26/
Informační horizonty

Postup

1. Definujte si cíl zkoumání vašich informačních horizontů, připravte si scénář a oslovte vhodné participanty.
2. V rozhovoru se zaměřte na konkrétní situace informačního chování nebo řešení daného problému. Průběžně se participantů doptávejte:
   • na důvod, proč informaci potřebovali,
   • jaké informační zdroje využili v jednotlivých fázích řešení problému,
   • kde hledali pomoc,
   • jak s informacemi dále pracovali,
   • jak byli s informací či zdrojem spokojeni,
   • jak náročné bylo si zdroj obstarat,
   • o jakých zdrojích uvažovali, ale nakonec je nevyužili,
   • zdali je uvedené zdroje navedly na další zdroje atd.
3. Všímejte si, o jakých zdrojích a v jakém pořadí participanti mluví – od knih a časopisů přes online zdroje až po zmíněné osoby.
4. Nechejte participanta zakreslit všechny zmíněné zdroje, které při řešení problému využil. Ideálně do podoby mapy, schématu nebo diagramu.
5. Poproste participanta, ať vám vysvětlí, co a jak do mapy zakreslil.
6. Na závěr si nechte zdroje seřadit (např. dle využití) a prioritizovat (např. dle důvěryhodnosti, přínosu, kvality atd.).
7. Mapy i rozhovory analyzujte a zpracujte – získáte detailní vhledy o jednotlivých zdrojích, jejich vzájemné vztahy i popis informačního chování lidí u zvoleného problému.

Příklady a inspirace

Informační horizonty poprvé popsala Dianne H. Sonnenwald v roce 1999 – od té doby se objevilo množství jejich modifikací. Rozdíly mezi jednotlivými přístupy najdete v diplomové práci Josefa Kocurka, který metodu využil při zkoumání očekávání uchazečů o studium na KISK.

Margaret S. Zimmerman pomocí informačních horizontů zkoumala zdravotní gramotnost uprchlic a imigrantek ve Spojených státech. Zvolila pro to formu jednoduchého zakreslování obrázků, které překonává jazykové i kulturní bariéry – participantky skládaly svou cestu při řešení zdravotních problémů z náčrtků konkrétních míst, které by navštívily, a jedinců, na které by se obrátily.

Jiný postup zvolil Isto Huvila při výzkumu informačního chování archeologů a archeoložek. Informační horizonty nevytvářeli samotní participanti, ale sestavil je vědecký tým na základě provedených hloubkových rozhovorů. Vzniklé mapy informačních zdrojů posloužily k analýze nasbíraných dat a k odkrytí pestrosti zdrojů a materiálů, které archeologové a archeoložky využívají ke své práci.

Více informací

• Huvila, I. (2009). Analytical Information Horizon Maps. Library & Information Science Research, 31(1). https://doi.org/10.1016/j.lisr.2008.06.005
• Savolainen, R., & Kari, J. (2004). Placing the Internet In Information Source Horizons. A Study of Information Seeking by Internet Users In the Context of Self-Development. Library & Information Science Research, 26(4).
  https://www.academia.edu/270287/Placing_the_Internet_In_Information_Source_
  Horizons_A_Study_of_Information_Seeking_by_Internet_Users_
  In_the_Context_of_Self_Development
• Sonnenwald, D. H. (1999). Evolving Perspectives of Human Information Behavior: Contexts, Situations, Social Networks and Information Horizons. In T. Wilson & D. Allen (Eds.), Exploring the Contexts of Information Behaviour (pp. 176–190.) Taylor Graham. https://www.researchgate.net/publication/28805117_Evolving_Perspectives_of_Human
  _Information_Behavior_Contexts_Situations_
  Social_Networks_and_Information_Horizons
• Sonnenwald, D. H., Wildemuth, B. M., & Harmon, G. (2001). A research method using the concept of information horizons: An example from a study of lower socio-economic students’ information seeking behavior. The New Review of Information Behavior Research, 2, 65–86. http://eprints.rclis.org/7969/1/2001-info-beh-sonnenwald.pdf