Kritické myšlení a sebereflexe

Kritické myšlení nám v designu může pomoci objevit nové protichůdné perspektivy a odhalit chyby v našem pohledu na svět.

Bez popisku

S pojmem designu se často spojuje druhý pojem designového myšlení, který můžeme chápat jako určitý mindset a nelineární proces. Používají jej designérské týmy za účelem uživatelské empatie, zkoumání problémů, navrhování řešení, iterace a dalších aspektů designového procesu. Designové myšlení nám tedy může velice dobře pomoci se naladit na uživatelské potřeby a postupovat v designovém procesu za využití správně zvolených metod.

Bylo by však těžko představitelné, že by v celém tomto příběhu nebylo jedno velké ALE. V současnosti se totiž jako designéři můžeme velice často potkat s tzv. zapeklitými problémy (z anglického wicked problems), které jsou velice komplexní, nacházejí se někde mezi společností, přírodou a politikou a obecně je velmi složité se s nimi vypořádat. Takovým problémem jsou dnes typicky například klimatické změny, kdy se s nějakými jejich dopady zabýváme nejen v designu ve veřejném sektoru nebo městském plánování, ale i v komerčních firmách.

A na ty je designové myšlení se svou spíše průvodcovskou rolí po designovém procesu krátké. Krom toho, vybraný vzorek uživatelů, kolem kterých se točí výzkumné fáze, bude zcela jistě trpět určitými biasy (předporozumění problému často založené na stereotypech nebo vlastním přesvědčením). Designérské týmy z toho důvodu dnes začleňují do procesů i kritické myšlení. To do celého procesu začleňuje i určitou odpovědnost designéra, kterému pomáhá analyzovat skryté myšlenkové předpoklady, a dokonce i předjímat, jaké nezamýšlené dopady by potenciální řešení mohlo mít.

Podívejme se, jakých je 5 výhod využívání kritického myšlení v designovém procesu podle Think Design:

  1. Designové myšlení, jehož je kritické myšlení neodmyslitelný komponent a používáme jej v každé fázi procesu výzkumu a vývoje.
  2. Kreativní řešení problémů, protože kritické myšlení není jen o racionalitě, ale o kreativitě plynoucí z odlišných pozic, než jsou ty naše nebo ty uživatelů.
  3. Reflexe za účelem nezávislého hodnocení prototypů a dosažení toho nejlepšího řešení i v perspektivě budoucího vývoje.
  4. Objektivita předcházející vzniku biasů.
  5. Aplikace, protože kritické myšlení je schopnost a metoda, která je použitelná v jakémkoliv projektu bez ohledu na typ očekávaného řešení.

Zdroje

Přehled kognitivních zkreslení a jejich význam v navrhování uživatelské zkušenosti:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info