49/
Benchmarking

Zjistěte, jak si stojíte oproti ostatním.

Chcete se učit od ostatních a umožnit ostatním učit se od vás? Měřit kvalitu služeb, výkonu a interních procesů organizace? Pak zkuste benchmarking –⁠ pomocí srovnání s dalšími organizacemi odhalíte vaše i jejich přednosti a slabiny. Snadněji tak identifikujete příklady dobré praxe a klíčové faktory úspěchu.


Potřebujete

Čas: 2 týdny a více

Lidé: 1 výzkumník a více

Nástroje: statistický program


 

Postup

      1. V iniciační fázi benchmarkingu:
        • definujte potřeby organizacedůvody změn,
        • stanovte pravidla pro benchmarking,
        • vyberte vhodný model benchmarkingu.
      2. V plánovací fázi benchmarkingu:
        • vyberte indikátorymetody pro jejich měření,
        • ujasněte si postup sběru dat,
        • pokud je to vhodné, vyberte partnery nebo dodavatele pro benchmarking.
      3. Ve fázi sběru dat zjišťujte stav vybraných indikátorů.
        • Využít k tomu můžete jednoduchý dotazník.
      4. V analytické fázi vyhodnoťte výsledkypříčiny rozdílů ve výkonnosti mezi sledovanými organizacemi.
      5. V integrační fázi:
        • šiřte příklady dobré praxe ve vlastní organizaci,
        • definujte si cíle pro zlepšení.
      6. V poslední fázi:
        • zrealizujte cíle,
        • posuďte účinnost zlepšení.
      7. K benchmarkingu se průběžně vracejte. Udržíte si tak dlouhodobý přehled o tom, jak si stojíte oproti ostatním organizacím (co se týče výkonu, kvality služeb, vnitřních zdrojů atd.) a jak vypadá dobrá praxe v oboru.

Tipy

Aby měl benchmarking opravdu smysl, musí být dlouhodobý a je potřeba pracovat s výsledky. Proto by se na přípravě (stanovení indikátorů atd.) měly podílet všechny zainteresované strany.


Stanovte si u jednotlivých indikátorů optimální hodnoty a sledujte, jak se reálné od těch optimálních odchylují.


Benchmarking je kvantitativní metoda - umí dobře zodpovědět otázky typu kdo, jak, kolik, ale po motivech a příčinách je zapotřebí dále pátrat.

Příklady a inspirace

Vít Richter identifikuje trendy vývoje veřejných knihoven na základě analýzy dat z projektu Benchmarking knihoven, který běží od roku 2009. Knihovny devíti velikostních kategorií mezi sebou porovnávají celkem 36 indikátorů. Mezi trendy patří např. to, že stoupá počet provozních hodin pro veřejnost a že knihovny pořádají více vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí. Stejně tak přibývá návštěvníků těchto akcí.


Brazilští a švédští vědci a vědkyně pomocí benchmarkingu identifikovali příležitosti a hrozby pro udržitelnost 4.0, tedy udržitelný rozvoj asistovaný chytrými technologiemi. Na základě srovnání iniciativ a politik napříč zeměmi sestavili doporučení pro vlády, organizace a akademickou sféru (např. podpořit finančně startupy, budovat vztahy mezi univerzitami a společnostmi, které řeší udržitelné otázky pomocí chytrých technologií).


Více informací

  • Kapounová, K. (2011). Analýza projektu Benchmarking knihoven. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 106 s. http://is.muni.cz/th/217713/ff_m/
  • Nenadál, J., Vykydal, D., & Halfarová, P. (2011). Benchmarking: mýty a skutečnost. Management Press.
  • Primary Research Group. (2017). International research library benchmarks. Primary Research Group Inc.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info