49/
Benchmarking
Zjistěte, jak si stojíte oproti ostatním.
Chcete se učit od ostatních a umožnit ostatním učit se od vás? Měřit kvalitu služeb, výkonu a interních procesů organizace? Pak zkuste benchmarking – pomocí srovnání s dalšími organizacemi odhalíte vaše i jejich přednosti a slabiny. Snadněji tak identifikujete příklady dobré praxe a klíčové faktory úspěchu.
Potřebujete
Čas: 2 týdny a více
Lidé: 1 výzkumník a více
Nástroje: statistický program
Postup
- V iniciační fázi benchmarkingu:
- definujte potřeby organizace a důvody změn,
- stanovte pravidla pro benchmarking,
- vyberte vhodný model benchmarkingu.
- V plánovací fázi benchmarkingu:
- vyberte indikátory a metody pro jejich měření,
- ujasněte si postup sběru dat,
- pokud je to vhodné, vyberte partnery nebo dodavatele pro benchmarking.
- Ve fázi sběru dat zjišťujte stav vybraných indikátorů.
- Využít k tomu můžete jednoduchý dotazník.
- V analytické fázi vyhodnoťte výsledky a příčiny rozdílů ve výkonnosti mezi sledovanými organizacemi.
- V integrační fázi:
- šiřte příklady dobré praxe ve vlastní organizaci,
- definujte si cíle pro zlepšení.
- V poslední fázi:
- zrealizujte cíle,
- posuďte účinnost zlepšení.
- K benchmarkingu se průběžně vracejte. Udržíte si tak dlouhodobý přehled o tom, jak si stojíte oproti ostatním organizacím (co se týče výkonu, kvality služeb, vnitřních zdrojů atd.) a jak vypadá dobrá praxe v oboru.
Tipy
Aby měl benchmarking opravdu smysl, musí být dlouhodobý a je potřeba pracovat s výsledky. Proto by se na přípravě (stanovení indikátorů atd.) měly podílet všechny zainteresované strany.
Stanovte si u jednotlivých indikátorů optimální hodnoty a sledujte, jak se reálné od těch optimálních odchylují.
Benchmarking je kvantitativní metoda - umí dobře zodpovědět otázky typu kdo, jak, kolik, ale po motivech a příčinách je zapotřebí dále pátrat.
Příklady a inspirace
Vít Richter identifikuje trendy vývoje veřejných knihoven na základě analýzy dat z projektu Benchmarking knihoven, který běží od roku 2009. Knihovny devíti velikostních kategorií mezi sebou porovnávají celkem 36 indikátorů. Mezi trendy patří např. to, že stoupá počet provozních hodin pro veřejnost a že knihovny pořádají více vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí. Stejně tak přibývá návštěvníků těchto akcí.
Brazilští a švédští vědci a vědkyně pomocí benchmarkingu identifikovali příležitosti a hrozby pro udržitelnost 4.0, tedy udržitelný rozvoj asistovaný chytrými technologiemi. Na základě srovnání iniciativ a politik napříč zeměmi sestavili doporučení pro vlády, organizace a akademickou sféru (např. podpořit finančně startupy, budovat vztahy mezi univerzitami a společnostmi, které řeší udržitelné otázky pomocí chytrých technologií).
Více informací
- Kapounová, K. (2011). Analýza projektu Benchmarking knihoven. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 106 s. http://is.muni.cz/th/217713/ff_m/
- Nenadál, J., Vykydal, D., & Halfarová, P. (2011). Benchmarking: mýty a skutečnost. Management Press.
- Primary Research Group. (2017). International research library benchmarks. Primary Research Group Inc.