud chceme tento nástroj ale využít skutečně naplno, vyplatí se s ním diskutovat (třeba: „Okay, you're describing the economic impact of regulating car traffic in the city. Are there any examples of how cities have dealt with this? Or which have reverted to less regulation?“). Vést s ChatGPT diskusi je velice praktické, protože právě diskuse je základním nástrojem myšlení a kritického zvažování možných alternativ. Čím více a pečlivěji budeme s ChatGPT hovořit, tím do větší hloubky uvažování o určitém problému se můžeme dostat. Tímto způsobem lze snadno dosáhnout toho, že výsledný text bude pracovat s jinými argumenty a jiným způsobem přemýšlení než ten, který bychom psali bez ChatGPT.

Zde přinášíme další nápady na zlepšení výsledků kreativního procesu:

ChatGPT není jediným nástrojem, který je postavený na velkých jazykových modelech. Druhým velmi diskutovaným je Google Bard, který více než dialog sleduje rovinu expertního nástroje, který umožňuje vyhledávat informace v širším kontextu. Typicky umí odpovídat na otázky či požadavky jako: „I need Houellebecq novel where is main charakter actor.“ nebo „name of main charter Houellebecq first novel“. Typické pro tyto otázky je, že se více blíží onomu speciálnímu jazyku vyhledávání než přirozenému jazyku (s ním to ale funguje také) a že odpovědi, které dostáváte jsou jasněji a náročněji strukturované. Slouží tedy především jako podpora při tvůrčím procesu, když zrovna nechcete trávit čas vyhledáváním konkrétní informace, o níž máte pouze omezené představy. Typicky postava s určitým popisem z nějakého Houellebecqova románu se hledá relativně nesnadno.

Claude.ai je další zajímavý nástroj, který dokáže jednoduše pracovat s daty, jako jsou vlastní soubory atp. Jde tedy o nástroj, který dokáže pomoci analyzovat data a výrazně tak pomoci v kreativním přístupu ve vědě tam, kde by první analýza zabrala příliš mnoho času, nebo kde hledáme nové a nečekané souvislosti a současně nemáme k dispozici dostatečný matematicko-programátorský aparát.

Pro akademické účely pak určitě lze doporučit nástroj Perplexity AI, který neusiluje o plynulost dialogu, ale o odpovídání na složité otázky pomocí rešerše odborných zdrojů a jejich citováním. Především pro základní orientaci v odborném tématu jde o skvělý nástroj, který má smysl propojovat s ChatGPT, který dokáže být kreativnější a lépe pracuje s textem.