Iterace

Od prvního prototypu k výslednému řešení vede ještě dlouhá cesta. Díky iteraci můžeme produkty a služby aktualizovat tak, aby byly na míru naší cílovce.

Bez popisku

Pamatujete si ještě, jak vypadal Google v roce 2004? Nějak takhle. Vyhledávací okénko, které mimo jiné nabízí například i vyhledávání obrázků! V té době něco skutečně nevídaného. Nicméně Google se od té doby značně změnil. Dnes už nikdo z nás nepoužívá opravdu stránku Googlu, abychom něco vyhledali, respektive používáme, jen v adresním řádku. Zároveň dost možná používáme od Googlu e-mail, cloudové uložiště, dokumenty, kalendář, v podstatě můžeme díky Googlu mít neustálou zálohu naší kanceláře, můžeme si díky němu lépe strukturovat čas apod.

Chceme tím říct, že kdyby Google ustrnul ve své funkcionalitě na začátku milénia, pravděpodobně bychom si jej dnes pamatovali jako relikt internetové historie někde vedle služeb typu Gopher (co že to bylo?). Podobný příběh můžeme psát i u Netflixu, který začínal jako velmi individualizovaná síť videopůjčoven v 90. letech. Tyto služby však nezamrzly, a to jednoduše díky tomu, že konstantně iterovaly svoje produkty a přizpůsobovaly je tak dynamicky se vyvíjejícímu sociálnímu i technologickému světu.

Každý designér vám řekne, že je třeba neustále iterovat. Jsou to pro to primárně tři důvody:

  1. Iterace je součástí každého designového procesu mezi prototypováním a testováním, kdy s její pomocí můžeme „ladit“ podobu a funkcionalitu prototypu předtím, než jej finálně doručíme klientovi. Je obecně lepší projet si několika koly iterování prototypu, než stavět konečnou implementaci řešení na jedné variantě a pak ji velmi těžko upravovat za samotného provozu nebo vstupu na trh.
  2. Jak jsme si už řekli výše na příkladu Googlu a Netflixu, věci i služby prostě zastarávají a v dlouhodobém měřítku je třeba se na naše třeba i původně úspěšné služby a produkty dívat znova prizmatem nově vznikajících uživatelských potřeb.
  3. Iterace pak slouží i jako určitá etická pojistka při zapojování různých sociálních skupin, které můžeme při designování našeho řešení třeba i nevědomky opomenout. Typicky to mohou být například lidé s nějakým typem postižení nebo prostě třeba jen někdo, kdo nemá k dispozici danou technologii, pro kterou jsme řešení tvořili.

Zkrátka, pokud jsme vytvořili nějaké funkční řešení, je to skvělá zpráva; je ale dobré mít na paměti, že řešení nebude funkční nebo používané beze všech změn napořád a iterovat jej pro jeho vlastní zdokonalení můžeme v podstatě neustále.


Zdroje

Review literatury o designové iteraci od Claudie Eckert a Davida Wynna:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info